Po Audienci a Protestu přišla na řadu třetí z trojlístku nejznámějších aktovek z disidentských časů pozdějšího prezidenta Vernisáž. Hra, kterou pod vedením Havlova dvorního režiséra Andreje Kroba (na malém snímku), nastudovali herci zrušeného souboru Městského divadla Karlovy Vary, měla premiéru v sobotu v Klubu Paderewski.

Vernisáž napsal Havel v době vrcholící normalizace v roce 1975, kdy valná část národa už rezignovala na ´vznešené ideály Pražského jara´ a veškeré své snažení obrátila k věcem pohříchu pozemským.

Děj je, jak už to u Havla bývá, prostinký. Zneuznaný spisovatel Bedřich (Radek Bár), který odmítá přijmout za svoje ideály rodící se konzumní společnosti a živoří na okraji společnosti jako dělník, přichází na návštěvu ke svým starým dobrým přátelům Věře (Lucie Domesová) a Michalovi (Karel Beseda). Ti už ovšem dávno pochopili, která bije, a za cenu rozmanitých ústupků se domohli jistého společenského postavení a výsledkem jejich snažení je luxusně zařízený byt. Bedřich má být prvním, komu je dovoleno si tento symbol úspěchu prohlédnout, a nádavkem k této ´vernisáži´ se mu dostane přehršle ´dobrých rad do života´, které on ale, k velkému zklamání svých hostitelů, nedokáže přijmout.

Zatímco obě dříve v Paderewském uvedené Havlovy hry bylo možné brát jako svým způsobem připomenutí dávných časů, které se (doufejme) už nevrátí, působí Vernisáž až nečekaně aktuálně. Snaha o úspěch za jakoukoliv cenu, bezbřehé sobectví a snobismus totiž z našeho života nevymizely. Akorát se trochu změnily kulisy. Místo ´kvartýru s ksichtem´ a gramodesek ´ze Švajcu´ jsou dnes uctívanými symboly auťák za pět milionů a každoroční dovolená v Tichomoří a diktaturu proletariátu nahradil diktát všudypřítomné reklamy a ´společenských´ časopisů. Lidé tady ale zůstali v podstatě stejní, jen Michalů a Věr je možná o něco více a Bedřichů stále poskrovnu.

Stejně jako obě předchozí Havlovy jednoaktovky, i Vernisáž nastudoval s herci Divadla V patře režisér Andrej Krob, který je i autorem scény. Tady se musel vypořádat s nelehkým úkolem, vytvořit ve stísněných prostorách klubu Paderewski iluzi prostorného, hromadou starožitností naplněného bytu. Vypořádal se s tím ovšem znamenitě a navrch přidal taneček, kterým ještě zdůraznil parodičnost celé inscenace. Věřme, že s ní bude karlovarské Divadlo V patře, stejně jako s Audiencí a Protestem, sbírat úspěchy po celé republice.

Václav Havel: Vernisáž. S herci Divadla V patře nastudoval Andrej Krob. Premiéra v sobotu 14. března 2009 v Klubu Paderewski.