Podobně jako v minulém roce tak i letos se klášterní kostel Zvěstování Panny Marie v Ostrově po dva prázdninové měsíce stane útočištěm výstavy, jejímž cílem je zasáhnout lidskou duši i svědomí.

Tentokrát bylo jako ústřední téma vybráno zničené kostely v plzeňské diecézi. Od konce války do současnosti z oblasti plzeňské diecéze zmizelo několik desítek kostelů. Další tři desítky jsou v takovém stavu, že je zánik zřejmě nemine.

Ničení kostelů v západočeském regionu nastalo několik let po skončení druhé světové války. Důvodů, proč tyto církevní objekty postupně zmizely, je hned několik. Například jde o oblast bývalých Sudet, kde po vysídlení Němců neměli nově příchozí obyvatelé ke kostelům žádný vztah a leckdy jim dokonce připomínaly neblahé doby okupace. Některé objekty byly ve vojenských pásmech, kde se staly i cílem pro nácvik střelby. Bez zajímavosti není, že poslední bourání kostela proběhlo v roce 1984 v Karlových Varech.

„Vždy, když se odehrávala válka, snažil se nepřítel dosáhnout převahy tím, že olupoval nepřátelskou zemi a vraždil její obyvatele. Pokud je však chtěl zvláště ponížit, vypaloval a ničil jejich svatyně. Aniž bychom si to příliš uvědomovali, i u nás po roce 1945 probíhala válka se všemi jejími atributy. Byla to válka komunistické moci proti všem nepohodlným.“ (Z úvodu knihy o kostelech, které v plzeňské diecézi do základů zničili komunisté od roku 1945 do 1989.)

Každý kostel je prezentován několika starými fotografiemi, snímkem místa, jak vypadá dnes, a krátkým technickým popisem, kdy byl postaven, renovován a kdy nakonec spadl, nebo častěji, jak a kým byl zbourán. Místa kostelů si totiž ponechala atmosféru, neboť se většinou jedná o dominantní umístění v krajině. Někde němečtí rodáci pietně upravili základy, jinde stojí kříže nebo alespoň mohutné stromy.

Výstava v Ostrově bude doplněna několika exponáty z blízkého okolí a jejich společným jmenovatelem bude silný příběh. Návštěvníci si tak budou moci prohlédnout například prasklý zvon, vzácný misál, neobvyklou velikonoční řehtačku z jáchymovského kostela, sochu klečícího Krista z 18. století zapůjčenou z depozitáře Karlovarského muzea, dřevěné Desatero, které přežilo požár kostela v Krásném Lese, oltářní ostatkový kámen a další podobné zajímavosti.

Součástí výstavy jsou také dva panely, na nichž jsou kostely, které se teprve rozpadají. Podle autorů výstavy i tyto objekty nejspíš čeká konec v ruinách a zánik. Nemá o ně totiž nikdo zájem. Jak říká architekt Soukup, jeden z autorů výstavy, kostelům chybí věřící a nikdo se jich většinou nezastane.

Největším exponátem jistě bude samotný klášterní kostel Zvěstování Panny Marie, který byl 40 let devastován působením vojenské posádky. Za zničenými kostely se nechodí po turistických značkách, ale podle map a mnohdy naslepo. Zvláště ve vojenských prostorech a poblíž česko-německých hranic nejen že neuvidíte sakrální stavbu, ale většinou ani vesnici či městečko.

(red)