Škola tak chce žákům přiblížit nejen prostředí soudní síně, ale též učivo práva formou přednášky, která nabízí též prostor pro různé dotazy z praxe či současného soudnictví a advokacie.

Aby byla simulace autentická, přijeli do školy skuteční profesionálové. Do role soudce krajského soudu byl obsazen Jan Kollár, působící dlouhodobě v advokátní praxi, své skutečné poslání obhájce ztvárnil Dominik Kříž, pozici státního zástupce, kterou vykonává i mimo naši simulaci, žákům přiblížil Martin Durda a v rolích soudních znalců vystoupili David Kumpert a Petr Červený.

CO JE PRÁVO

Před samotnou simulací si žáci s odborníky popovídali o tom, co je právo, spravedlnost, a byly jim postupně představeny jednotlivé strany trestního řízení, jejich funkce a postavení v soudní hierarchii. Aby nebyli žáci pouhou kulisou, byli vybráni dobrovolníci, již v talárech zasedli v řadě soudního senátu a pod kontrolou soudce se aktivně účastnili samotného procesu. Další dobrovolníci zasedli po boku státního zástupce a obhájce.

SKUTEČNÝ PŘÍPAD

Projednáván byl skutečný případ z okresu Sokolov z roku 2002, v němž se jednalo o vraždu novorozeného dítěte matkou. Úkolem soudního senátu bylo rozhodnout, zda se ve věci jednalo o zvlášť závažný zločin vraždy s trestní sazbou 15 až 20 let, či o zločin vražda novorozeného dítěte matkou s trestní sazbou 3 až 8 let. Zásadní bylo posouzení otázky, zda matka dítěte (obžalovaná) jednala v rozrušení způsobeném porodem, či nikoliv. Rozhodování soudního senátu o výši trestu proběhlo na základě výpovědí obžalované, svědků a soudních znalců.

ROZSUDEK

Před poradou soudního senátu a vynesením rozsudku zazněly závěrečné řeči ze strany státního zástupce i obhajoby. Úvod obou závěrečných řečí pronesly dobrovolnice, jež doplnili odborníci.

Zejména závěrečná řeč ze strany obhajoby byla velmi emotivní, proto byli všichni zvědaví a plní očekávání, na jakém závěru se usnese soudní senát, který se odebral na poradu.

V době porady senátu hlasovali žáci z publika o trestu, který by obžalované uložili. Zároveň byli seznámeni se skutečným verdiktem. Většina publika neskrývala svůj nesouhlas s uloženým trestem, což vedlo k další debatě a vysvětlování.

Po návratu soudního senátu byl vynesen rozsudek. Obžalovaná byla uznána vinnou zločinem vraždy novorozeného dítěte matkou a byl jí uložen trest ve výši 4,5 roku odnětí svobody, a to ve věznice s ostrahou, neboť soud rozhodl, a to zejména na základě znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví gynekologie, že u obžalované nelze vyloučit rozrušení způsobené porodem, a veden zásadou „in dubio pro reo“ (v pochybnostech ve prospěch pachatele) zvolil mírnější právní kvalifikaci jejího jednání.