Letošní maximum nastane v noci ze čtvrtka na pátek a z pátka na sobotu, tedy z 12. na 13. srpna, a to mezi půlnocí a čtvrtou ráno, kdy mohou pozorovatelé spatřit až 70 meteorů za hodinu.

Na rozdíl od loňského roku bohužel letos bude pozorování rušit svým svitem Měsíc, který se bude nacházet pár dní po úplňku. Ideálním místem proto bude třeba Manětínská oblast tmavé oblohy, kam spadají u nás v kraji například i Skoky, Pšov nebo Štědrá a světelné znečištění je tam nejmenší. Karlovarská hvězdárna Františka Krejčího kvůli malému zájmu letos veřejné pozorování nechystá.

„Západočeská pobočka České astronomické společnosti (ZPČAS) připravuje pro veřejnost společné pozorování meteorů v Manětínské oblasti tmavé oblohy, které se uskuteční v pátek 12. srpna od 21:00 na ploše letiště v Manětíně. Pozorování bude doprovázeno odborným komentářem, který vysvětlí mechanismus vzniku meteorů a meteorických rojů a zodpoví dotazy návštěvníků. Během celého večera budou k dispozici rovněž astronomické dalekohledy, kterými bude možné pozorovat Měsíc, planety i objekty vzdáleného vesmíru," informoval Michal Bareš ze ZPČAS s tím, že akce se uskuteční pouze za jasného počasí a aktuální informace budou zveřejňovány na webových stránkách www.zpcas.cz.

„V případě nepříznivého počasí se pozorování přesune na sobotu 13. srpna. Vstup je volný, akce je vhodná i pro děti. Návštěvníkům doporučujeme vybavit se teplým oblečením, dekou nebo karimatkou a termoskou s kávou nebo čajem," dodal Bareš.

Pozorovat Perseidy je samozřejmě možné i individuálně z jiných míst, nejlépe z takových, kde neruší světlo z měst. Jedním z takových míst jsou i třeba i Skoky u Žlutic, kde je připraven menší program. „Astronomický úkaz lze pozorovat také z poutního místa, a to s ideálními pozorovacími podmínkami. Pro případné zájemce máme určité zázemí v podobě ohniště a místa ke stanování s WC," informoval Jiří Schierl, předseda spolku Pod střechou.

V karlovarské Hvězdárně Františka Krejčího letos pozorování pro veřejnost vzdali.

„Z personálních důvodů a také kvůli počasí žádnou akci nepřipravujeme, v minulém období jsme se ji nabízet snažili, ale zájem o pozorování v druhé polovině noci nebyl. Proto jsme po několika letech marných pokusů záměr nabídnout veřejnosti Perseidy na karlovarské hvězdárně opustili," podotkl Miroslav Spurný z karlovarské hvězdárny.

Nebe však nebude patřit jen meteorickému roji. „Kromě Perseid bude koncem týdne zdobit oblohu i konjunkce, neboli těsné přiblížení Měsíce, planet Mars a Saturn a jasné hvězdy Antares ze souhvězdí Štíra. Seskupení bude možné vidět zvečera nad jižním obzorem," doplnil pracovník ZPČAS.

Kde se vzaly Perseidy?

Ve skutečnosti se jedná o malé částečky kometárního prachu, velikostí podobné zrnkům písku, které při průletu v naší atmosféře zcela shoří. Pozorovatelné jsou za jasné oblohy po mnoho nocí mezi 17. červencem až 24. srpnem. V době, kdy Země prolétá nejhustější částí kometou zapomenutého oblaku, jich lze spatřit nejvíce.

Poprvé byly Perseidy popsány již v polovině 3. století našeho letopočtu v době, kdy byl umučen svatý Vavřinec, což byl jeden z církevních hodnostářů strážících majetek Římské říše. Nedbal příkazu římského císaře Valeriána a místo, aby mu tento majetek odevzdal, raději jej rozdal chudým. Popraven byl za to 10. srpna roku 258 a proslýchá se, že několik dní po popravě v noci z nebe padaly „hvězdy" jako třpytivé slzy.