Kliknutím zvětšíteNapilno, ale měli záchranáři vlastně po celý rok. Letos byla totiž poprvé letní sezona, co se návštěvníků hor týče, silnější než ta zimní. Proč tomu tak bylo a o dalších zajímavostech z prostředí horských záchranářů promluvil jeden z nich Miroslav Račko. Na horách působí už šestnáct let. Nejprve jako člen, poté záchranář a poslední dva roky jako náčelník horské služby oblast Krušné Hory.
Jak to, že byla letní sezona nabitější než ta zimní?
To bylo způsobeno lockdownem a uzávěrou lyžařských středisek. I tak ale mohu říci, že obecný trend je takový, že počet letních výjezdů se stále zvyšuje. Netýká se to jen Krušných hor, ale je to celorepublikový trend. Je to dané i tím, jak se rozvíjejí areály a přecházejí na letní provoz. Lidi si tam pak najdou cestu tam, ale i obecně se návštěvnost našich hor zvyšuje.
Kromě rutinní letní činnost se však musíte chystat na zimní
Počínaje prosincem pro nás začíná zimní režim. Před zimou musíme přezbrojit jednak techniku, probíhají veškeré nutné servisy či práce v terénu. Tam jde především o tyčové značení nebo kontroly průjezdnosti cest před zimou. A v neposlední řadě musí záchranáři absolvovat doškolení. Ty jsou zaměřeny jednak na zdravotní průpravu a druhou část tvoří takzvaná technická průprava. Tou se myslí například záchrana osob za ztížených podmínek v nepřístupném terénu nebo evakuace lanových drah, které se pravidelně cvičí. Děje se tak v celých horách po jednotlivých okrscích. A to jak v zaměstnanecké základně tak v dobrovolnické.
Kolik má zdejší horská služba zaměstnanců a dobrovolníků?
Zaměstnanců nás je třináct na plný úvazek, dva na půl úvazek a několik kolegů na dohodu, kteří zaskakují, když někdo musí odjet např. na odborný kurz. Co se týče dobrovolnické základny, tak na celé Krušné Hory je to zhruba 60 lidí. Ti v jednotlivých okrscích chodí posilovat službu zejména o víkendech, v průběhu celé zimní sezony. Bez dobrovolné základny by ani Horská služba fungovat nemohla.
Máte dostatečně silnou základnu?
Je to takový průměr. Liší se to okrsek od okrsku. Například na Boží Dar teď přišla spousta nových kluků, doplňuje se to tam, generační obměna u nich jde dobře. Jsou i okrsky, kde problém trošku je. V Bublavě máme například dva lidi podstav a potřebovali bychom to nějak dohnat. Nicméně služby pokrýváme tak jak máme. Do optima to ještě nějaký kus cesty má, ale není to zase nic tristního. Celotýdenní služba je na Božím Daru, Klínovci, Plešivci a v Bublavě. Dobrovolníci pak slouží ještě o víkendech v Nových Hamrech a Perninku.
A jak je na tom zdejší horská služba s technikou?
Dá se říct, že to co potřebujeme máme. Jsou to skútry, terénní čtyřkolky, které se dají přezout na pásy, zásahová vozidla jako transportéry či těžká terénní vozidla. To je co, se takříkajíc motorů týče. Za skútry a čtyřkolky pak patří různé typy svozných prostředků. Pak jsou je mnoho další svozné prostředky takzvaně do teplých. Akia čluny, kanadské saně a další. Jsou těžko přístupné terény, kde to motorizovaně nejde a musíme se spolehnout na vlastní sílu a případně na lyžařský um.
Vaše zimní služba však není vázána jen na provoz skiareálů
Není. Sloužíme naplno bez ohledu na provozní dobu skiareálů. V loňské zimní sezoně jsme se navíc stali národem běžkařů a bobistů. Stopa zažívala rekordní návštěvnost. A bylo to fajn, protože lidi vyrazili na čerstvý vzduch protáhnout těla. Je to lepší než sedět doma u televize. My nějakým způsobem spolupracujeme i s První krušnohorskou, která organizuje údržbu běžeckých tras v karlovarské části Krušných hor. Dáváme jim i informace o stavu tratí. Dnes už u nás dokážeme udržovat v podstatě stejně kvalitní stopy jako Němci, kteří to mají od nepaměti jako svůj národní sport. Proto i plno zahraničních lyžařů přejíždí na naší stranu. Zda chtějí změnu nebo to je zajímavějším profilem terénu či občerstvením je otázkou. Možná se jim líbí kombinace všeho. Je zde prostor pro velmi atraktivní česko-německé okruhy.
Jaké dělají návštěvníci hor největší chyby?
Většina návštěvníků se snaží chovat zodpovědně. Problémy vznikají na základě přecenění svých schopností. Na začátku lyžařské sezony to chce si tolik nefandit, nemají všichni prostě tolik natrénováno, najeto. To je jedna věc, jakási osobní zdatnost. A druhá věc je technické vybavení. V momentě, kdy ho např. lyžař nemá dobré, zadělává si tím na průšvih. Pokud nemá na ledovém svahu plném lidí dobře servisované a nastavené lyžařské vybavení, jde v podstatě nehodě naproti. A co se týká pohybu v terénu, běžkařů a tak dále, tak vždy musí lidé vyrazit s ohledem na svoji kondici, znalost terénu. A samozřejmě by neměli podcenit ani předpovědi počasí. Prostě zodpovědná příprava a plánování je důležité. A pro případ, že se dostanete na horách do potíží, tak mít v telefonu nainstalovanou aplikaci Záchranka a taktéž znát číslo na Horskou službu.
8
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
