Kliknutím zvětšíte„Maminky jsou tu teď víc v pohodě, rodí jedna radost,” s úsměvem potvrzují sestřičky. Od září stojí v čele oddělení primář MUDr. František Černý (na snímku).
Porodnické oddělení prošlo rekonstrukcí. Co maminkám nabízíte?
Kompletní rekonstrukcí prošly hlavně porodní sály a oddělení šestinedělí, poporodní pokoje. Ty jsou jedno- nebo dvoulůžkové, s vlastním sociálním zázemím, zcela moderně vybavené. Je tady i rodinný pokoj, což ne každá nemocnice má. Tam může s rodičkou být rodinný příslušník po celou dobu hospitalizace.
Zmínil jste i modernizaci porodních sálů…
Porodní sály jsou nově vybavené moderním zázemím. Nové porodní stoly, rodičky mohou během první doby porodní nějaký čas strávit ve vaně, mají možnost cvičení na balonech, snažíme se porod zhumanizovat a zlidštit.
Hodně diskutované téma jsou v poslední době alternativní nebo domácí porody…
Nejsme příznivci domácích porodů, ale snažíme se tím prostředím tomu domácímu trošičku přiblížit. Prostředí je tak útulnější, komornější, maminka tu má své soukromí, po celou dobu tu s ní mohou být rodinní příslušníci i asistentka, která se o ni starala v době těhotenství. Samozřejmostí je, že po porodu jsou rodičky s miminkem. Na druhou stranu za porod je zodpovědný lékař, takže má své určité povinnosti. Snažíme se tedy zkombinovat a skloubit to, co musíme a co můžeme udělat.
Setkal jste se tady už s případem odmítnutí péče?
Narážíme na to hodně. Setkali jsme se třeba s tím, že přišla pacientka, že si nepřeje být vyšetřena lékařem. A my se tak dostáváme do velmi složité situace. Za porod zodpovídá lékař a zodpovídá za něj i právně.
A nikdo nám neřekne, jak řešit situace, když pacientka odmítne ošetření. Na jednu stranu řešíme rozhodnutí pacientky, na které má právo, ale na druhou stranu jsme vedení lege artis postupem a jsme povinni něco zajistit.
Jak tedy postupujete? Jaké další problémy přináší v porodnictví dnešní doba?
Řešíme to individuálně. Konkrétně tahle pacientka utekla. Pokud se to stane, sepíšeme o tom protokol. Byla tu i pacientka, která odešla dvě hodiny po porodu. A jsou tady i takové pacientky, které řeknou: jdu domů, dítě tady nechám, nechci ho, dejte ho do adopce. To jsou bohužel takové ty negativní stránky porodnictví v současné době.
Mluvíme zatím o porodním oddělení. Prošla modernizací i gynekologická část oddělení?
Ta prošla modernizací už v minulosti, ale pokoje tam jsou srovnatelně vybavené. Jsou maximálně dvoulůžkové, s kompletním sociálním zázemím. Na pokojích jsou televize, snažíme se být maximálně vstřícní k rodinným příslušníkům, umožnit jim volný přístup, pokud to nenaruší nějakým způsobem chod oddělení.
Jak dlouho si u vás pacientky většinou poleží?
V operativě malé výkony se snažíme dělat s co nejkratší dobou hospitalizace, provádět nové metody hysteroskopie, kyretáže a při velkých zákrocích operovat laparoskopicky nebo endoskopicky, s tím, že i doba se zkracuje na tři, čtyři, maximálně pět dnů.
U klasické operativy to bývalo týden až deset dnů. I pooperační hojení je po laparoskopických operacích daleko rychlejší, jednodušší a pacientky se dřív vrací do normálního života i do práce.
Před časem řešilo gynekologicko-porodnické oddělení personální problémy. Jak je na tom v současné době?
Myslím, že personální obsazení jsme v září dali celkem dohromady. Já jsem s kolegou přišel z Prahy, vypomáhá nám řada externistů. Jsou tady dva mladí lékaři a dvě lékařky z Ukrajiny, několik lékařů s jednou atestací a pak my starší. Jediný problém, a to bych řekl, že je problém celorepublikový, že chybí střední generace gynekologů.
A co sestřičky? Na řadě oddělení je jich nedostatek.
U nás se dal dohromady skvělý kolektiv sester. Ale co si pamatuji, na porodnici a gynekologii bylo problémů se sestrami asi vždycky nejmíň. Je to pro ně krásná a zajímavá práce. Dokonce vím i o sestrách, které by k nám rády nastoupily.
Na oddělení zajišťujete i poradenskou péči…
Od září máme poradnu pro patologie čípku, což je onkologická záležitost. Tu vede doktor Klimeš. Já dělám klasické indikační poradny, tedy poradny pro operantky. Kolegové nám posílají pacientky a já s nimi plánuji operace. Doktor Křivánek pak zajišťuje konziliární vyšetření ultrazvukem.
Vy sám pendlujete mezi Prahou, Mariánskými Lázněmi a Sokolovem. Máte tedy srovnání. Jak si v něm stojí naše nemocnice?
Velký dík za to, že se tady rekonstruovalo, je to velmi pěkné oddělení, jedno z nejhezčích, na kterých jsem dělal. A to i když třeba srovnám s některými pražskými klinikami. Každý špitál se snaží tu techniku někam posunout, ale myslím, že tohle patří mezi to nej…, není se za co stydět. Co do vybavení i co do provozu je to komfort, srovnatelný i s klinikami z televizních seriálů (směje se pan primář).
Co vás jako primáře dokáže naštvat?
Jednoznačně neukázněnost a zneužívání zdravotnických služeb, které je na denním pořádku. Pacientky se nechají například naprosto neadekvátně vozit rychlou záchrannou. Nebo mají nastoupit ve středu ráno, přijdou v pátek odpoledne. Přicházejí rodičky bez prenatální péče. Věcí, které jsou problémové, je celá řada.
A co vám jako primáři naopak udělá největší radost?
Samozřejmě pacientky, které odcházejí spokojené. Zdravé děti po porodu, to je cíl naší práce. To je asi největší zadostiučinění a odměna za práci nás všech.
46
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
