Strousbergova železnice zůstala snem majitele panství Zbiroh

NEDOKONČENÁ STAVBA TRVALA OSM LET

Dráha byla stavěna v letech 1868 – 1875 velkopodnikatelem baronem Henry Bethelem von Strousbergem. Vlastnil v té době zbirožské panství a jeho cílem bylo spojit jím budované závody (válcovna ve Františkově u Zbiroha, ocelárna a válcovna v Kařezu, vysoké pece ve Strašicích, koksovny u Dobříva a další podniky) s ložisky železné rudy v okolí Zaječova a Strašic i černého uhlí u Mirošova.

Ve Smědčicích skřípaly plechy

 K napojení na roku 1862 otevřenou Českou západní dráhu mělo dojít pomocí odbočky do dnešní stanice Kařízek, tehdy pojmenované jako Zbirow. Druhé napojení na železniční síť bylo pravděpodobně plánované i v uhelné pánvi severně od Mirošova, kde už od roku 1869 končila tehdejší vlečka Mirošovského těžařstva kamenného uhlí.

PUTOVÁNÍ ZAČÍNÁ NA KONEČNÉ STANICI

Naši cestu krajem krále železnic začneme vlastně od konce. U Dobříva, kde skončily roku 1875 práce na budoucí železné dráze.

 Jak se ale stal Dr. Bethel Henry baron von Strousberg králem železnic? V roce 1868 koupil za 9,4 milionu zlatých panství Zbiroh, Mirošov a Osek. Téhož roku získal také koncesi na stavbu železnice v Rumunsku. Také se nechal slyšet, že vytvoří ze zdejšího kraje, v prostoru mezi Rokycany, Strašicemi a Zbirohem 'český Manchester'. A tak se na Podbrdsku začaly objevovat ocelárny, slévárny, válcovny, a také stavba nové železnice Mirošov- Dobřív – Strašice – Těně – Olešná – Kařez s odbočkou do Kařízku a až do Františkova.

 To vše budoval s vizí, že bude odtud zásobovat Evropu kolejnicemi, lokomotivami, vagóny. Jenže podnikání se nedařilo, tak jak mělo. Staré dřevouhelné pece nestíhaly vyrábět tolik sortimentů, modernizace se protahovala a v železné rudě byl objeven fosfor. Do toho přišel státní krach a obchody s nekrytými akciemi.

 Od roku 1872 se začaly na stavbách hromadit dluhy a v říjnu roku 1875 byl krajským soudem v Plzni a okresním soudem ve Zbirohu vyhlášen konkurz na Strousbergův majetek.

Hendikepovaní tenisté ze Lhůty brali medaile

TISÝ MĚL NAPÁJET LOKOMOTIVY VODOU

Ale zpět k nedokončené dráze. V Dobřívě je dosud patrný násep opuštěné stavby. Další část trasy lze nalézt poblíž silnice do Strašic u Ledného potoka pod lesní školkou. U Strašic je pozůstatek drážního tělesa se zbořeništěm strážního domku na kraji zahrady hájovny. Zajímavý je také rybník Tisý, který měl sloužit jako vodní nádrž pro lokomotivy.

 Další zachovalý úsek najdeme za obcí Těně na svazích vrchů Hromovky a Kopanin, kde jsou stopy po pražcích. U Olešná turisté na-razí na část železnice v novo-stavbách směrem na Zaječov, zde je umístěna i informační tabule s kolejemi a vozíkem.

Velmi zajímavou částí představuje trasa za hájovnou V dubině nedaleko Kařezských rybníků, kde trať prochází za výrazného stoupání hlubokým zářezem. Hájovna V Dubině je jediným zachovalým drážním domkem a od ní je výhled na Zbiroh, kam dráha pokračuje. Ale to už z oblasti Brd a směřujeme do Křivoklátské vrchoviny. Přesto stojí za to se podívat na jednu raritu. U Tří sudů je odbočka po náspu bývalé Strousbergovy železnice k hlavní dráze Plzeň- Praha. Zde ji překlenuje zachovalý most z pískovcových kvádrů.

Výchozí místa: podle jednotlivých úseků, můžeme zvolit Dobřív, Strašice, Těně, Zaječov, Olešnou či Kařez.