Připomínka osvobození pohraničí byla letos největší v Karlovarském kraji a pochvalovali si ji i samotní účastníci akce například z řad modelářů vojenské techniky.Připomínka osvobození pohraničí byla letos největší v Karlovarském kraji a pochvalovali si ji i samotní účastníci akce například z řad modelářů vojenské techniky.Zdroj: Deník/Kateřina ButakiDo Aše se svými modely dorazil i Ivan Krajča z Brna, který v armádě strávil dlouhých dvacet let. Láska k vojenské technice ho ale drží dosud. „Je to dědictví po mém otci, který byl letecký modelář. Já jsem na základní škole začínal s modely ze stavebnice Merkur a na průmyslovce pak stavěl své modely. To se mě drží až dodnes. Musím ale přiznat, že jsem se k tomu před časem po letech vrátil trochu více, protože technika pokročila a možnosti jsou větší,“ sděluje

Bývalý voják poukázal i na náročnost svého koníčka. „Některé modely jsou udělané, jak se říká, od píky, některé se zakupuji, například jako japonský, který mám v Aši. Na něm jsem pracoval dva roky a vylepšoval ho,“ pokračuje s tím, že sestavit model zabere i hodně času. „Je to ale různé. Někdy se stane, že dělám několik modelů současně, někdy čekám na nějaký dobrý nápad nebo také na speciální materiál od dodavatele,“ uvádí.

V současné době disponuje třemi plně funkčními tanky a na dalších třech pracuje. „V našem paneláku se nám se sousedem podařilo upravit bývalou mandlovnu, takže tam máme společnou místnost, kde mám frézu, dvě tiskárny, malý soustruh. Mohu si tak vyrobit vše, co potřebuji,“ vysvětluje.

Připomínka osvobození pohraničí byla letos největší v Karlovarském kraji a pochvalovali si ji i samotní účastníci akce například z řad modelářů vojenské techniky.
FOTO, VIDEO: V Aši se na oslavách osvobození sešel rekordní počet modelů

Ivan Krajča má silný vztah ke všem svým modelům. „Každému totiž věnuji obrovské množství času, píle a práce. Je potřeba sehnat podklady, když mám nějaké fotografie, tak je potřeba vše přepočítat do reálného měřítka. Poté dělám 3D modely, takže ten proces je opravdu pracný,“ uvádí.

Svůj život má úzce spjatý také s armádou. „I tady jsem v uniformě v hodnosti podplukovníka. Učil jsem na vojenské akademii na katedře tanků a automobilů. Vojenské technice rozumím a vztah k ní mám opravdu silný. V armádě jsem byl přes dvacet let. Začínal jsem jako technik praporu a končil jako učitel na zmiňované akademii,“ dodává.