Závěrečný koncert v Grandhotel Pupp
26. září v 19:30

Antonín Dvořák: Te Deum, op. 103
Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 d moll, op. 125

Livia Vénosová — soprán
Michaela Kapustová — mezzosoprán
Antonio Carangelo — tenor
Peter Mikuláš — bas
Pražský filharmonický sbor — sbormistr: Lukáš Vasilek
Karlovarský symfonický orchestr — dirigent: Jiří Stárek

Na koncertu je spojena Dvořákova tvorba s největším odkazem Ludwiga van Beethovena. Dvořákovo Te Deum je vokálně-instrumentální skladba na latinský text známého duchovního hymnu „Te Deum laudamus“ (Tebe Bože chválíme).

Její kompozici předcházela žádost zámožné Jeanetty Thurberové, aby Dvořák přijal místo ředitele nově založené newyorské Národní konzervatoře, která měla v Americe vychovat generaci amerických skladatelů. Dvořák se dlouho rozmýšlel, ale pak na radu přátel nabídku přijal. V září roku 1892 dovezl skladatele s chotí a dvěma dětmi oceánský parník Saale k americkým břehům.

Před odjezdem do Spojených států pravděpodobně již ve chvíli, kdy Antonín Dvořák místo ředitele školy přijal, jej požádala J. Thurberová o nové dílo. Mělo se jednat o skladbu, se kterou by se Dvořák uvedl na americké půdě. Zároveň to však mělo být dílo vhodné k příležitosti a uvedení v rámci oslav 400. výročí objevení Ameriky Kryštofem Kolumbem, připadající právě na říjen 1892. Vhodný anglický text ke kantátě, kterou tato kompozice měla být, slíbila Madam Thurberová brzy poslat. Když se však již značně přiblížila doba odjezdu a stále nic nepřicházelo, rozhodl se Dvořák pro napsání skladby na text, který si sám vybere. Volba padla na liturgický chvalozpěv k oslavě boží — latinský hymnus Te Deum laudamus.

Třebaže se jedná o námět náboženský, pracoval Dvořák s textem velmi „světsky“. Použil řadu postupů v duchovní hudbě přinejmenším neobvyklých. Kantáta má slavnostní, vznosný a jásavý charakter, její čtyři části vycházejí z formálního uspořádání klasické symfonie. Jedna z vrcholných Dvořákových skladeb představuje počátek skladatelova tzv. „amerického“ období. Není sice tak monumentální ani rozsáhlou jako např. Rekviem nebo Stabat Mater, ale výrazně ji s nimi spojuje meditativní hloubka výpovědi a výrazu, které jsou docíleny jednoduchými prostředky. Genialitu skladby podtrhuje zcela zřetelně český charakter zhudebnění latinského textu.

Te Deum bylo poprvé provedeno 21. října 1892 za autorova řízení v New Yorku.

Závěr festivalu patří Symfonii č. 9 d moll s „Ódou na radost“ F. Schillera.

Beethovenův život silně ovlivňovaly převratné politické události v Evropě. V době Napoleonových dobyvačných výpadů ozývají se v jeho hudbě vlastenecké tóny, ale jakmile bylo jasné, že imperátorství je nahrazováno obnovou feudálních pořádků, odvrací se s odporem od veřejného dění a žije jen svými hudebními sny. Od prosince 1819 začíná používat konversační sešity, aby se dorozuměl s lidmi. Na podzim 1821 je dokonce pro svůj divoký vzhled zatčen a uvržen na několik hodin do policejní vazby.

A to vlastně v době, kdy se zabývá kompozicí symfonie, vrcholící v kolektivní radosti. Uzavírá se celoživotní snaha odpovědět hudbou na věčnou otázku smyslu lidského života.

Prvé záznamy motivů IX. symfonie jsou už z roku 1809, přičemž Schillerovu „Ódu na radost“ toužil Beethoven zhudebnit už jinošských letech. Jako pětačtyřicetiletý skladbu propracovává a konečně v letech 1822 a 1823, v té době byl již úplně hluchý, symfonii objednanou Londýnskou filharmonickou společností dokončuje.

Prvá věta přináší obraz životního zápasu, ze kterého není východisko. Druhá, démonické scherzo, má být výrazem pohanského světa antiky. Ve volné třetí větě září čistý cit, něha a důvěra. Drastickým akordem zaburácí finále, které je opravdovým dramatem. Vítězná pochodová melodie odpovídá na otázky jeho celoživotního zápasu. Pravá radost je jen mezi lidmi, v přátelském soužití.

Premiéra se konala 7. května 1824. Hluchého Beethovena otočili k obecenstvu, aby alespoň viděl jeho jásot a ovace.

Partnerem Karlovarského symfonického orchestru je přední české pěvecké těleso — Pražský filharmonický sbor, jehož sbormistrem je Lukáš Vasilek. Jako sólisté se představí sopranistka Livia Vénosová, mezzosopranistka Michaela Kapustová, tenorista Antonio Carangelo a basista Peter Mikuláš. Dirigentem koncertu je šéfdirigent KSO Jiří Stárek.

(red)