Komplex tam nechala během druhé světové války vybudovat německá těžební společnost. Začal vyrůstat v roce 1940. Spolu s ním tam vznikl také pracovní tábor pro válečné zajatce. Za dva roky k dolu přibyla úpravna rudy a sklady. Betonový komplex uprostřed panenské přírody i v současnosti vyvolává v lidech zvláštní pocity. Přiživují je zkazky o podzemní továrně na tajné zbraně a střelivo pro rakety nebo o pokusech v tajných laboratořích.

TOČIL SE TAM I SERIÁL RAPL

Přestože odborníci podobné mýty vyvracejí, z kdysi klidného místa se stalo lákadlo pro turisty. Před deseti lety tam nebylo živáčka, ale dnes je spíše vzácností, když v továrně nejsou selfíčkáři, kteří se zvěčňují uvnitř betonového monstra. Objev a zvýšenou návštěvnost tohoto záhadného místa mají na svědomí sociální sítě a zasloužil se o to i seriál Rapl. Právě sem umístil scény z jednoho dílu režisér Jan Pachl. Záběry, kdy z betonové nádrže s vodou vystupuje torzo mrtvé ženy přivázané ke kůlu, umocnily tajemno tohoto místa a přilákaly další zvědavce. Na své si v lokalitě přijdou hlavně milovníci industriální turistiky i vojenské historie.

V DOLE PRACOVALY TISÍCE VĚZŇŮ

V pracovním táboře pracovalo až 2500 lidí. V roce 1945 procházela územím demarkační linie. Na místo dorazili nejprve Američané, poté oblast přenechali příslušníkům Rudé armády. Před postupujícími vojsky se dali na úprk nejprve dozorci, hned po nich tábor opustili i samotní vězni. Po válce se v těžbě nepokračovalo, jelikož těžba cínu už nebyla výnosná.

PŘÍSTUP JEN NA VLASTNÍ NEBEZPEČÍ

Místo je přístupné po celý rok, žádné cedule zakazující vstup tam nejsou. Je však třeba dávat pozor, kam člověk šlape a co má nad hlavou. Stavby jsou totiž v pokročilé fázi rozpadu a pád hrozí do podzemních prostor bývalých budov. Přesto je na vyšlapaných cestičkách vidět, že lidé tam chodí často. Rozdělávají si tam i ohně. A to i přesto, že je tam nejvyšší stupeň ochrany přírody. Rolavská vrchoviště jsou totiž národní přírodní rezervací.

S monitoringem národní přírodní rezervace pomáhá i občanské sdružení Rosnatka. Její člen Rudolf Kovařík Deníku řekl, že letos již sám zlikvidoval několik ohnišť. „Na cínovém dole se objevují každý rok. Vždy je zakryji, aby tam lidé nerozdělávali další. Největší nájezdy jsou vždy o víkendech, ale je znát, že lidé pochopili, že je do rezervace vstup zakázán. Někteří tam chodili i nevědomky,“ uvedl Kovařík. Dodal, že rezervace nemá být lidem upřena. „Když tam vidím turisty, jak chodí po vyznačených trasách, poděkuji jim a přidám třeba i svůj výklad,“ doplnil.

Národní přírodní rezervace má rozlohu 7,5 kilometru čtverečních. Podle Kovaříka důl nyní vlastní společnost Diamo Příbram, která ho převzala od Jáchymovských dolů.