Podle prospektora a jednatele Golden Pet Otty Janouta zmíněné čtyři vrty dosáhnou celkové délky 1500 metrů a potrvají zhruba dva měsíce. „Práce musíme stihnout do začátku zimy, do konce roku se pak ještě udělají rozbory získaných vzorků,“ vysvětlil pro Denik.cz Janout. Zároveň dodal, že investice do těchto vrtů včetně analýzy se vyšplhá na 15 milionů korun.

Licenci na průzkum ložiska Tisová, které se nachází u Kraslic na Karlovarsku, drží právě Janoutova společnost Golden Pet. Ta počátkem července poskytla australské Auroch Minerals devítiměsíční opci na průzkum.

Od úřadů mají firmy povolení na 12 vrtů o celkové délce 5500 metrů. „Rozhodující ale budou výsledky z letošních čtyř vrtů, pokud nebudou uspokojivé, Australané se z Tisové nejspíš stáhnou,“ upřesnil Otto Janout. Auroch totiž nynější aktivity v Tisové financuje, přičemž dalších osm vrtů by spolu s rozborem vzorků měly vyjít na 30 milionů korun.

Česko-kanadský prospektor je nicméně optimista. „Místa pro vrty jsme pečlivě vybírali podle důkladného studia starých geologických zpráv. Za minulého režimu se tu udělalo 40 tisíc metrů vrtů, akorát že tehdy se zaměřovali na měď, zatímco my teď chceme ověřit v prvé řadě přítomnost kobalt, měď až ve druhém sledu,“ uvedl Janout.

Optimismus podporuje také před týdnem zveřejněná zpráva Auroch Minerals pro australskou burzu. Podle ní rozbory vzorků odebraných z odvalů po historické těžbě potvrdily přítomnost 0,69 procenta kobaltu v rudě a 17,1 procenta mědi. V tuně rudy nechybí ani 3,7 gramu zlata a 178 gramů stříbra, což jsou doprovodné kovy u mědi.

Průzkum Tisové je teprve na svém počátku. Jana Pavlíková z Krajského úřadu Karlovarského kraje vysvětlila, že v případě pozitivních výsledků budou muset propektoři zpracovat studii proveditelnosti. „Ta bude zahrnovat metalurgické testování výtěžnosti užitkových složek, návrh koncepčního plánu těžby a zpracování rudy a zhodnocení dopadu na životní prostředí,“ dodala Pavlíková.

Vrty podle Janouta uskuteční firma Geoněmec - vrty z Jesenicka a získané vzorky horniny bude analyzovat rumunská laboratoř velké mezinárodní společnosti ALS, něco se bude posílat i do Kanady.

Kobalt je klíčovou surovinou pro výrobu baterií jednak do stále oblíbenějších elektromobilů, ale i do mobilů nebo notebooků. Jeho cena za poslední rok vzrostla z 26 dolarů za kilogram na nynějších víc než 60 dolarů. Narozdíl od lithia, dalšího zásadního prvku pro baterie, je u kobaltu složitá dostupnost. Dvě třetiny zásob se nachází v nestabilní středoafrické zemi Demokratická republika Kongo.