I proto vzniklo vzpomínkové místo na nenarozené a předčasně zemřelé děti, které od 25. ledna zdobí socha. „Do roku 2017 nemohli rodiny po perinatální ztrátě své dítě pohřbít, rozloučit se, uspořádat pohřeb a i teď, když ta možnost existuje, je spousta rodin, ke kterým se informace nedostane včas,“ sděluje ředitelka chebského hospicu.

Při úvahách vzniku vzpomínkového místa jeho představitelé zavrhli hřbitov. „Je to totiž místo ponuré, smutné, až depresivní a hledali jsme místo, které by dávalo naději, smír, klid, proto jsme moc rádi, že díky Římskokatolické farnosti Cheb, hlavně díky vstřícnosti Petra Hrušky a česko-německého spolku Maria Loreto mohlo vzpomínkové místo vzniknout v Kapli Božího hrobu, na místě v přírodě, které je krásné za každého počasí a přináší pohled do dáli, který nám dává naději i přes těžké okamžiky v našich životech,“ vysvětluje.

Podle policistů na Chebsku je daleko větší nešvar, než občasná černá skládka nepořádek u popelnic, se kterým se ve městech potýkají denně.
Na Chebsku denně vznikají černé skládky přímo u popelnic

Odhalení sochy se účastnila i autorka sochy, nevidomá sochařka Marianna Jánošíková-Machalová se svou rodinou. „Paní Votavová mě oslovila zrovna v takovém období, kdy jsem si myslela, že už nikdy tvořit nebudu, protože jsem byla po těžké operaci pravé ruky, ale nedalo mi to a dala jsem si chvilku na přemýšlení. Nakonec tvorba sochy sloužila i jako taková terapie a rehabilitace. Nejprve jsem udělala první návrh. Znázorňovala symbol matky. Byla jako velký květ orchideje a vypadala jako náruč. Tento návrh jsem ale nakonec zničila, protože to úplně neznázorňovalo to, co bych chtěla a cítila. Téma nenarozených dětí bylo těžké uchopit. Potřebovala jsem, aby ta socha nevypadala smutně, ale spíše nadějeplně. Nakonec se podařila varianta s jemnými, ženskými dlaněmi, které vypadají jako spirála. Nahoře v dlaních jsou umístěná kmitající křidélka. Ta znázorňují duši, kterou ženské dlaně jakoby vypouštějí do nebe, tedy na věčnost k Pánu Bohu,“ vysvětluje umělkyně.

Vzpomínkové místo navazuje na jiná místa v republice, jako je například Brno, Olomouc, Třeboň a České Budějovice. „V Karlovarském kraji se jedná o první vzpomínkové místo pro nenarozené a předčasně zemřelé děti. Dáváme tím možnost zavzpomínat. Je to místo, kde je možné projevit své emoce, položit květiny, zapálit svíčku nebo prostě jen být. Za to, že se tady můžeme krásně rozhlížet, vděčíme fotbalistům z Hrozňatova, kteří se postarali o pořezání náletů. Městu Cheb vděčíme a děkujeme za financování úprav místa, vyčištění kamenů, vytvoření nových křížů, nového značení místa Božího hrobu a čeká nás také nová lavička. Díky finančnímu daru od dcery pana doktora Jána Cabadaje, paní Strakové a jejího manžela, zde máme dechberoucí sochu. V minulém roce se totiž uskutečnil v České televizi koncert na podporu pozůstalých, jejichž blízký byl zdravotník nebo sociální pracovník a bohužel zemřel na nemoc covid-19. Výtěžek z koncertu, který manželé Strakovi hospici věnovali, jsme použili na zakoupení sochy. Socha nám tak bude připomínat nejen odkaz, životní nastavení, ale především lidskost odborného garanta hospice, doktora Jána Cabadaje,“ uzavírá ředitelka Votavová.

Ilustrační foto.
Odběrová místa Karlovarska nestíhají. Lidé bez objednávky na ně křičí

Na Karlovarsku se odhaduje počet nenarozených dětí přibližně na dvacet do roka. Díky péči hospice se mohou pozůstalí rodiče po tomto velkém traumatu lépe zotavit. Podle ředitelky Votavové bylo toto téma po celou dobu opomíjené a je třeba se tímto citlivým tématem více zabývat.