Podle zjištění Radiožurnálu se bude toxický odpad likvidovat v areálu společnosti Sokolovská uhelná ve Vřesové. Přípravu technologie na spalování kalů už společnost potvrdila.

Mezi tamními obyvateli vesnice s 530 obyvateli vyvolala zpráva zděšení a vcelku logické obavy. „O tom, že by se to mělo pálit u nás, vůbec nic nevím. Vadí nám, že jsou to nebezpečné druhy odpadů,“ řekl Radiožurnálu místostarosta Vřesové Vlastislav Hlávka.

Toxické kaly z ostravských lagun se spalují na Sokolovsku.

Sám přitom společnost Sokolovská uhelná pochválil, jak se v minulosti postavila k problému zlepšení životního prostředí v okolí vesnice. „Vím, jak to tady vypadalo před 30 lety, a vím, jak to vypadá dnes.

Příroda se o hodně zlepšila, takže si myslím, že dělají hodně pro to, aby se ovzduší u nás zlepšovalo. Můj subjektivní názor je takový, že to je krok zpátky,“ uvedl Radiožurnálu Vlastislav Hlávka, kterému nejvíce vadí, že obec se o spalování dozvěděla až z médií.

Více ale podle všeho učinit nemůže. Povolení vydal krajský úřad. Firma AVE, která ropné kaly z Ostravy odváží, si stojí za tím, že nepochybila. „Dodržujeme všechny zákony, všechno děláme tak, jak se má. Koncové zařízení kvůli možným spekulacím zveřejníme až s prvním odvozem kalů,“ řekla Radiožurnálu mluvčí společnosti Ave Pavla Ivácková.

Ostravské laguny jsou pozůstatkem výroby ropných produktů, zejména ale odpadu z recyklovaných vyjetých motorových olejů společnosti Ostramo. Tvoří obsah kalových lagun, které jsou největší ekologickou zátěží v Česku. V roce 1996 se k likvidaci zavázal stát. Loni město Ostrava oznámilo, že zakázku na likvidaci získala už zmiňovaná pražská společnost AVE (AVE CZ odpadové hospodářství, s. r. o.), která má podle uzavřené smlouvy s garantem, jímž je státní podnik DIAMO, vytěžit a zlikvidovat celkem 91 562 tun kalů za cenu 429 milionů korun.

Definitivní vyřešení problémů s lagunami z Ostrama bude trvat ale ještě dalších devět let. I přesto, že s tím nesouhlasí město Ostrava. Před dvěma měsíci to zmínila náměstkyně primátora Kateřina Šebestová s odkazem na harmonogram státního podniku DIAMO. „Ten počítá s uskutečněním sanace území v letech 2022 až 2026. Pak mají následovat koncové úpravy lokality. Dokončení sanace podzemních vod je naplánováno až v roce 2027. A toto nám připadá neúnosné,“ uvedla Šebestová. Ostrava chce podle jejích slov maximálně zkrátit dobu, do kdy bude areál někdejší chemičky a rafinerie olejů pro město i jeho obyvatele nevyuživatelný.

Postup úpravy odpadů v lagunách
1. přetěžení surových kalů z laguny R3 do zavápňovací jímky
2. míchání s páleným vápnem aplikovaným speciální frézou
3. třídenní zrání (neutralizování) směsi kalů a vápna v jímce
4. přesun směsi na manipulační plochu a k místu nakládky (provzdušnění materiálu při nakládání urychluje proces zrání)
5. transport směsi na meziúložiště v prostoru laguny R1 v areálu
6. finální úprava bagry s třídicími lžícemi na využitelný odpad
7. nakládka upravených kalů a jejich odvoz k energetickému využití (likvidaci spálením)

Olejové laguny vznikaly v Ostravě od roku 1888

Pozůstatky výroby ropných produktů, zejména ale odpad z recyklovaných vyjetých motorových olejů, tvoří obsah kalových lagun, které jsou největší ekologickou zátěží v Česku.

JAKÁ JE JEJICH HISTORIE?
● V roce 1888 založil vídeňský průmyslník Max Böhm společně s bankovním domem M. Torsch a Söhne komanditní společnost Ostrauer Mineralöl-Raffinerie. Továrnu začali stavět nedaleko přívozského nádraží v místech, kde v minulosti bývaly rozsáhlé rybníky. Hlavním produktem nové firmy byl především petrolej potřebný do tehdejších osvětlovacích lamp. Těsně před první světovou válkou, v době, kdy podnik již vyráběl vedle petroleje benzin, mazací oleje, parafin a asfalt, Max Böhm svůj podíl prodal. Od roku 1921 byla přívozská rafinerie převedena na holandskou petrolejářskou společnost.
● Po obsazení Ostravy německou armádou nastal v přívozské rafinerii prudký obrat. Provozy byly modernizovány a rozšířeny pro potřeby války, vyráběl se zde především letecký benzin, mazací oleje pro tanky, auta a hlavně letadla. Při bombardování Ostravy v roce 1944 ani při osvobozovacích bojích nebyla zdejší rafinerie poškozena a jako jediná v Československu mohla hned po válce vyrábět pohonné hmoty a oleje. Ropa se dovážela z Rakouska, Rumunska a Íránu.
● V dalších letech se zde vyráběly nejlepší mazací oleje v celé republice. Mezitím ale vyrostly obrovské komplexy na zpracování ropy: Slovnaft v Bratislavě a Chemické závody v Litvínově. V Ostravě se tak recyklovaly použité motorové oleje. Zlom nastal v roce 1981, kdy se v této rafinerii přestala zpracovávat ropa. Odpady skladované za celou dobu činnosti podniku se ukládaly do kalových rybníků, které jsou v současné době nejhorší ekologickou zátěží v Evropě.
Situaci ještě zhoršily povodně v roce 1997, kdy voda z řeky Odry zalila i celý areál podniku Ostramo-Vlček. V roce 2001 byly v Přívoze naměřeny v ovzduší nejvyšší koncentrace vysoce jedovatých polychlorovaných bifenylů (PCB) v republice, přičemž jejich původ nebyl do dneška odhalen.
● Po roce 1989 nastalo handrkování o to, kdo má olejové laguny odstranit, ale hlavně kdo bude tento očistný proces platit. V roce 1996 se k likvidaci zavázal stát. Loni město oznámilo, že zakázku na likvidaci získala pražská společnost AVE CZ odpadové hospodářství, která má podle uzavřené smlouvy s garantem, kterým je státní podnik Diamo, vytěžit a zlikvidovat celkem 91 562 tun kalů za cenu 429 milionů korun. Likvidace kalů by měla být dokončena do roku 2020. (au, sn)