Nový objev učinili vědci z České geologické služby. Nedaleko Karlových Varů detailně popsali další vyhaslou sopku. Její jméno je Krásný vrch a lze ji nalézt v obci Hroznětín. Stáří je necelých dvacet milionů let. Na úpatí sopky byl i lom na těžbu kamene. Horníci sice věděli, že se jedná o sopečné horniny, ale až nyní se povedlo dokázat, že jde o relikt jedné malé sopky a o jakou se přesně jedná.

„Tufový kužel Krásný vrch u Hroznětína jsme identifikovali na základě popudu kolegy Honzy Matějů z karlovarského muzea,“ sdělil na úvod vulkanolog z České geologické služby Vladislav Rapprich.

Tufový kužel vznikne, když k erupci sopky dojde v jezeře nebo mělkém moři.

„Prudké chlazení povrchovou vodou způsobí větší rozdrobení vyvrhovaného sopečného materiálu. Unikající pára zvyšuje explozivitu erupce, která však celkově není příliš velká. Rozdrobený sopečný materiál postupně vrší menší kužel. Podobně vypadala erupce sopky Eyjafjallajökull na Islandu v roce 2010. A pokud se někdo začal bát, musím všechny uklidnit, protože se jedná o zcela vyhaslou sopku, která nepředstavuje žádné nebezpečí,“ vysvětlil Vladislav Rapprich.

Stáří této sopky vypočítali odborníci na 17,5 milionu let. Na vrchu ještě pokračuje další bádaní. Podle odborníků je na Krásném vrchu úžasná skutečnost, že představuje kompletní průřez malou sopkou. Tím je tento vrch unikátní a zajímavý pro studium. Sopka je navíc mladší než Doupovské hory a její vznik spíše souvisí s vývojem Sokolovské pánve.

I když je nález unikátní a mnozí lidé by zatoužili na Krásný vrch zavítat, budou mít smůlu. Blízko se k němu nedostanou. I když je tento vulkán dobře patrný, je v dobývacím prostoru, kam je veřejnosti vstup zakázán.

Při výzkumu zmíněné sopky vědci uplatnili kombinaci celé řady metod.

„Základem byla detailní terénní dokumentace, během které se zaznamenává přesný tvar a rozsah jednotlivých geologických těles a jejich vzájemné vztahy,“ popsal výzkum vulkanolog.

V případě Krásného vrchu jsou to polohy uloženin sopečných erupcí, jednotlivé lávové proudy, žíly a hlavní přívodní dráha.

„Na to navazoval odběr orientovaných vzorků pro studium pohybu magmatu a paleomagnetizmus. Celý tento soubor výzkumů provedli kolegové z Nového Mexika pod vedením prof. M.S. Petronise, přičemž je to zároveň tématem diplomové práce jedné studentky z New Mexiko Highlands University,“ upřesnil Vladislav Rapprich.

Z vybraných vzorků reprezentujících jednotlivá vulkanická tělesa pak odborníci připravili preparáty pro mikroskopický výzkum.

„Zároveň však jsme na lokalitě provedli geofyzikální výzkum této malé sopky, kdy za použití metod elektrické rezistivitní tomografie, magnetometrie a georadaru, se snažíme nahlédnout do hlubšího nitra sopky a do částí, které nejsou odkryty lomem,“ dodal vulkanolog.

Sopku si už před časem chtěl prohlédnout Miroslav z Karlových Varů.

„Je to lomový prostor, kam se nesmí, takže jsem viděl pouze část této sopky, dál jsem raději z bezpečnostních důvodů nešel,“ podotkl turista.