Hudba 20. století inspirovaná hudbou lidovou, klasicismus a romantismus. To jsou tři hudební oblasti, které tvoří program koncertu Karlovarského symfonického orchestru v pátek 20. dubna v Lázních III v Karlových Varech. Koncert diriguje Jiří Štrunc.

Nejprve zazní v Karlových Varech dosud neuvedená Taneční suita Bély Bartóka, světově proslulého maďarského skladatele, výborného klavíristy a uznávaného hudebního vědce.

Bartókovi, který od roku 1940 žil v exilu ve Spojených státech, byla silnou inspirací lidová hudba. Skladatel zahájil sběr nejprve maďarské lidové hudby v roce 1905 spolu se skladatelem Zoltánem Kodálym. Později sbíral lidovou hudbu slovenskou, rumunskou, ukrajinskou, valašskou, ale také arabskou a tureckou, celkově několik tisíc položek. Stal se v tomto směru světově uznávanou autoritou, jeho studie vyšly v řadě zemí. Ze starobylých tonálních a rytmických struktur východoevropského folkloru čerpal podněty pro svou vlastní skladatelskou tvorbu, kterou chtěl vymanit z tradičních klišé dur – mollového systému. Vliv na jeho tvorbu mělo rovněž poznání děl Clauda Debussyho.

Taneční suitu zkomponoval Bartók v roce 1923 k 50. výročí spojení Budapešti z měst Buda a Pešť. Ale teprve provedení díla Českou filharmonií za řízení Václava Talicha na pražském festivalu Mezinárodní společnosti pro soudobou hudbu v květnu 1925 obrátilo k Bartókovi pozornost světové veřejnosti. V témže roce Bartók upravil svou suitu jen pro klavír, ale v této podobě se skladba nikdy nestala tak známou jako v orchestrální verzi.

Období klasicismu bude reprezentovat Wolfgang Amadeus Mozart a jeho Koncert pro klavír č. 22 Es dur, jedno z šesti
set dvaceti šesti děl světského i duchovního charakteru, která geniální hudebník napsal. Klavírní koncert má výrazně
symfonické ražení, jak svou poměrně rozlehlou formou a barvitou instrumentací, tak i pevnějším včleněním klavíru do
hudebního toku.

Jako sólista se představí vynikající klavírista Michal Mašek, jeden z nejlepších hudebníků mladé generace.

„Tento koncert sice patří k vrcholným Mozartovým opusům, ale není až tak veřejnosti znám. Přitom ale zazněl i ve slavném Amadeovi. Navíc použiji mistrovsky napsané kadence od Benjamina Brittena, napsané pro „Slávu” Richtera, které koncert na chvíli ´zatáhnou´ do hudby 20. století,” přibližuje Mašek.

Večer uzavře německý skladatel, klavírista a dirigent z období romantismu Johannes Brahms a jeho Symfonie č. 4 e moll. Jde o poslední z Brahmsových symfonií, které mají v jeho díle stěžejní význam. První symfonii napsal Brahms až ve zralém věku, v roce 1876. Symfonie č. 4 e moll vznikla v letech 1884 a 1885. Brahms si pro první provedení tohoto svého díla stanovil zajímavou podmínku: trval na tom, že nejprve celou partituru sám projde s orchestrem, než se rozhodne seznámit s ní veřejnost. Premiéru, která byla provázena velkým úspěchem, řídil Brahms 25. října 1885 v Meiningenu.

Koncert začíná v 19.30 hodin.

Lev Havlíček