O tom, jak vlastně vypadalo město kolem horkých pramenů na úsvitu moderní doby v dobách renesance a k čemu všemu byla tehdy zřídla používána, existují mezi širší veřejností dost zkreslené představy. Knih, které popisují Karlovy Vary v 15. a 16. století, kdy zde byly položeny základy moderní lázeňské léčby, je jako šafránu a navíc si v nich našinec moc nepočte. Jejich studium totiž vyžaduje znalost latiny nebo přinejmenším staré němčiny.

Už jen proto je nutné obzvlášť vřele přivítat pionýrský počin vydavatelství Fornica, jehož péčí spatřil světlo světa český překlad jednoho z fundamentálních balneologických spisů, který nese skutečně barokní název „O objevení, popisu, složení, účincích a zvláště užívání horkých lázní pana Karla IIII. císaře“.

Autorem publikace, která poprvé vyšla v roce 1571 latinsky, rok nato německy, je „vynikající doktor filosofie a umění lékařského, pocházející z Karlových Varů,“ Fabian Summer a o první český překlad se zasloužil současný karlovarský lékař Otakar Bořík.

Fabian Summer se narodil roku 1533 v Karlových Varech jako první z pětice synů váženého a velmi zámožného karlovarského purkmistra Hanse Sommera (jméno si později polatinštil na Summer). Podobně jako jeho bratři odešel studovat na přední středoevropské univerzity do Lipska a Wittenbergu a později do kolébky renesance Itálie, kde také s největší pravděpodobností získal doktorský titul. V Itálii také navštívil řadu lázeňských míst a srovnávání vyspělé italské balneologie s karlovarskou lázeňskou léčbou dalo základ jeho prvnímu a bohužel jedinému literárnímu díla. Když se na sklonku roku 1570 vrátil do rodného města, aby svou knihu dokončil, netušil, že mu zbývá pár týdnů života. Onemocněl „horkou horečkou“, které po dvouměsíčním marném boji na začátku roku 1571 ve věku 38 let podlehl. Nedokončenou knihu vydal ještě týž rok v Lipsku jeho bratr Johannes Sommer, který spis dedikoval kurfiřtovi Augustu Saskému, který se tou dobou v Karlových Varech léčil.

Navzdory tomu, že Fabian Summer psal svoje dílo jako vědecký spis pro lékaře, je jeho četba přínosná a vzrušující i pro laika. Hlavně její první „pojednání“, ve kterém autor podrobně popisuje město a jeho nejbližší okolí. Největší pozornost věnuje pochopitelně pramenům a lázním, ale všímá si i věcí přímo s lázeňstvím nesouvisejících. Dozvíme se mimo jiné, že se v bezprostředním okolí zřídel těžil vápenec a vypalovalo se vápno, a v Křížové ulici (nyní zcela nepochopitelně přejmenované na Vřídelní) dokonce železo.

close zoom_in V „pojednání“ druhém se pak Summer věnuje samotné léčbě a problémům s ní spojeným. Jako jeden z prvních lékařů se nemocnému věnuje komplexně, nepředepisuje jen mnohahodinové koupele či vydatné pití vřídelních vod, radí nemocnému, i jak se má během léčby chovat a co a kolik toho jíst, a jako jeden z prvních lékařů vůbec připouští, že někomu mohou zdejší „thermy“ prospět a jinému škodit. Zdůrazňuje, že lázeňskou léčbu by měl vždy ordinovat zkušený balneolog a ne laik, a dodnes platná je jeho výzva Karlovarákům, aby své hosty neodírali nadměrnými cenami, aby „byli poněkud skromnější a slušnější při ubytování a aby vážně uvažovali, že vřídla jsou obdivuhodným darem Božím a byli spokojeni (se) spravedlivou odměnou“.

Nedílnými součástmi knihy jsou životopis Fabiana Summera (z pera Jany Boříkové) a odborné pojednání o humorální medicíně, ze které Summer vycházel. Spis pak uzavírají čtyři dodatky, které Summerovo dílo komentují z pohledu současného. Historicko- medicínský napsali manželé Boříkovi, balneologický MUDr. Pavel Šolc, historický PhDr. Stanislav Burachovič a geologický RNDr. Tomáš Vylita. Nechybí rejstříky (jmenný i věcný) a podrobný seznam odborné literatury.

Pečlivě vytištěnou knihu, která vyšla za podpory města Karlovy Vary a Karlovarského kraje, doprovází množství dobových ilustrací a faksimilí původních vydání Summerova díla.