V kraji je zhruba 138 km silnic, které se v zimě neudržují. Proč není na tyto úseky v zimním období přímo zakázán vjezd?
Je tomu tak z důvodu zachování možnosti využívat tyto úseky v zimním období v době, kdy je mírná zima a na komunikaci není žádná překážka k jejímu použití. Občanům se tak šetří prostředky na pohonné hmoty i čas.

Proč tedy není na tyto úseky zakázán či zamezen vjezd v době, kdy zde například leží sněhová pokrývka, kterou nelze zdolat osobním či nákladním vozidlem?
Průjezdnost pro jednotlivá vozidla je individuální. Co nezdolá jedno osobní vozidlo, jiné zdolá bez problémů. Tyto úseky využívají hojně například lesníci, kteří používají terénní vozidla či traktory, které projedou daleko větší sněhovou vrstvu. Pokud bychom úsek uzavřeli pevnou překážkou, dostáváme se do problémů, protože jim zabráníme pečovat o les s péčí řádného hospodáře. Dále jsou zde majitelé různých čtyřkolek nebo terénních vozidel, kteří mají zdolávání těchto úseků jako adrenalinový sport. Bylo několikrát pozorováno, jak se někteří dobrodruzi probíjejí zavátými úseky dlouhé hodiny a ostatní členové rodiny je při tom natáčejí kamerou. A konečně je zde další početná skupina lidí, která vůbec žádné dopravní značky nerespektuje. Případnou dopravní značku či mechanickou zábranu, brání-li vjezdu, odstraní a pokračují v jízdě dále. V horším případě se stávají terčem zlodějů. To už potom dopravní značení vůbec nenajdeme. Umístění značek a zábran se tak míjí účinkem. Z minulosti je znám dokonce případ, kdy řidič před vjezdem do úseku se zákazem vjezdu na dopravní značku přes připravenou šablonu černým sprejem nastříkal číslici 30 a vytvořil tak jinou dopravní značku.

Jak si vy osobně vysvětlujete, že lidé prostě nerespektují tato dopravní značení?
Jednak je to neochota lidí podrobovat se jakémukoliv zákazu, a navíc stoupá agresivita těchto osob. Vůbec neberou ohled na to, že mohou dostat do problémů i jiné účastníky silničního provozu nebo že uzavřený úsek nemusí zdolat ani s nejlepším terénním vozidlem, protože je zde například jiné odstavené vozidlo, nebo padlý strom. Řidiči často nerespektují ani informaci, aby do úseku nevjížděli, i když jim ji poskytnou místní lidé, nebo dokonce silničáři. Největším problémem je ale právě jízda podle GPS bez použití zdravého rozumu.

Mluvíte o GPS navigacích. Jak to tedy vypadá v regionu?
Je potřeba si uvědomit, že GPS je pouze stroj, který pracuje s informacemi, kterými jej někdo ´nakrmil´. To je zcela zásadní problém. Systémy GPS totiž tyto úseky silnic neznají a vůbec o nich řidiče neinformují. Zde platí, že dopravní značka, a obzvlášť ta přenosná, má pro řidiče vždycky aktuálnější informaci než jakákoliv GPS. GPS řidiči poskytuje podpůrné informace, které může, ale nemusí poslechnout. Naproti tomu dopravní značení poskytuje řidiči zcela zásadní a aktuální informaci, kterou je řidič povinen uposlechnout v souladu se zákonem o provozu na pozemních komunikacích.Platí tedy zásada – GPS ano, ale současně s používáním zdravého rozumu a respektováním dopravního značení. Pokud se řidiči spoléhají pouze na GPS, nerespektují značky a v úseku bez zimní údržby uváznou, velice záhy se přesvědčí, že mají problém, a to často velmi vážný.

Co hrozí lidem, kteří v těchto úsecích uvíznou?
Záleží na řadě okolností, jako je místo, druh vozidla, se kterým sem vjeli, počet osob, aktuální počasí a podobně. V některých případech může v těchto situacích jít i o zdraví či o život.

Jak lidé v těchto situacích reagují?
Obvykle první věc, kterou se snaží udělat, je zavolat si pomoc mobilním telefonem. Hned zde nastává první problém. Řada těchto úseků se nachází v odlehlých končinách, kde není žádný signál. Občan se tedy vydává někam signál ulovit, často ve sněhové vánici a v mrazu. Pokud se někam dovolá, má druhý problém, protože většina volajících vůbec nedovede popsat, kde se nachází. Ti, kteří v takových lokalitách uvíznou, jsou v drtivé většině turisté nebo profesionální řidiči.
Třetí problém nastane v okamžiku, kdy je potřeba osoby odsud dostat, protože složky IZS se často nemohou dostat k nim. Nakonec se k nim nějak dostanou třeba s využitím Horské služby, která má vhodnou techniku, a osoby evakuují.
V pořadí čtvrtý problém nastává v okamžiku, kdy majitelé chtějí vyprostit svá vozidla. Zavolají na náš dispečink v domnění, že jejich vozidla vyprostíme ihned a zdarma. My se ale touto činností nezabýváme, můžeme však předat kontakt na odtahové služby. Řada odtahových služeb, především těch místa znalých, ale do těchto úseků silnic odmítá vyjíždět. Stejné je to ve většině případů s místními traktoristy a řidiči dalších vhodných mechanismů. Pokud ano, tak chtějí tento úsek silnice nadstandardně uklidit, aby zde sami nezůstali, případně zaplatit alespoň náklady v hotovosti.
A zde nastává problém pátý. Občan chce totiž všechno ihned a zdarma. Obvykle se velmi diví a rozčiluje, že by měl něco platit, a samozřejmě to odmítá. Pokud mu odtahová služba nevyhoví, volá se jiná, často ze zahraničí. Té už ovšem neřekne, kde se nachází, a pokud odtahovka neví, že se úsek v zimě neudržuje, objednávku přijme. Stává se, že se pak sejdou i dvě různé odtahové služby kvůli stejnému vozidlu, třeba několik stovek metrů od něj.

Co se pak děje s takovými vozidly?
Stává se, že vozidla jsou zde skutečně ponechána a čekají na lepší počasí, nebo na jaro. Většinou se je podaří po uklidnění počasí vyprostit. Obrovským problémem jsou ale kamiony. Ty nejenže jezdí podle GPS, ale zároveň se snaží o co nejkratší trasu z důvodu úspor a dopravní značení vůbec nerespektují. Od jejich řidičů se často dozvídáme, že takto jezdit mají přímo nařízené. Dokonce je znám případ, kdy stejný řidič se stejným kamionem zapadl na takovéto silnici dva roky po sobě. Takové vozidlo zde potom blokuje provoz i několik týdnů. Řidič často vozidlo opustí a není k dispozici i v době, kdy už by se vozidlo vyprostit dalo a úsek by mohl být opět průjezdný.

Odkdy jsou po ukončení zimy úseky silnic, které se v zimě neudržují, opět bezpečně průjezdné?
Zimní období je stanoveno zákonem o pozemních komunikacích na 1. listopadu až 31. března následujícího roku. Před koncem března tedy tyto úseky kontrolujeme a případně zprůjezdňujeme. V některých případech ale může dojít při dobrých sněhových podmínkách k ponechání sněhové pokrývky na komunikaci z důvodu využívání běžeckých tras i v měsíci dubnu. Jedná se o úseky ve vyšších polohách Krušných hor. Řidiči se o tom dozvědí opět z dopravního značení.