Každá farnost by měla přijmout jednu uprchlickou rodinu. K takovému gestu solidarity vyzval nedávno papež František. Názory kněží působících v západních Čechách na to, jakým způsobem potřebným pomoci, se však různí. Někteří už teď cizincům nabízejí zázemí a ubytování, jiní jsou v podpoře daleko ostražitější. K apelu z úst nejvyššího představitele katolické církve se přidali i věřící z dalších křesťanských církví a společenství z Plzeňského a Karlovarského kraje. V tomto případě přicházejí signály týkající se pomoci cizincům především od rodin.
Vůbec první uprchlíky přijali pravoslavní na Rokycansku. Jedná se o desetičlennou syrskou rodinu, jež zde pobývá už zhruba čtvrt roku. Kněz David Dudáš informoval, že zájem o pomoc projevili i jejich příbuzní. „V tomto případě je ale věc teprve ve stadiu jednání, podrobnosti zatím nechci blíže specifikovat," sdělil. Syrská rodina křesťanského vyznání se podle jeho názoru už plně integrovala do tamější církevní obce. Pro urgentní případy připravila prozatímní zázemí na své faře také Českobratrská církev evangelická (ČCE). V krajské metropoli má zatím všechny byty plně obsazené.
Otevřenou náruč nabízejí cizincům, již chtějí v České republice trvale zůstat, i věřící plzeňské diecéze Církve československé husitské (CČSH). V současnosti jde o 20 ubytovacích míst nejen v Plzni, ale také v Chebu, Písku nebo Prachaticích.
„Z osmdesáti procent jsou to návrhy přímo od rodin, dvacet procent tvoří prostory na farách," konkretizoval biskup CČSH Filip Štojdl.
Naopak na komplikovanost celé situace poukazuje třeba evangelický farář v Nejdku Bob Helekia Ogola.
„Sám pocházím z Keni, kde jsou také tisíce uprchlíků. Kdyby k nám na faru přišla konkrétní rodina, možná bych nad jejím ubytováním uvažoval. Největší problém je ovšem ten, že ze Sýrie neutíkají
křesťané, ale muslimové," zdůrazňuje. Právě proto se obává střetu odlišných kultur a jiného vyznání. „Muslimové řeknou, že je uráží naše kříže, že se jim nelíbí jíst některé druhy masa, a křesťan by se musel přizpůsobit," doplnil Ogola.
Obdobný názor zaujímá rovněž polský duchovní Wojciech Pelowski, fungující ve staňkovské farnosti na Domažlicku. Ačkoli neodmítá podat pomocnou ruku v podobě poskytnutí oblečení, jídla či uspořádání sbírky, na delší dobu by uprchlíkům ubytování, pro nějž nemá fara ani vhodné prostory, neposkytl. „Přijdou k nám se svojí kulturou a nevěřím, že se přizpůsobí té naší. K práci je nikdo nedonutí a my nemáme peníze na to, je zdarma živit. Máme tu spoustu Čechů, rodáků, kteří potřebují naši pomoc, jsou chudí a mají problémy," podotkl.
Kvůli tomu, aby se katoličtí kněží plzeňské diecéze domluvili na jednotném přístupu podpory, se pravidelně setkávají s biskupem. Poslední schůzky, jež se uskutečnila včera, se zúčastnil také duchovní Jaroslav Šašek. „Pomoci migrantům se nebráním. Za předpokladu, že by stát garantoval určité sociální a zdravotní záležitosti, tak bychom prostor v rámci plánské farnosti našli. Třeba zrovna na faře v Plané," sdělil.
Diskutovat přijel i Tomasz Kowalik, což je dočasný správce farnosti ve Švihově. Potvrdil, že tamější fara disponuje volnými prostory, jež by mohly posloužit jako dočasný azyl pro křesťanské rodiny. „Pomoc musí být nějakým způsobem koordinovaná. Ale je třeba si uvědomit, že mezi uprchlíky je i spousta lidí, stejně jako v každém společenství, kteří si pomoci neváží. To vidíme i na příkladech z míst, kde jsou uprchlíci ubytováni," poznamenal.
Důležitost součinnosti i nutnost zapojení odborníků si vedení plzeňské diecéze uvědomuje. Právě proto začalo už v červenci úzce spolupracovat s Diecézní charitou Plzeň, jež hledá vhodné prostory pro cizince. Podle ředitele církevní organizace Jiřího Lodra by vyhovujícím místem byla právě krajská metropole, protože se jedná o strategické místo poblíž hranic. V úvahu přichází i další lokality, kde je možnost ubytování a práce. Nevyloučil ani variantu, že zázemí uprchlíkům by mohly poskytnout přímo křesťanské rodiny.
Diecézní charita Plzeň se však v rámci svých služeb zaměřuje také na další skupinu cizinců, konkrétně válečné uprchlíky ze Sýrie zadržené cizineckou policií. V případě nutnosti jim zajistí jízdenky na vlak, materiální i zdravotní pomoc. Pokud si cizinci nepožádají o azyl, odborníci s nimi mohou pracovat pouze sedm dní, pak totiž musejí opustit naše území. Novinkou je také systematická pomoc přímo na území srbsko-chorvatských hranic, kam by směřovali čeští dobrovolníci. Jenom včera se v Plzni přihlásilo deset zájemců.
Jak na výzvu papeže reagují farnosti na Sokolovsku? Někteří faráři zatím tápou, jinde už však mají připravené ubytování. „Patřím k těm, kteří s papežem v tomto souzní. Jsem připraven pomoci bližnímu svému, ať už je jakéhokoliv vyznání. Co se týče konkrétního ubytování na mé faře, jsem připraven ho poskytnout od listopadu tohoto roku. Mám zde byt, který je do té doby obsazen. Pokud vím, mezi mými farníky moc neuspějeme, lidé volné ubytovací kapacity nemají. Udělám však průzkum v celé farnosti," říká sokolovský farář Petr Bauchner.
Jinde ale zatím ani netuší, jak by se mohly k pomoci postavit. Tento týden má proběhnout oficiální seminář v Plzni, kdy se zástupci jednotlivých farností dozví, jakým způsobem by měli postupovat. „O doporučení samozřejmě víme, nicméně zatím neděláme žádné kroky. Počkáme do oficiálního semináře, který proběhne i v rámci jednání s charitou. Pokud bude potřeba, pomůžeme, řekl bych ale, že veškeré kroky budou více v režii charity, která má tyto věci už ozkoušené. Ví, kdo potřebuje pomoct a jak se postupuje, to vše budeme ale vědět až 6. října," informoval páter z Lokte Jiří Majkov.
