O dobrodružství nemá na svých expedicích nouzi. Rád se totiž vydává do netradičních lokalit. Vůbec největší adrenalin dosud zažil v Indonésii. S partou přátel se vypravil do pralesů Západní Papuy, kde navštívil kmen Daniů a Korowajů. „Tahle výprava mi změnila život. Zažil jsem na ní neskutečné věci,“ pokračuje.

Dramatické bylo už samotné přivítání, kdy je domorodci fiktivně přepadli. „Kolem létaly oštěpy a šípy. Krve by se ve mně nedořezal. Samozřejmě jsme nevěděli, že to celé předstírají,“ popisuje nepříjemný okamžik a doplňuje, že domorodci se hlavně zpočátku chovali nedůvěřivě a odtažitě.

Nakonec však nechali hosty alespoň částečně nahlédnout do svého běžného života. „Korowajové prožijí celý svůj život na několika kilometrech čtverečních džungle a tam pak taky zemřou. Kromě luků, šípů mají akorát kamennou sekeru a bambusový nůž. Nejdůležitější pro ně je obstarat si potravu na další den. Zajímavé je, že ženy nepřipravují mužům jídlo, aby jako lovci nepřišli o svoji sílu,“ poznamenává.

Srážka osobního vlaku a auta u Trhanova se naštěstí obešla bez zranění.
Řidič audi se na přejezdu špatně rozhlédl, u Trhanova se srazil s vlakem

Mimochodem nejčastějším pokrmem tady bývá na různé způsoby upravený palmový škrob, takzvané ságo. „Chutná úplně příšerně. Sice nás chtěli pohostit, dávali nám například jejich lahůdku, což jsou opečené larvy, nebo uloveného leguána, ale naštěstí jsme měli svoje zásoby a z nich vařili,“ sděluje.

Korowajové si staví příbytky vysoko v korunách stromů. Děti před skupinou cestovatelů prchaly, protože do té doby neviděly bělochy. „Měly z nás obrovský strach. Rodiče je totiž straší, že pokud budou zlobit, přijdou si pro ně běloši,“ vysvětluje.

GRIZZLY SJEL PO SNĚHU A OBJEVIL SE KOUSEK OD VÝPRAVY

Naopak obavy zažíval cestovatel a fotograf třeba na Aljašce, když se několikrát potkal s medvědy. Ve chvíli, kdy se daleko od party přátel zvíře objevilo, byli všichni v klidu. „Pak ale grizzly sjel zadkem po sněhu a byl kousek od nás. Zabalili jsme tatranky a rychle zmizeli,“ líčí.

V další už zmiňované situaci, kdy byl od medvěda asi jen 25 metrů, nejdříve zmáčkl spoušť a pořídil několik snímků, pak se naštěstí zvíře odebralo do bezpečné vzdálenosti. Při týdenním pádlování po opuštěných jezerech na jihu Aljašky zase medvěd vyplenil v noci tábořiště. „Sežral nám zásoby na zbytek cesty a vypil všechno pivo. Dál už jsme jedli jenom ryby, které jsme si nalovili,“ směje se.

Předseda Aliance drážního provozu Jan Zazvonil
Šéf Aliance drážního provozu: Srážka vlaků byla souhrou nešťastných okolností

V národním parku Denali strávila skupina týden a jediné, co potkávala, byla zvířata. „Dýchne na vás úplně ryzí příroda. Nádherné je to také v Arizoně a Utahu, kde se nacházejí slotové kaňony. Jsou to velmi úzké pukliny vymleté v pískovcovém podloží, hluboké třeba i dvě stě padesát metrů. Odsud mám taky neskutečné zážitky,“ říká Balcar, který se v posledních letech podíval též do Bolívie, Peru a naposledy do Černé Hory.

Z expedicí si vždycky přiveze tisíce fotek. „Když přijedu domů, ještě ani nevybalím batoh, ale už stahuji snímky a prohlížím si, jestli se povedly. Založil jsem si web, kam výběr těch nejlepších kousků dávám,“ uzavírá cestovatel, jenž má fotolab v chodské metropoli a v obo-ru pracuje už třicet let.