Devátá v řadě Böhmových knih o karlovarské historii obsahuje na čtvrt tisíce fotografií, které dokumentují vývoj dopravy v největších českých lázních v období od posledního desetiletí 19. století, kdy se o slovo začaly hlásit samohyby poháněné výbušným motorem, do 30. let minulého století, kdy vzduchem nad hlavami lázeňských hostí pluly první aeroplány.
Svět před sto lety, který nám přibližuje, byl proti tomu dnešnímu až neuvěřitelně pestrý.
V době, kdy auta z ulic města už dokonale vytěsnila všechny ostatní druhy dopravních prostředků, si ani neuvědomujeme, co jich tenkrát bylo. Tažnou sílu jim dodávali nejenom koně, ale i oslíci, psi a zhusta i lidé, a o slovo se hlásila už i elektřina. Ta poháněla nejenom karlovarské lanovky, ale i omnibusy, které se nakonec v lázeňském městě neujaly. Ani bicykl nebyl ještě prioritně sportovním nářadím, ale běžným dopravním prostředkem, který nechyběl ani ve výbavě místních hasičů. A komu se nechtělo po silnici, mohl to zkusit po řece, kterou v té době brázdily desítky nájemných lodí, anebo v zimě na saních.
Samostatnou kapitolu tvoří soubor vzácných snímků dokumentujících návštěvu císaře Františka Josefa I. v Karlových Varech 17. srpna 1904. Mocnář tehdy přijel vlakem z Mariánských Lázní, na slavnostně vyzdobeném Centrálním (dnes dolním) nádraží vykonal přehlídku karlovarských ostrostřelců a pozdravován desetitisícovými davy projel městem plným květin a vlajek kolem hlavní pošty a Mlýnské kolonády ke chrámu sv. Maří Magdalény a kolem lázní nesoucích tehdy jeho jméno ke Grandhotelu Pupp.
V řadě tematických kapitol ale zaujmou i další, věnované lanovkám, firemním vozům, karlovarské slavnosti květů, zimním a letním sportům nebo poštám a pošťákům a dalším s dopravou souvisejícím zajímavostem. Doprovodný text je stručný a věcný, autor za sebe nechává mluvit obrázky a omezuje se na vysvětlující popisky. Samozřejmostí je překlad textu do němčiny, angličtiny a ruštiny.