Jejich život je zcela jiný než většiny z nás a vypadá jako z pohádky. Před dvaceti nabral jiný směr. To se karlovarský rodák Jirka George Karbus a Kateřina Hamšíková původem z Ostrova odstěhovali do Irska.

close Fotograf Jiří Karbus se svou rodinou na festivalu Caminos v Bečovské botanické zahradě. info Zdroj: Deník/Jana Kopecká zoom_in Fotograf Jiří Karbus se svou rodinou na festivalu Caminos v Bečovské botanické zahradě.

Vášnivý surfař hledal pro svou zálibu vhodné místo, do vysněné Kalifornie se nedostal, a tak se pár zabydlel na západním pobřeží Irska. Nečekané přátelství s dospívající divokou delfínkou změnilo jejich život následně naruby. Nejen o delfínce, které dali jméno Malinká, oba poutavě vyprávěli na letošním ročníku cestovatelského festivalu Caminos, který ve dnech 31. května až 2. června hostila Bečovská botanická zahrada.

Dnes je totiž Jirka Karbus uznávaným světovým fotografem, který se specializuje na kytovce, a pro spolupráci si ho oficiálně vybrala i společnost Nikon. Pravidelně publikuje v časopisech Nature´s Best, BBC Wildlife magazine, BBC Focus, Nikon Pro nebo Outdoor Photography, má tisíce fanoušků a jeho fotografie dobývají svět.

„Fotil jsem už dříve a už předtím jsem četl knihy National Geografic. Šel jsem za svým snem, ale to Malinká změnila naše životy. Ona spustila úspěchy, které jsem získal i fotografiemi jiných živočichů. Malinká byla ta, která nás zavedla a která nás seznámila se životem kytovců. To ona nás naučila řeč delfínů,“ svěřil se Karlovarák.

Když se s Kačkou přestěhovali do Irska, dozvěděli se od místních, že na pobřeží má svůj domov mladá samice delfína, připlavala tehdy do míst, kde jsou jeskynní tunely a která jsou oblíbená pro skoky do vody. „Chtěli jsme se s ní potkat. Vydali jsme se ji hledat. Našli jsme ji. Když jsem za ní vlezla do vody, tak kolem mě nejdříve jen proplavala. Žádný zájem jsme u ní nevzbudili. Změny přišly, až když jsem s ní byla sama. Jirka jel tenkrát surfovat a já zůstala na místě, kde bydlela. Vlezla jsem do vody a ona se objevila. Podívala se na mě a zase odplavala. Pak se ale otočila, vrátila se ke mně a položila si půlku těla na můj klín. Tím začalo naše přátelství,“ vyprávěla Kačka Hamšíková.

Varák Jiří Karbus a jeho Kačka dobývají svět fotografie. Začala to delfíní láska | Video: Kopecká Jana

To mezi ní a Malinkou panuje zvláštní silné pouto, které Jirka Karbus začala zvěčňovat na svých fotografiích a pořídil si díky tomu svůj první podvodní fotoaparát. Jak Kačka přiznává, Malinká si na ni dělá dost velké nároky a mnohdy žárlí. „Před ní jsem neměla příliš vodu ráda, nebyla jsem příliš dobrý plavec. Ona ve mně probudila nové pocity, mé nové možnosti, ona mě naučila se potápět, ona mi ukázala, kam až jsem schopná dojít, a provázela mě při tom, když jsem se potápěla hlouběji a hlouběji, a dávala mi při free divingu pocit bezpečí,“ prozradila rodačka z Ostrova. „Vážíme si každého okamžiku, co s ní můžeme být. Protože nikdy nevíte, kdy může odejít. Proto když připlave, rychle se oblékáme a jdeme za ní do vody,“ doplnila. Když na místě není, volají ji kulatými kameny, kterými o sebe ťukají pod hladinou. „Malinká je divoký delfín, který zůstal sám. Už když jsme se s ní seznámili, byla sama. Ve světě jsou známy příběhy přátelských delfínů, jednoho dne ovšem zmizí. Malinká je něco jiného,“ konstatoval fotograf, který si zpočátku svého pobytu v Irsku velmi přál, aby toto krásné a neuvěřitelné soužití mohly zažít i jeho děti, což se nakonec splnilo.

Pár má dnes Joshuu a mladší Natálku. Oba dva zdědili po rodičích lásku k moři a k živým tvorům, Joshua je dokonce mistr Evropy v surfování. On je dnes hybnou silou jeho otce, který pochopil, že i jeho záliba ve fotografování musí jít stranou před surfařským talentem. A jak rodiče přiznávají, své děti vystavovali od počátku kontaktu s mořem, protože se svých zájmů nechtěli vzdát. „V těchto generacích je velká síla. Měli bychom naše děti učit milovat živé tvory, ať už to jsou broučci, nebo cokoliv jiného. Kontakt s přírodou je nesmírně důležitý, a nemusí to být jen moře, ale i les,“ poznamenává Kačka Hamšíková.

Přátelství s Malinkou přineslo celé rodině neuvěřitelné zážitky. Když byla mladá, byla velmi hravá, ale podobně jako lidé s věkem začíná být náladová. Podle fotografa mají delfíni a lidé mnoho společného. Svou lásku a náklonnost projevuje i tím, že svým milovaným přináší květiny. „Je roztomilé na ní vidět, jak se snaží i od nás něco naučit a že ji mrzí, že nemá ruce. Když si pohazuji s mořským ježkem, ona se mě snaží napodobit a snaží si s ním hrát na ploutvičkách. Napodobuje mě, i když vylézám po rukách pozvolna z hloubky po mělčině v písku,“ líčila rodačka z Ostrova. „Dostal jsem ji, když se mi podařilo ve vodě udělat přemet, ona se to snažila po mně zopakovat, ale nedokázala to. V tom jediném jsem lepší ve vodě než ona,“ zavtipkoval Jirka Karbus.

Začalo to delfínem. Dnes už Karlovarák fotografuje i lachtany, tuleně, pelikány, na svém kontě má úžasné snímky s keporkaky. Jedním z jeho nejhorších zážitků je útok kosatek na delfíny u kalifornského pobřeží, který sám jako velký milovník delfínů před časem viděl. Smutné záběry, jak tlupa dospělých učí svá mláďata lovit delfíny, dokonce natočil i pomocí dronu. Jak zdůrazňuje, pro Kalifornii nejsou tyto útoky přitom vůbec běžné.