Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Křesadlem práce nekončí, ba naopak

Karlovarský kraj - Křesadlo letos ocenilo v Karlovarském kraji celkem čtyři dobrovolníky. Jedním z oceněných byl i Milan Hloušek. Více o jeho práci se dočtete v rozhovoru s ním.

21.4.2016
SDÍLEJ:

DRŽITEL ceny Křesadlo Milan HloušekFoto: Barbora Šmudlová

Jaké byly vaše první myšlenky, když se ozvalo vaše jméno a vy jste dostal Křesadlo?

„Pro mě to bylo obrovské překvapení. Opravdu jsem nepočítal, že bych Křesadlo mohl dostat. A moc si toho pochopitelně považuji. Už jen to, že jsem se dostal mezi nominované, bylo pro mě velkou poctou. Všichni tito lidé, a ještě mnoho dalších, si zaslouží veřejné uznání, za to, že obětavě a nezištně pomáhají druhým. O spoustě dobrovolníků se ani neví. Jsou totiž příliš skromní na to, aby své zásluhy někde veřejně prezentovali."

Za co všechno jste tuto cenu dostal? Jaké vaše aktivity byly oceněny?

„Víte, když četli moje jméno a já si šel pro Křesadlo, tak jsem vůbec nevnímal, jaké aktivity moderátor zmiňuje. Určitě ale zmínil moji práci pro Potravinovou banku Karlovarského kraje a neziskovou organizaci Pomoc v nouzi. Také vím, že se v mé nominaci objevily další aktivity, jako je spoluautorství naučné publikace o domácím násilí, činnost v rámci Českého novinářského klubu či působení v sociálním podniku Srdce a čin. To všechno mě moc baví a naplňuje. A přestože je práce v neziskovkách někdy pořádný adrenalin, už bych si bez nich svůj život nedokázal představit."

Co všechno předcházelo vaší práci v Pomoci v nouzi?

„Než jsem začal působit v neziskovém sektoru, pracoval jsem devět let pro Sokolovský deník. A už tenkrát mě bavilo psát o organizacích, které pomáhají druhým a snaží se o to, aby svět okolo nás byl lepší. Neznamená to však, že bych psaní odložil. To vůbec ne. Píši stále a dobře vím, že psát budu i v budoucnu. To v člověku nějak zůstane, potřeba vyjadřovat se k dění okolo sebe, objevovat stále něco nového, vyjadřovat své názory, postoje, pocity.

Málokdo také ví, že jsem ještě před novinařinou pracoval jako prodavač a skladník v supermarketu. No a vidíte, po letech jsem zase zpátky mezi regály. Tentokrát už ale ne v obchodě, nýbrž ve skladu potravinové banky."

Kdy jste začal poprvé pociťovat, že vás naplňuje pomáhat ostatním?

„Dá se říci, že to bylo v období, když jsem odmítl jít na vojnu a místo toho nastoupil na civilní službu. Jako civilkář jsem byl přidělený do Ústavu sociální péče Sokolík v Sokolově, kde jsem pracoval jako asistent vychovatele. Svého rozhodnutí jsem nikdy nelitoval. Ba naopak. Jsem rád, že jsem se mohl věnovat lidem se zdravotním a mentálním postižením a být tak užitečný. Dodnes si mě někteří klienti pamatují, a když mě na ulici potkají, tak se ke mně srdečně hlásí. Je to od nich milé."

Kdo vás nejvíce podporuje ve vaší činnosti?

„Jednoznačně moje žena. Bez její podpory bych nemohl dělat, co dělám. Kdykoli se o ni mohu opřít a požádat ji o pomoc. A když vidí, že mi ubývá sil, je na blízku, aby mě nabila svým optimismem a láskou. V zaměstnání jsou pak mými nejlepšími rádci a parťáky do nepohody ředitel Pomoci v nouzi Robert Pisár a kolega Petr Beránek. Také jim vděčím za to, že jsem mohl Křesadlo získat.

Co považujete v současnosti za svůj největší úspěch?

„To je hodně těžká otázka. Asi to, že mohu pracovat s tak skvělými lidmi, jaké jsem potkal v Pomoci v nouzi. Od nich jsem se toho totiž hodně naučil a přesvědčil se, že pomáhat druhým má smysl."

Jaké máte plány do budoucna?

„Chtěl bych, aby se nám dařilo rozvíjet potravinovou banku a plnit její hlavní poslání, čímž je boj proti hladu a plýtvání potravinami. Vím, že nás v tomto směru čeká ještě hodně práce, ale já se jí nebojím. Naopak. Těším se na ni.

Kromě toho se ve svém volném čase věnuji psaní románu. O čem bude, bych si zatím ještě nechal pro sebe. Určitě se v knize objeví slova jako pravda, láska, naděje, pomoc, porozumění. Zkrátka slova, která v dnešní době bohužel slýchávám stále méně, a tak mám potřebu jim v mé knize dát prostor a vykřesat tak malé pomyslné plamínky dobra."

Autor: Barbora Šmudlová

21.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hokejisté karlovarské Energie (v zeleném) hostili Vsetín.
27

Energie porazila Vsetín a dál vládne soutěži

Robert Fulghum.

Americký spisovatel Robert Fulghum přijede i do Chodova

Seniora měsíce trýznila, bila ho, nutila krást a brala mu důchod

Sokolovsko – Téměř půl roku musel snášet týrání devětašedesátiletý muž v malé obci na Sokolovsku. Do svého bytu si ho nastěhovala o čtyři roky mladší žena, která mu slibovala pohodový a bezstarostný život. Opak byl ale pravdou.

Pod obraz se zpil školák na výletě

Karlovy Vary – Neskutečných 1,85 promile alkoholu měl v krvi patnáctiletý žák deváté třídy základní školy v Mariánských Lázních, který se pod obraz zpil na výletě do Karlových Varů.

Podvodník připravil stát na daních o jeden milion korun

Karlovy Vary - Na téměř 1,1 milionu korun si přišel devětačtyřicetiletý muž, který peníze získal tak, že o ně připravil stát na daních.

Naši prvňáčci ze Základní školy v Dalovicích

Podívejte se na tablo novopečených prvňáčků

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení