Chtěl bych v dětech probudit zájem o betlémy, říká Vratislav Altman

Co mohou návštěvníci výstavy ve Kdyni vidět?
Tady vystavuji papírové betlémy, které se dneska dají běžně koupit. Vystřihnu obrázky z papírových archů, potom je lepím na překližku a vyřezávám, nakonec k nim vyrobím podstavce. Ale je tu jedna výjimka, chodský betlém Járy Pika z třicátých let minulého století. Tento betlém se už dnes koupit nedá. Mně se podařilo sehnat jej na jedné akci. Ve kdyňské knihovně vystavuji asi šestým nebo sedmým rokem, už je to tu tradice a prostředí je ideální.

Vystavujete současně i v chudenickém muzeu. Proč padla volba právě na tamní zámek?
Vloni se kvůli covidu nekonalo nic. Letos jsme se domluvili s Němci a vystavujeme společně v muzeu v Chudenicích. Zvolili jsme tyto prostory i proto, že v Chudenicích mají vitríny, část exponátů nelze totiž ponechat volně. Betlémy jsou z různých křehkých materiálů, jsou mezi nimi i věci sběratelsky cenné, které nejdou nahradit. Výstava bude v Chudenicích do 6. ledna. Pro školy, školky a podobně je možné sjednat komentovanou prohlídku i mimo otevírací dobu muzea. Vypadá to, že Němci, kteří se na výstavě také podílejí, souhlasí s tím, abychom společnou výstavu pořádali každé dva roky. Příští může být někde blízko za hranicemi na jejich straně. Oni i my se potýkáme s tím, že někteří členi našich spolků jsou starší a musíme proto volit dostupné lokality.

OBRAZEM: Vánoční trhy v Domažlicích přilákaly spoustu návštěvníků

Kde se vzala tradice vystřihovacích betlémů v Čechách?V Chudenicích mám umístěné dva panely prvorepublikových vystřihovacích betlémů. I já jsem začínal papírovým betlémem. Takové betlémy posílali výrobci kávovin před Vánoci v bednách se zbožím jednotlivým obchodníkům. Přišla máma, nakoupila, dostala ke zboží papírový betlém, děti ho vystříhaly a po Vánocích skončil v kamnech. Vystřihovací betlémy u nás mají poměrně velkou tradici, nejznámějšími autory jsou Mikoláš Aleš, Josef Lada a Josef Wenig. Od jejich betlémů se ostatní odvíjí, ať chtějí nebo nechtějí. Protože minimálně figurky se v nich stále opakují. Třeba dudák musí být v podstatě skoro v každém betlému. Dudáka do betléma poprvé posadil Aleš. Wenig zase udělal první betlém se sněhem, předtím všechny ostatní betlémy byly letní, se zelenými stromy. To vychází z Bible.

A co byste řekl k jejich současnosti?
Dnes jde ročně do tisku deset až dvacet vystřihovacích betlémů, které nakreslili současní autoři. Je taková móda, že si každá vesnice nebo město pokládá za čest mít betlém s místními pamětihodnostmi. A nemusíme chodit daleko. Zajímavý betlém vznikl v Klenčí pod Čerchovem. Jedná se o dvouarchový betlém s motivem Klenčí, je v něm Hanýžka s Martínkem, Jindřich Šimon Baar, Stará pošta, fara, kde bydlel Baar, a kostel svatého Martina. Má jen několik figur, je snadný k vystříhání. Takže i takové betlémy dnes vznikají.

Mají o ně zájem i mladí lidé?
Letos jsem zdejší výstavu koncipoval spíš v duchu menších betlémů, protože bych chtěl probudit zájem mezi mládeží. Je pravda, že v časopisech se betlémy objevují, ale když děti nevidí, jak má vypadat vystříhaný a postavený betlém, tak si jej ani nevystřihají. Když děti někde hotový betlém uvidí, byla by šance, že projeví zájem a budou se betlémům věnovat i v budoucnosti. Protože bez pokračování tradice českých betlémů v příštích dvaceti letech zanikne. Pokud mám možnost, snažím se betlémy dětem ukázat, aby věděly, co vlastně betlémy jsou. Na internetu je o betlémech mnoho informací, ale děti je tam nehledají, zabývají se jinými věcmi.

Je pravda, že jsou v České republice oblasti, třeba konkrétně Třešť na Vysočině u Jihlavy, kde se nachází spousta betlémů v domácnostech. Téměř v každé chalupě se vyřezávají figurky. Ve škole mají studenti kroužek, kde se učí vyřezávat. Tradice se ve Třešti zatím drží a zdá se, že se i udrží. Betlémy obecně zabírají místo, čas, práší se na ně, každý jej doma mít nechce. Hodnoty jsou dneska trošku někde jinde.

Pravou vánoční atmosféru si lidé užili na hradě Opálka. Je to krása, zaznívalo

Jak to bylo dříve s betlémy v českých domácnostech?V první polovině 20. století v podstatě nebyla domácnost, v níž by se betlém na Vánoce nestavěl. Ať už obyčejný vystříhaný z papíru nebo dřevěný zděděný po dědovi, pradědovi, který ho vyřezal, nebo někde koupil. Figurky byly za první republiky běžně k dostání na trzích. Výrobou těchto figurek se zabývali převážně lidé, kteří neměli v zimě co dělat. Pracovali v lese nebo na poli, kde v zimě práce nebyla. Živili se tím, že v zimě dělali tyto figurky. Pak k nim jednou za týden někdo přijel, skoupil od nich figurky za minimum peněz a potom je dál prodával na trzích. V rodinách se kupovaly figurky postupně, jeden rok třeba tři, příští rok se přikoupily další čtyři. Vznikaly tím zajímavé komplexy betlémů, které ovšem koncem šedesátých let a začátkem sedmdesátých let minulého století takřka zanikly. Při vpádu moderny převážná část skončila někde na skládce nebo v kamnech. Mnoho se jich do dneška nezachovalo.

Mají české betlémy nějaké typické znaky?
Speciálně u Alše je to kominík. V každém českém betlému pochopitelně musí být muzikant. V Německu mají takové klasické kostelní betlémy. Do kostela nemohou přece přitancovat s pivem v ruce. U nás díky Alšovi a Wenigovi vznikla tradice lidových betlémů. Često se v betlémech objevoval městský prvek podle toho, odkud autor pocházel. V betlémech najdeme to, co se v konkrétním městě nebo vesnici děje. Práce na poli, práce se dřevem nebo řemesla. Existuje i železničářský betlém. Když ten dotyčný pracoval celý život na dráze, tak si do betlému dal to, co znal. České betlémy jsou typické tím, že si do nich autor dosadí to, co se mu líbí.

Můžete prozradit více ke zmíněným kostelním betlémům?
V Německu je kostelní betlém tradiční záležitost. Spíš se klade důraz na prostředí. Dnes je obrovský trend v německy mluvících zemích alpský styl betlémů. Vznikají celé kroužky betlémářů, kteří se zabývají jejich výrobou. V alpském betlému jsou hory, chata, do níž je umístěný vlastní betlém, Marie s Josefem stojí na kraji chaty. Před chatou je minimálně postaviček, důležité je, aby tam byly stromy, krajina. Dokonce se prodávají stavebnice těchto betlémů. Dělají se dvě varianty. Buď alpská chata nebo zbořeniště. Vyplývá to zase z bible, odkazuje se na Davidův hrad, kde bylo zbořeniště a byl situován nocleh Josefa s Marií. Je to trend, který během deseti let možná zmizí. Ale na druhou stranu sdružuje spoustu mladých lidí, takže je šance, že se to uchytí.

Při návštěvě hradu Švihov se podíváte i na dvůr hradu a na část vánoční výzdoby

Jak dlouho se věnujete jejich tvorbě vy osobně?První betlém jsem udělal, když mi bylo asi čtrnáct let. Vyřezal jsem ho pro rodinu, byl to shodou okolností Wenigův betlém. Další betlém jsem vyřezal, když jsem měl děti. Potom jsem se k vyřezávání dlouho nedostal, neměl jsem na něj čas. Další betlémy jsem začal dělat zhruba před jedenácti lety. Dělám deset až dvanáct betlémů každý rok. Snažím se i sem tam něco sběratelského skoupit. Každý betlém je svým způsobem jiný. Některý má třeba pět figurek, jiný jich má devadesát. Je to různé. Najdou se i betlémy bez figurek. Takový je tu také vystaven, jedná se o diorámu. Ročně vyřežu tak čtyři sta až pět set figurek. Začal jsem řezat z lípy, připravuji si pro sebe betlém z lipového dřeva. Zatím mám asi pětadvacet figurek a jsou dvacet centimetrů vysoké.

Na výstavě v Chudenicích se podílejí i betlémáři z Německa. Jak jste se s kolegy z druhé strany hranice dali dohromady?
Spolek Přátel betlémů Horního Bavorského lesa a Betlémáři Plzeňska jsou dva spolky, které se léta znají. Před dvěma roky jsem naši spolupráci rozšířil, pozval jsem kolegy z Německa, abychom společně uspořádali výstavu ve Kdyni. Žádný covid tenkrát ještě nebyl, tak bylo vše bez problémů. Výhodou je, že předsedou německého spolku je pan Johann Dendorfer. Do loňského roku byl totiž dlouholetým prezidentem Světové betlémářské federace se sídlem v Římě, která sdružuje jednotlivé republikové organizace. U nás je takovou organizací třeba Český svaz přátel betlémů Hradec Králové. Vznikl u třebechovického muzea, kde je k vidění známý třebechovický betlém (pozn. red.: jedná se o mechanický Třebechovický Proboštův betlém, který byl v roce 1999 prohlášen za národní kulturní památku).

Brzy bude mít Spolek Betlémářů Plzeňska výročí, jak ho oslavíte?
Spolek Betlémářů Plzeňska bude v únoru slavit 20 let. Plánujeme výroční schůzi v Přešticích, pozveme i bývalé členy. Momentálně je nás dvacet aktivních členů a dva jsou organizační, Dům historie Přešticka a Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech. Sdružujeme výrobce, ale i sběratele betlémů. Našimi členy jsou například i manželé Holubovi ze Stupna, kteří vystavují v Přešticích na náměstí keramický betlém. Nedávno přidali třetí, poslední část betlému. A je dobový! Jedna postava má na obličeji roušku.