Dlouhodobě sledují počty a druhy netopýrů pracovníci CHKO Slavkovský les, to sobotní se ovšem neslo v mezinárodním česko-bavorském duchu. Sčítání vedl Přemysl Tájek ze Správy CHKO Slavkovský les s bavorským kolegou Stefanem Schürmannem z odboru ochrany životního prostředí okresního úřadu Wunsiedel, za spoluúčasti zástupců Národního památkového ústavu.

Sklepní prostory vyhledávají specifické druhy netopýrů. Při sčítání našli odborníci šest druhů – netopýry černé, ušaté, dlouhouché, vodní, severní a velké. „Tyto druhy zde bývají pravidelně, ale severní a dlouhouchý jsou na zimovištích druhy méně častými a pravidelných zimovišť netopýra dlouhouchého je v Karlovarském kraji známo relativně málo," informoval Přemysl Tájek.

Projektový manažer Richard Štěpánovský přiblížil souvislosti česko – bavorského sčítání netopýrů. V bavorském městě Wunsiedel se nachází rozsáhlý areál bývalých pivních sklepů. V minulosti byl ve městě pivovar, jenž umožňoval zájemcům vařit si vlastní pivo, a toto si pak jednotlivé rodiny uchovávaly ve vlastních sklepeních. Areál byl rozšířen ještě během druhé světové války o propojky a sloužil jako kryt proti bombardování. V současné době je v dosti neutěšeném stavu, avšak představuje významné zimoviště řady netopýrů bavorských Smrčin.

Město Wunsiedel chce tato zimoviště sanovat, stabilizovat a doplnit o informační opatření pro veřejnost. Objekty bývalých pivovarských sklepů se nachází i na zámcích v Kynžvartě a Bečově, což vedlo všechny zúčastněné k přípravě společného česko-bavorského projektu na sanaci a stabilizaci těchto zimních stanovišť vzácných a chráněných živočichů.

NAUČNÁ STEZKA
V rámci projektové části týkající se areálu zámku Kynžvart se diskutuje i o možnosti vybudování menší naučné stezky vedoucí od bývalého pivovarského sklepa lesoparkem, kde bude prezentována i důležitost starých stromů pro život netopýrů, již v letním období žijí v různých štěrbinách, dutinách či jiných otvorech.

Kolem zámku Kynžvart je velké množství starých stromů, což je pro netopýry velice pozitivní. Tyto stromy však potřebují pro delší životnost i odbornou péči a nesmí se zapomínat i na výsadbu nových listnatých stromů, zejména lip a buků, jež by mohly za několik desítek let rovněž sloužit jako příbytek vzácných živočichů. I tato opatření by měla být řešena v rámci připravovaného česko-bavorského projektu.

Velikým problémem obecně je, že druhová skladba lesů je zaměřená na jehličnaté monokultury, a přestože dochází k výsadbě listnatých stromů, tak jen zlomek se jich v průmyslové lesní výrobě dožije dospělého věku, natož aby se z nich časem staly významné stoleté dominanty naší přírody, jež posílí zdraví a pestrost nejen samotných lesů, ale i v nich žijících živočichů. Tato situace nutí živočichy z lesů hledat alternativní možnosti obydlí, například v podobě sklepů či půd, a i zde je však třeba poskytnout těmto ohroženým živočichům ochranu.

Kastelán zámku Kynžvart Ondřej Cink se shoduje s kastelánem z Bečova Tomášem Wizovským, že se jedná o jedinečnou příležitost, jak svým návštěvníkům přiblížit nejen naše kulturní, ale i přírodní dědictví. „Budeme velice rádi, podaří-li se v rámci přeshraniční spolupráce získat dotace, jež pomohou stabilizovat zimoviště netopýrů, a zvýší-li se u nás populace těchto vzácných živočichů. Musíme rovněž poděkovat za odbornou spolupráci CHKO Slavkovský les v celé záležitosti," dodal Tomáš Wizovský.