Uranová ruda nabývá na významu po svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945. Sovětský svaz nedisponoval touto zbraní a veškeré své úsilí napřel k tomu, aby ji co nejrychleji vyrobil. Jeho první atomová bomba vybuchla 29. 8. 1949 u Semipalatinska. K jejímu sestrojení byla převážně využita (zneužita) uranová ruda, která pocházela z území tehdejšího Československa. Po konci druhé světové války se na Jáchymovsku nacházely jediné otevřené provozuschopné uranové doly v mocenské sféře Sovětského svazu. Kromě civilních zaměstnanců se na těžbě uranové rudy podílely nesvobodné pracovní síly v podobě německých válečných zajatců (1946–1950), chovanců táborů nucených prací (1949–1951) a dále pak odsouzených ve výkonu trestu (1949–1986). Tito nedobrovolní pracovníci byli soustředěni do třech oblastí Jáchymovska, Hornoslavkovska a Příbramska.
Nejstarší letecké snímky pocházejí z roku 1936 a zachycují téměř uranovou těžbou nedotčenou krajinu. Snímky uvedené na této výstavě tvoří základ pro srovnávání rozrůstání měst v oblastech těžby zejména během 50. let minulého století. Na nich je již zcela jasně patrný vliv těžby uranové rudy na krajinu. Na snímcích z 60. a 70. let dvacátého století je znatelný rozmach těžby na Příbramsku, doprovázený rozvojem města, i následný útlum těžby na Jáchymovsku a Příbramsku.
Letecké snímky doprovází dobové dokumenty, které ukazují perzekuci a utrpení jednotlivých vězňů, a fotografie, zachycující dnešní stav lokalit.
Výstavu doprovází i osudy vybraných vězňů, které zobrazují jejich tragický osud. Veřejnosti bude přístupná do 4. dubna.