To je požadavek, který chtějí hejtmani krajů adresovat ministerstvu školství. Bodovací systém by se měl týkat všech kol přijímacího řízení.

Podle jejich názoru jsou úroveň vzdělávání a výsledky maturitních zkoušek na řadě středních škol tristní. Kraje se shodují, že absence jednotné minimální hranice úspěšnosti v přijímacím řízení umožňuje přijímání žáků, kteří nemají pro studium na střední škole předpoklady, způsobuje migraci studentů mezi školami a v celkovém důsledku se negativně podepisuje na úrovni vzdělávání.

„Nadále odmítáme nést jako zřizovatelé středních škol odpovědnost za kvalitu vzdělávání ve středních školách, jestliže nemáme kompetenci tuto kvalitu ovlivnit,“ zdůrazňuje předsedkyně Asociace krajů a hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. „Zejména na některé typy škol jsou přijímáni i žáci s nedostatečnými studijními předpoklady, což se odráží v přecházení studentů mezi školami a následně ve špatných výsledcích maturitních zkoušek. Kraje by měly mít možnost se jako zřizovatelé středních škol podílet na tvorbě podmínek pro zvýšení úrovně vzdělávání. Mohou tak zároveň zabránit neúčelnému a mnohdy neefektivnímu vynakládání finančních prostředků do regionálního školství,“ dodala hejtmanka.

„Určitě ano. Jsem pro jednotné bodování,“ souhlasí Pavel Janus, ředitel Integrované střední školy technické a ekonomické Sokolov. Když jsou jednotné maturity, bylo by spravedlivé mít i jednotné přijímací zkoušky, myslí si. „Ať se nestává, že žáci budou v jiných krajích hledat snazší způsob, jak se dostat na střední školu,“ říká.

Pracoviště Oáza
Sociálním bytům zvýhodnili nájem

Že by to bylo, co se objektivity a srovnatelných podmínek při přijímání na střední školy týká, rozumné, si myslí i Bohuslav Peroutka, ředitel SPgŠ, gymnázia a VOŠ Karlovy Vary. Většina krajů, podle jeho slov, nemá dané tzv. spodní skóre úspěšnosti. „Jestliže například Plzeňský kraj takové skóre nemá a Karlovarský ano, tak je docela dost žáků, kteří jsou přijati do Plzně za nesrovnatelně snadnějších podmínek než u nás. Ohledně vstupu na střední školy patříme ke krajům, které to mají nejnáročnější,“ je přesvědčen.

Jsou věci pro i proti. „Proti mluví to, že ne všichni žáci mají stejně podnětné prostředí, a přestože by se ve studiu osvědčili, tak zrovna při přijímacím řízení selžou,“ argumentuje Jaroslav Kočvara, ředitel Gymnázia Cheb. Zároveň je ale přesvědčen, že pokud budou stanovena pravidla pro všechny maturitní obory jednotně, vytváří to tlak na to, aby se žáci připravovali na přijímací zkoušky. Ale je si vědom i toho, že takové opatření může mít dopad na střední školy, některé obory prostě neotevřou.

Vstřícně se kupodivu k opatření staví i oslovení deváťáci. „Mně by ten systém vyhovoval, protože bych nechtěla být na škole s člověkem, který tam nepatří,“ uvedla Káťa. „Bylo by to spravedlivější vůči ostatním. A víc lidí by pak šlo na učňovské obory,“ doplnila Tereza.

V řece Svatavě uhynuly stovky ryb.
V řece uhynuly stovky ryb, odborníci zkoumají vodu