„To je právě příklad úterních dopravních nehod, kdy škoda přesáhla sedmdesát tisíc korun," sdělila mluvčí krajské policie Kateřina Krejčí.

Policisté proto upozorňují řidiče na zvýšené riziko dopravních nehod s migrující zvěří.

Na tu doplatil v tomto týdnu například dvaašedesátiletý řidič vozidla Hyundai u Svatého Kříže na Chebsku. Do jízdní dráhy mu tam vběhla srna. „Další nehoda se stala na silnici ve směru od Bochova na Vodnou. Dvaačtyřicetileté motoristce také v ranních hodinách vběhla do jízdní dráhy z pravé strany srna. K dalšímu střetu došlo na silnici u Královského Poříčí na Sokolovsku. Tentokrát sedmadvacetiletému řidiči vběhlo do jízdní dráhy celé stádo divokých prasat. Řidič se snažil střetu s prasaty zabránit, ale to se mu nepodařilo, a tak se s jedním divočákem srazil," uvedla mluvčí. Další nehodu řešili policisté na silnici z Karlových Varů na Prahu. Před obcí Herstošice vběhlo pod kola mercedesu divoké prase.

„Ke srážce se zvířetem může dojít v kteroukoliv denní dobu. Nejčastěji však za svítání a za soumraku. Velké riziko hrozí i při nočním oslnění světlomety vozidla, kdy je zvíře dokonale zmateno a zůstává strnule stát na vozovce. U vysoké zvěře bychom měli být pozorní zejména v období páření, tedy v říjnu až v prosinci," varovala Krejčí.

Prevencí vzniku nehod se zvěří je především snížení rychlosti jízdy v místech, kde je možný výskyt zvěře. „Důležité je kontrolovat obě strany silnice a soustředit se na možnost, že se zvíře náhle objeví. Jakmile zjistíme jeho pohyb před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže je pravděpodobné, že zahlédnuté zvíře nebude samo," doplnila.

Řada řidičů z regionu má se setkáním s divokou zvěří na silnici své zkušenosti. „Jezdím každý den do práce z Kraslic a silnice je obklopená lesy. V podstatě každý den potkávám divokou zvěř, a proto tomu přizpůsobuji i jízdu.

Místo devadesátkou jezdím šedesát, abych případně stačil zabrzdit. Je to ale mžik, tak těžko říct, zda se dá střetu zabránit, když se člověk lekne. Pro jistotu jsem si auto připojistil právě proti srážce se zvěří," řekl motorista Petr Bock. Zkušenosti mají i další.

„Do práce jezdím přes Jindřichovice, kde je riziko střetu se zvěří vysoké. I když tam jezdím pomalu, byla jsem bezradná, když mi ráno skočila pod kola srna. Neskutečně jsem se lekla. Naštěstí to odnesl jen přední nárazník a chladič a srna odběhla. Bylo to neskutečně rychlé," řekla řidička Petra Nováková z Kraslic na Sokolovsku.

Od začátku roku se podle statistiky dopravních policistů stalo v Karlovarském kraji už 280 nehod kvůli střetu se zvěří.

Omezit počet nehod mohou pachové ohradníky

Karlovarský kraj - Takzvané pachové ohradníky mohou od vybraných silnic v Karlovarském kraji odhánět zvěř a snížit tak počet jejích střetů s automobily.

Také v letošním roce byla garantem jejich instalování v regionu Českomoravská myslivecká jednota, respektive Okresní myslivecký spolek Cheb. Od Karlovarského kraje dostala dotaci 100 000 korun na částečné pokrytí nákladů spojených s rozmístěním ohradníků včetně aplikace odpuzovače zvěře.

Podle hodnocení z minulých dvou let se podařilo po instalování pachových ohradníků snížit počet srážek automobilů se zvěří na 12 úsecích z celkových 13. Pouze na jednom úseku počet nehod stoupl. Pachové ohradníky byly v Karlovarském kraji letos rozmístěny podél 57,4 kilometru silnic, kde se automobily se zvěří střetávají nejčastěji.

Jde o 22 úseků. Tři jsou na Karlovarsku, šest na Chebsku a 13 na Sokolovsku. Mezi nejdelší úseky s odpuzovači zvěře patří 4 kilometry silnice mezi Loktem a Horním Slavkovem a stejně dlouhá trasa z Františkových Lázní na Vojtanov. Ještě o 2 kilometry delší je trasa mezi Olšovými Vraty, Háji, Březovou a Kolovou.

Někde jsou umístěny pachové ohradníky už dva roky, někde rok. Podle myslivců sice účinnost přípravku odpuzujícího zvěř časem klesá, ale i tak se výrazně snižuje riziko střetu zvěře s auty. Pachové ohradníky se umisťují na stromy, patníky nebo kůly. Na ně se aplikuje speciální pěna s trvanlivostí tři až pět let. Pěna se alespoň dvakrát ročně plní účinnou látkou, která vyvolává u zvěře pocit blízkého nebezpečí a zvyšuje její pozornost.

PREVENCE:

Jak se tedy chovat, abychom možnost střetu se zvířetem co nejvíce eliminovali? Prevencí je především snížená rychlost v místech, kde je možný výskyt zvěře, zraková kontrola obou stran silnice a soustředění se na možnost náhlého objevení zvířete. Pokud jste někdy jeli potmě například v lesním úseku, tak jste určitě zaznamenali záblesky očí zvířat v okolí cesty. Tato „světýlka" zahlédnete většinou dříve než zvíře celé. A protože volné krajiny, kde by mohla zvěř nerušeně pobývat, stále ubývá, měli bychom s možností jejího pohybu, především na nepřehledných místech, počítat prakticky neustále. Jakmile zjistíme pohyb zvířete před sebou, měli bychom okamžitě zpomalit a vypnout dálková světla. Odborníci také doporučují zatroubit a pokusit se tak zvíře vyplašit. Počítejme také s tím, že zvíře nebude na silnici pravděpodobně samo. Zvířata se pohybují většinou ve skupinách, takže je pravděpodobné, že zahlédnuté zvíře budou následovat další.

Pokud je střetnutí se zvířetem nevyhnutelné, je doporučováno intenzivně brzdit a snažit se udržet vozidlo v přímém směru. Podle testů, které provedl německý autoklub ADAC, je totiž mnohem bezpečnější přímý střet se zvířetem než snaha o vyhnutí se. Moderní vozy jsou konstruovány především na možnost čelního střetu a při snaze o vyhnutí se může dojít ke smyku a poté k nekontrolovanému nárazu například do stromu nebo dalších překážek na silnici z bočního směru apod., což může mít mnohem horší následky než přímý střet

se zvířetem. Podle již zmíněných testů ADAC, kde vozidlo naráželo do figuríny odpovídající stavbou i hmotností skutečnému zvířeti, intenzivní brzdění sníží rychlost a přímý náraz sice pravděpodobně automobil značně poškodí, ale díky konstrukci vozu je posádka dostatečně ochráněna.

Pokud již došlo k samotné nehodě po střetu se zvířetem, je potřeba učinit nezbytná opatření jako při jakékoliv nehodě. Tedy rozsvítit výstražná světla, postavit na silnici výstražný trojúhelník a po střetu s velkým zvířetem pravděpodobně také zavolat policii a asistenční službu, která se postará o havarovaný vůz. Nikdy se nesnažte sami poraněné zvíře odklízet ze silnice. Poraněná zvěř vám může způsobit zranění, v případě jakékoliv nemoci u zvířete může dojít také k vašemu nakažení. A samozřejmě se také nesnažte naložit zvíře do auta. Vše by totiž mohlo skončit obviněním z trestného činu pytláctví. Pytláka z vás totiž podle platného ceníku vytvořeného odborníky z Ministerstva zemědělství, PČR a několika neziskových organizací udělají už dva bažanti, protože jejich cena přesahuje pětitisícový limit, a v takovém případě vám hrozí i vězení. Je třeba ovšem dodat, že uvedený ceník poskytuje pouze orientační informace, cena trofejního zvířete může výrazně překročit částku jednoho sta tisíc korun. V každém případě konečné slovo bude mít nezávislý soud.

Řidiči by rozhodně neměli podceňovat dopravní značení, které na možnost pohybu zvěře upozorňuje. Aby se snížila možnost úhynu zvířat kolem silnic, používají se různá výstražná znamení a zábrany. Především se jedná o již zmíněné dopravní značky. U nás tak nejčastěji uvidíte značku „Pozor zvěř". Ve speciálních případech se používají značky ohroženého živočicha nebo značka „Jiné nebezpečí" s vyobrazením příslušného druhu (například žába). V zahraničí jsou úseky silnic, kde se pohybuje zvěř, obvykle označeny výstražným znamením se zobrazením zvířete. Ve Švédsku tak často najdete oblíbenou značku s losem, v Austrálii je pak vyobrazen například klokan. Pro zvýšení bezpečnosti při pohybu zvířat v okolí silnic se využívají také stavební prvky. I u nás již najdeme okolo rychlostních silnic a na dálnicích oplocení a místa určená pro bezpečný přechod zvěře. V poslední době je také často využíváno pachových zábran, kde velmi silná koncentrace pachu odradí zvíře od vstupu na chráněné území. Z dosavadních zkušeností s aplikací pachových ohradníků vyplývá, že při správném postupu lze dosáhnout snížení počtu střetů automobilů se zvěří až o 90 procent, běžně pak o 80 procent, oproti původnímu stavu. V zahraničí se také využívá ochrana pomocí světelné signalizace, která paprskem světla upozorní řidiče na pohyb zvěře v okolí vozovky. zdroj: BESIP