Čtenář se v ní dočte o historii Bochova, Boru, Bražce, Hájku, Děpoltovic, Hroznětína, Lesova a dalších měst a obcí. Najde zde rovněž Mezirolí, Nivy, Odeř, Pila, Podlesí, Radošov, Ruprechtov, Sadov, Sedlečko, Stanovice, Stráň, Stružná, Svatobor, Šemnice, Velký Rybník, Velichov i Žalmanov. Z máloznámých a většinou zaniklých osad je tu Dlouhá, Dubina, Kozlov, Lučiny, Mlýnská nebo Tašovice u Bochova. Kniha uvádí fakt, že pouze jednou v dosavadní historii měly Karlovy Vary více než sto tisíc obyvatel.

„Bylo to v době župy Sudety mezi lety 1939 až 1945, kdy existovaly úředně tzv. Velké Karlovy Vary. Sahaly od Hroznětína po Bochov a od Mírové až po Hlinky. Karlovaráci jezdili rádi do těchto míst. Do Děpoltovic a na Velký Rybník za koupáním, na Pilu za obřím viklanem, do Stanovic pro výtečný chléb a do Lesova na výstavy porcelánu. Jak uvádí autor, všech 46 obcí mělo vlastní bohatou historii. Žádná z nich ale nebyla nikdy karlovarskou čtvrtí,“ uvedl Fikar.

Proč právě těchto 46 obcí zařadil autor do knihy? To vysvětluje na mapě z června 1939, kde jsou vyznačeny hranice takzvaných Velkých Karlových Varů.

„Název platil ještě po válce až do října 1945. Pak většina z těchto 46 obcí získala samostatnost. Kniha Obce za obzorem má množství starých fotografií a pohlednic. Čtenáři v ní najdou množství zajímavostí. Někteří kronikáři si zaznamenávali pikantní zajímavosti z historie. Například proč zelinářům z Velichova říkali koncem 19. století místní Gurkenschieber tedy okurkáři. Když časně ráno dováželi své okurky do Kyselky, rachotily jejich vozíky s obručemi po dlažbě a budily spáče,“ poznamenal autor.

V Dlouhé na Doupovsku zase pěstovali nejkvalitnější seno v celém kraji. Objednávali si ho hlavně karlovarští fiakristé pro své koně a oslíky. Mezi zaniklými tradicemi zmiňuje autor továrnu na panenky v Bochově nebo pivovar v Děpoltovicích. Kniha nabídne staré fotografie vyhlášených hostinců jako byla roku 1906 Rafanda v Hroznětíně nebo roku 1930 kavárna Mestek v Sadově. Kromě archívu a obecních kronik sbíral autor látku hlavně u sběratelů.

„Prvním krokem bylo přesvědčit tyto kronikáře doby, aby své celoživotní sbírky vytáhli ze šuplíků a nabídli čtenářům. S každou další knížkou se okruh těchto spoluautorů rozšiřoval až nyní dospěl k počtu třiceti lidí. Sběratelskou lahůdkou v knize je autentická fotografie ze 4. října 1938, kdy v šest hodin ráno opustili Karlovy Vary poslední čeští vojáci a četníci. Následují fotografie o tom, že ve městě zůstaly jen němečtí obyvatelé a německé nápisy,“ uvedl Fikar.

Historickou hodnotu mají rovněž fotografie od sběratelů, zachycující odjezd Čechů z karlovarského nádraží v říjnu 1938 nebo naopak fotografie o odsunu Karlovarských Němců z Dolní Kamenné. Z dosavadních knih byl podle Fikara nejpracnější Karlovarský patriot. K tomu, aby mohl popsat, jakou módu nosili lázeňští šviháci za první republiky, musel projít řadu krejčovských salonů a archív módních časopisů.

Kniha Obce za obzorem vychází v nákladu tisíc výtisků. Začne se prodávat piočátkem prosince, aby mohla posloužit jako zajímavý dárek pod stromeček. Lze ji objednat v databázi knih e-mailem na: serial.kv@seznam.cz