Známý historik a spisovatel z Karlových Varů Stanislav Burachovič vydal novou knihu s názvem Karlovy Vary, lázeňská metropole západních Čech. Toto dílo je výsledkem dvacetileté práce. Autor dlouhá léta pracoval jako historik Krajského muzea Karlovy Vary a Muzea Karlovy Vary. Letos odešel do penze. Jaké informace se lidé v knize dočtou? Zeptali jsme se ho.

Co vás vedlo k sepsání nové publikace?

Podnětem byla žádost nakladatelství Regia v Praze, jež mi vydalo před 3 roky knížku o západním Krušnohoří. Ta se, myslím, docela povedla.

Čím je tato kniha zvláštní, jiná oproti vašim úspěšným dílům?

Je to jakási populárně psaná karlovarská čítanka, v níž čtenář najde 100+1 zajímavostí z rozličných tématických okruhů. Například pověsti, stavební a historický vývoj lázní, zapomenuté osobnosti, humorné historky, vývoj lázní, významní lékaři a jiné. Není to topografický průvodce

Jak dlouho jste novou knihu psal a z kolika přibližně pramenů jste čerpal?

V podstatě píši celý život jen jednu knihu, jmenuje se Karlovy Vary. Má poslední kniha se postupně rodila asi 20 let. Některé texty jsou již staršího data, mnohé však zcela aktuální. Použitých zdrojů bylo mnoho set, část je uvedena na konci knihy. Většina publikací je v němčině.

Bylo něco při psaní knihy těžké?

Nejtěžší bylo mozkem a duší pochopit, že všechno souvisí se vším. Těžko se mi psala kapitola o duchovních parametrech mého rodného města. Nejsnazší bylo vybrat obrázky.

V jedné z kapitol se věnujete i mystice Karlových Varů…

Mystika Karlových Varů, to je široký pojem. Já onen neviditelný fenomén krajiny raději nazývám genius loci. O tom, že existuje, jsem přesvědčen. Jeho princip já vnímám jako paměť místa, kterou mnozí z nás vnímají. Každá krajina vyzařuje své geofyzické fluidum, jež je patrně i měřitelné.

Mystice se přímo v Karlových Varech věnovali i němečtí vědci, kteří se zmiňují o tom, že na pravém břehu řeky Teplé má být negativní energie a na levém břehu pozitivní.

Tímto měřením se zabývají dva berlínští geofyzikové, Grazyna Fosar a Franz Bludorf, autoři četných knih, některé vyšly i německy. Ti byli již před 25 lety ohromeni mimořádně silným a pozitivním vyzařováním znělcovou skalou Andělské hory. A ano, o pozitivním a negativním vnímání cesty po levém a pravém břehu Teplé jsem mluvil s mnoha lidmi, vesměs všichni se shodli v kladném vnímání terénu mezi hlavní poštou a Grandhotelem Pupp. O zónování karlovarského údolí a jeho blízkého okolí jsem diskutoval s četnými laiky i odborníky, mimo jiné i se shora uvedenými geofyziky. Snad se najde někdo, kdo se v prozkoumávání karlovarského genia loci dostane mnohem dál než já.

Kdy jste přišel na myšlenku toho, že byste začal psát? Jste autorem několika desítek historických a vlastivědných prací o oblasti Karlovarska.

Záliba v psaní se u mne projevila někdy kolem roku 1960, kde se vzala, tu se vzala. Jak říká ten uhlobaron v Cimrmanech: Mě to baví. Samozřejmě užívám i cizojazyčnou literaturu, především německou. Jsem fascinován množstvím knih, jež byly o Karlových Varech napsány. Je jich dodnes kolem 600, v tom nezahrnuji studie a články. Karlovarské písemnictví sbírám od svých 12 let. Moravského turistu i papuánského náčelníka bych samozřejmě poslal k Vřídlu. Jinak žádnou další knihu o Karlových Varech již neplánuji, finito. Všeho jsem se již dotkl a v nejlepším se má skončit. Pozdravuji od Vřídla všechny mé milé čtenáře a čtenářky.