„Děti, kterým Rusové rozstříleli sirotčinec v Charkově, teď přežívají v bývalé tělocvičně ve Lvově. Přišly tam s vychovatelkami bez ničeho. Místní jim nanosili z domovů postele a přikrývky. Každý dal, co mohl, ale chybí pleny, mléko a jídlo pro nejmenší děti, oblečení od miminek po patnáctileté, karimatky, zdravotnický materiál a množství dalších věcí. Azyl tam našli i sirotci, kteří ve válce přišli o rodiče. Teď je tam zhruba 130 dětí,“ popisuje zdravotnice, žijící v České republice už 25 let. Vše koordinuje s dcerou.

„Řekla, že neopustí manžela, který chrání Lvov a každým dnem čeká povolání do války. A začala pomáhat s raněnými. Vůbec nevím, kde se to v ní vzalo. Je kadeřnice a vždycky se krve bála. A později se dostala i k sirotkům,“ chválí dceru, která pro potřebné i vaří, shání suroviny, rozváží jídlo a organizuje další pomoc. „Lidé jí vozí třeba brambory, ještě, že se jich loni urodilo hodně. Jídlo shání, kde se dá. Vůbec nepřemýšlí nad tím, že by mohla odjet. Navíc všichni nemohou utéct, někdo se musí postarat nejen o sirotky, zraněné, ale i o babičky a dědečky, kteří už nemají sílu a ani chuť nikam prchat,“ říká Ljudmyla Melnyková.

Ukrajinští uprchlíci v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v bývalém obchodním centru Prior na Americké třídě. Občané Ukrajiny si zde mohou vyřídit doklady potřebné k udělení víza, sjednat zdravotní pojištění nebo si zajistit ubytování.
FOTO, VIDEO: První vlna uprchlíků přijela do Plzně. Věří, že se brzy vrátí domů

I hodně staří lidé se podle ní snaží být užiteční a postup Rusů zpomalit. „Dělají doma Molotovovy koktejly, které se hážou do ruských aut. Proto tam vozíme i stará roztrhaná prostěradla, která trhají na cáry a dávají je do lahví se zápalnou směsí,“ vysvětluje.

Pomoc z Plzně

Právě dnes vyráží z Plzně další várka pomoci, na jejíž organizaci se žena podílí a pomáhá jí v tom řada lidí, včetně kolegů z nemocnice. Shromažďují i zdravotnický materiál. „Jsou potřeba léky proti bolesti, obinadla, škrtidla a řada dalších věcí. Vždyť na Ukrajině se používají jako obvazový materiál i dámské vložky. Hodily by se ale i neprůstřelné vesty číslo 5 a 6 a ochranné helmy pro lidi, kteří bojují proti Rusům v první linii. Teď se mi třeba ozval pán, že má doma nějaké zbytky ještě z dob svého obchodování a dovezl mi po dvou kusech, “ popisuje.

Ljudmyla Melnyková.Ljudmyla Melnyková.Zdroj: Foto: archiv Ljudmyly Melnykové

Materiál, který se jí a spolupracovníkům podaří shromáždit, vozí Ukrajinci, již dříve přepravovali své krajany, autobusy domů. „Teď si nechali jen sedačky vpředu a všechno ostatní zaplní darované věci. A na zpáteční cestu naberou maminky s dětmi a přivezou je do Plzně. A to všechno zcela zdarma,“ uvádí Ljudmyla Melnyková.

Některé ženy s dětmi nacházejí útočiště, než se pro ně najde ubytování, u ní. Také ona sama jezdí svým autem s pomocí na Ukrajinu a zpátky se vrací s uprchlíky. Nedávno přivezla dvě ženy s dětmi, kterým zůstaly jen kabelky s pár věcmi a to, co měly ony i děti na sobě. „Žily na vesnici nedaleko Charkova, když zazněly sirény, schovaly se do sklepů svých domů. A když z nich vyšly, zjistily, že už domy nemají, tak se vydaly nejdříve pěšky k silnici a pak je někdo dovezl k hranicím,“ popisuje zdravotnice, která je přesvědčená, že na útok na Ukrajinu ruský prezident Vladimir Putin doplatí.

KV Arenou procházejí už stovky válečných uprchlíků
PODÍVEJTE SE: KV Arenou procházejí už stovky válečných uprchlíků

„Myslel si, že Ukrajinu snadno dostane, ale to se spletl. A to co u nás dělá, je odporné. Útočí na civilní cíle, školky, školy, nemocnice. Že zabíjí malé nevinné děti, je mu to úplně jedno. Neštítí se ničeho,“ říká s odkazem na Putinova slova, že musí pomoci separatistickým republikám na Donbasu – Doněcké a Luhanské republice. „Studovala jsem prestižní zdravotní školu v Doněcku, na kterou se sjížděli studenti ze široka daleka. A nevím o žádném utiskování tamních obyvatel. Naopak bylo to kvetoucí krásné město, ve kterém se za každé narozené dítě vysadil keř růží. A teď, škoda mluvit, vždyť už tam ani z té školy nic nezbylo,“ říká Ljudmyla Melnyková, která má přátele i v Rusku. „Jsou to bezvadní lidé, ale vůbec netuší, co se u nás na Ukrajině a ve světě děje. Žádné informace se k nim zřejmě nedostávají, když jsem jim nedávno telefonovala, cosi nás přerušilo a já už se nedovolala. Tipnu si, že jim kontrolují mobily a přerušují hovory,“ míní Ljudmyla Melnyková.

Těší ji, že se v České republice se našlo tolik lidí, kteří chtějí pomoci. Většinou se ozývají prostřednictvím facebooku.

„Nejenže nabízejí materiální pomoc, nedávno se mi dokonce ozvaly tři české zdravotní sestřičky, že chtějí jet pomáhat na Ukrajinu. Úplně mě to sebralo. Jsem s nimi v kontaktu a zjišťuji, zda je to možné a jak to udělat,“ uzavírá Ljudmyla Melnyková.

Kdo by chtěl pomoci, může se s ní spojit prostřednictvím facebooku.