Koncert se koná už ve středu 20. srpna.

Klasická a barokní hudba zazní v provedení smyčcového souboru hráčů KSO Divertimento, jehož uměleckým šéfem a sólistou je koncertní mistr Vladislav Liněckij.

Antonio Vivaldi žil v období vrcholného baroka, v druhé polovině 17. a v prvé polovině 18. století. Hudba se ubírala k povznesení a rozkvětu opery, ale i k větší rozmanitosti instrumentálních forem s dokonalými smyčcovými nástroji slavných mistrů Amatiů, Guarneriů a Stradivariů. Jejich nástroje uchvacují interprety i posluchače dodnes.

Vivaldi většinou komponoval nebo udivoval benátské obecenstvo svými virtuózními výkony na housle. Byl mužem elegantním, zvyklým se pohybovat na koncertních pódiích s naprostou samozřejmostí. Jako dokonalý znalec houslí napsal kolem 45O koncertů pro tento nástroj, jimiž se za svého života proslavil po celé Evropě. Nejslavnější, soustředěné do sbírky Zkouška harmonie a skladby, jsou první čtyři koncerty, nazvané Čtvero ročních dob.

Barokní paláce, zámky a jejich krásné zahrady byly odedávna stánky hudebního umění. Společenské radovánky a příběhy, určené pro úzký kruh bohatých posluchačů dychtících po senzaci a zábavnosti, stejně jako milostná dostaveníčka, byly nemyslitelné bez hudby. Mezi taková díla patřily i divertimenta Wolfganga Amadea Mozarta, ze kterých uslyšíme Divertimento F dur.

Do koncertu jsme přizvali pěvce barytonistu Tomáše Šelce z Bratislavy, který se v minulém roce v listopadu stal nositelem ceny hejtmana Karlovarského kraje Josefa Pavla za vítězství v Mezinárodní pěvecké soutěži Antonína Dvořáka v kategorii PÍSEŇ. Tomáš Šelc je studentem 6. ročníku na bratislavské konzervatoři, kde již absolvoval sborové dirigování u prof. D. Billa. Získal takémimo jiné řadu vítězství v nejrůznějších pěveckých soutěžích – Imricha Godina v r. 2006, slovenských konzervatoří 2007, Antonína Dvořáka v Karlových Varech v kategorii PÍSEŇ a nadace OSA v Kroměříži. V letošním roce získal stipendium a účast na festivalu R. Wagnera v Bayreuthu.

V úvodu koncertu za klavírního doprovodu prof. Danky Hajóssyové uslyšíme pět z desíti Biblických písní Antonína Dvořáka, který cyklus písní napsal jako šestou skladbu za svého tříletého pobytu v Americe. Působil v New Yorku (1892—1895) jako ředitel nové Národní konzervatoře. Textem písní jsou verše z českého znění Davidovy Knihy žalmů podle otištění v Bibli Kralické. Dvořák nepřišel k těmto veršům náhodně. Do New Yorku došly zprávy o úmrtí P. I. Čajkovského, Ch. Gounoda a H. Bülowa, doma ve Velvarech umíral jeho osmdesátiletý otec František. Geniální schopnost Dvořákova nitra jej vedla k zahloubání a důvěrnému žalmovému rozjímání. Jsou krédem duše i srdce. Úzkostné prosby se střídají s důvěřivými projevy až po plesající píseň v radostném závěru.

Devatenácté století patřilo k vrcholům rozkvětu písňové tvorby. Od Franze Schuberta, Roberta Schumanna přes Carla Loeweho, Hugo Wolfa a další k Antonínu Dvořákovi a Petru Iljiči Čajkovskému.

Čajkovského tvorba zasáhla do mnoha oborů. Od písňových romancí, duchovní hudby, přes hudbu komorní, po díla orchestrální, operní a baletní. Vletním koncertu uslyšíme tři jeho romance, z řady těch nezapomenutelných, které obvykle tvoří základní písňový repertoár všech koncertních pěvců.

(red)