„Jímání minerálního pramene v Dolních Pasekách je po rekonstrukci a zdá se, že vydařené. Voda z vývěru totiž nyní vytéká v uspokojivé vydatnosti,“ informoval mluvčí Městského úřadu v Aši Milan Vrbata. Pavilon se ale zatím pro veřejnost neotevře. Zbývá ještě položit novou dlažbu do podlahy, pavilon vymalovat a na závěr provést rozbor vody.

„Jak jsem už dříve informoval, opravy se ujala mariánskolázeňská společnost Studnařství Čech. Po demontáži jímacího systému bylo potřeba vyrobit zcela nový obturátor, neboť ten původní byl na několika místech proražený,“ vysvětlil s tím, že obturátor je předmět z plechu ve tvaru zvonu, který se nasazuje na vývěr pramene. Jeho proražení kromě jiného způsobovalo menší výtlak vody. Po sestavení systému a utěsnění obturátoru jílem minerálka teď vytéká ještě ve větší vydatnosti.

„Nynější opravou se řešila nejen tato závada, ale také odtok vody, která se začala před časem objevovat ve schodišti uvnitř pavilonu. Bylo zjištěno, že při předchozí rekonstrukci byl odtok vody může se jednat i o další pramen, původně svedené do kanalizace a následně do nedalekého potoka, přerušen. Nynější oprava odkanalizováním tento zdroj vlhkosti uvnitř pavilonu vyřešila a vrátila odtok do původního směru, tedy opět do potoka,“ doplnil Milan Vrbata.

Tomuto minerálnímu prameni se věnuje také Jaromír Bartoš v publikaci Krajem živých vod z roku 2011. V té uvádí, že minerální prameny u vesnic Dolní Paseky a Doubrava jsou zachyceny už na mapě Ašska z roku 1716. Voda byla oblíbeným nápojem místních obyvatel, kteří ji plnili do lahví a ve vozíku vozili zákazníkům do Aše. Podle Jaromíra Bartoše nechal ašský továrník Christian Geipel otestovat minerální pramen v roce 1870 a později postavil na jeho místě malý dřevěný pavilon. Kyselka byla v té době zachycena velice primitivně pomocí prken.

V roce 1931 nechala obec Dolní Paseky na své náklady kyselku odborně zachytit a vybudovat nový pitný pavilon. Ve stejném roce ji analyzoval známý pražský chemik, profesor Julius Stoklasa, který se zúčastnil i slavnostního otevření pavilonu, přičemž nabral vodu včetně okrových usazenin do dlaní, ochutnal ji a přede všemi ji prohlásil za výtečnou. V publikaci se čtenáři dočtou také to, že je kyselka vyvedena do přelivné vázy pod úrovní terénu v suterénu budovy, což mělo dříve za následek časté zaplavování vodou z vedlejšího potoka. Přelivná váza byla dříve krytá skleněnou kopulí, která byla nahrazena nerezovou.