Česká geologická služba ve spolupráci s muzeem vydala zbrusu novou a jedinou komplexní knihu o Doupovských horách. Co vás k tomuto vydání vůbec vedlo, jak dlouho se na knize pracovalo a tým kolika lidí se na jejím vzniku podílel?

Myšlenka vydat knihu o Doupovských horách existovala již delší dobu v podstatě nezávisle u řady přírodovědců a nadšenců, kteří se tomu území profesně nebo čistě z osobního zájmu věnují. K tomu, aby kniha skutečně vznikla, pak poněkud paradoxně přispěla skutečnost, že příprava vyhlášení chráněné krajinné oblasti Doupovské hory (projekt na pokyn MŽP řešila AOPK ČR Karlovy Vary v letech 2008 a 2009) skončila nezdarem.

Bylo nám líto, aby shromážděné informace zůstaly v šuplíku, a rozhodli jsme se, že se je nějak pokusíme předat veřejnosti. Díky vstřícnosti ČGS, která zprvu amatérský projekt zaštítila, a vstřícnosti mnoha oslovených odborníků se podařilo sestavit čtyřicetičlenný autorský kolektiv a přes klasická drobná úskalí, jako nedodržení termínů, se snad nakonec podařilo připravit profesionální dílo.

S jakými informacemi se lidé, kteří si knihu o Doupovských horách zakoupí, setkají? Je kniha rozčleněna na nějaké sekce?

Kniha je členěna, domnívám se, velmi tradičně. Začíná geologickým vývojem a charakteristikou území, dále se zabývá minerály a zkamenělými pozůstatky zdejšího dávného života, navazuje charakteristika současného povrchu, vodstvo a klima. Následují stati věnované živé přírodě flóře, fauně, ale také třeba myslivosti a ochraně přírody. Na závěr je uvedena kapitola Krajina a historie, která se zabývá historickým utvářením a současným rázem krajiny Doupovských hor. Pro zájemce o hlubší poznání oblasti uvádíme v apendixu knihy obsáhlý seznam literatury, která se Doupovských hor nějak dotýká, a také česko-německé místopisné rejstříky.

Šokovalo anebo překvapilo vás při přípravě knihy něco? Objevili jste v Doupovských horách nějakou zajímavost?

O šokování bych přímo nemluvil, nějakých překvapení, o kterých jsem nevěděl, jsem se jako jeden z editorů knihy od příslušných specialistů sice dočkal, ale nešlo o nic zásadního. Potěšila mne však skutečnost, že nějakou zajímavost, často nejen českého, ale i třeba evropského významu, najdeme téměř u všech přírodovědných aspektů území máme tu třeba unikátní vulkanické horniny s exotickými jmény jako iolit, urtit či sienit, slavnou zkamenělinu Hlodavce z Valče, kterou zkoumali C. Linné či G. Cuvier, světoznámý skelný opál hyalit, největší české populace koniklece otevřeného nebo v Evropě nejvýše položená místa výskytu žáby blatnice skvrnité.

Máte za to, že částečná nepřístupnost Doupovských hor kvůli vojenským místům může za to, že i dnes je toto místo stále tak nedotčené?

Nepřístupnost velké části Doupovských hor je podle mne ten hlavní důvod, proč se o ně lidé zajímají, ale samozřejmě projevila se i na zdejší přírodě. Nejde tak ani o vliv turistů a návštěvníků, ale především o to, že ve vojenském újezdu byla krajina ušetřena toho, co dnes považujeme za běžné a normální scelení pozemků do velkých lánů k strojovému obhospodařování, odvodnění nebo třeba intenzivní hnojení. Proto tu dosud přežívají i druhy nesnášející intenzivní hospodaření, které okolo jen těžko najdeme.

Zjistili jste během práce na knize přítomnost i nějakých specifických druhů zvířat, popřípadě rostlin na tomto území? Vyniká v nějakém směru území Doupovských hor, co se počtu druhů fauny a flóry týče?

Žádná specifická zvířata a rostliny Doupovských hor ve smyslu místních endemitů, se kterými bychom se nemohli setkat nikde jinde, neznáme. Území je však nápadné svou vysokou pestrostí a druhovou bohatostí. Žije zde například 8 druhů plazů z 11, kteří se vyskytují v ČR, nebo 14 z 21 druhů obojživelníků. Celkem již bylo v Doupovských horách zaznamenáno přes 130 zákonem chráněných druhů obratlovců, což je skutečně výjimečné.

Při sepisování knihy jste se museli dostat i do míst, kde je území výhradně vojenské. Nenastaly se vstupem nějaké komplikace?

Vstup na území vojenského újezdu jsme předem projednávali s újezdním úřadem v Karlových Varech, a pokud byly naše žádosti řádně odůvodněné a nekolidovalo to s výcvikem, tak nám byl vstup umožněn.

Čím je vaše nově vydaná kniha unikátní? Byla v minulosti vydána kniha, která by území Doupovských hor tolik mapovala? A kde bude k dostání?

Dosud vzniklo jen málo knih, které by se Doupovským horám věnovaly první a do nedávna jediný vlastivědný přehled „Das Duppauer Land" od gymnaziálního profesora Viktora Karella, ze série vlastivědných sešitů Sudetendeutsche Heimatgaue vyšel v roce 1926! Kromě něj jsou výhradně Doupovským horám věnovány již jen knihy Zdeny Binterové, například Zaniklé obce Doupovska ve fotografiích, které jsou v podstatě katalogy zaniklých sídel s fotografiemi a stručnou historií jednotlivých objektů. Naše kniha je tedy první, která shrnuje historické i současné přírodovědné znalosti o území a částečně i o historickém vývoji. Kniha je k dostání v Muzeu Karlovy Vary (na ředitelství Pod Jelením skokem 30), dále v Jáchymově v Královské mincovně. Prodává ji i Muzeum Cheb a rovněž je možné ji objednat na e-shopu České geologické služby a také u některých regionálních knihkupců, jako například v Ostrově.

Čtěte také:

Vývoj hor poznamenaly i sesuvy