Zámek plný pokladů, jak se kynžvartskému zámku po právu říká, totiž obohatil návštěvní trasu o několik exponátů z depozitáře. „Navazujeme na cyklus akcí, které jsme zahájili v loňském roce, kdy jsme prezentovali egyptologické sbírky a také kodex magdeburský,“ informoval kastelán zámku Ondřej Cink.

Letos bylo vybráno více špičkových děl z různých oblastí, které mohou návštěvníci zcela výjimečně obdivovat. Jinak jsou totiž exponáty uložené v bezpečí v depozitu. A co mohou v druhém návštěvním okruhu zámecké muzeum návštěvníci vidět? „Je vystavená například honosná šavle knížete Metternicha. Ta pochází z první poloviny 19. století a patřila knížeti Metternichovi,“ uvedl Ondřej Cink.

Šavle nebyla určena k boji, ale sloužila k reprezentaci svého majitele. Kromě šavle vystavil zámek také kulovnici zadovku, která pochází z doby kolem roku 1870 a byla vyrobena puškařem Henderem v knížectví Zaháňském, které se dnes nachází v jihozápadním Polsku. „Tato zbraň, která se nabíjela zezadu, patřila Paulině Metternichové, dceři uherského magnáta Maurice Sándora,“ řekl kastelán.

Kynžvartské zámecké muzeum spravuje také rozsáhlou sbírku mincí, kterou teď mohou všichni příchozí obdivovat. „Jde o jednu z nejrozsáhlejších zámeckých sbírek v České republice, čítá kolem 12 tisíc kusů platidel. Mezi nejcennější patří kolekce zlatých antických mincí a kolekce mincí ojedinělých ražeb z období středověku,“ přiblížil sbírku Ondřej Cink.

Mezi vystavovanými předměty nechybí ani originál nejvýznamnějšího díla Karla Hussa, čtyřdílná Kronika města Chebu. Tu napsal vlastní rukou tehdejší chebský kat a pozdější kustod kynžvartského zámku. „Kronika je cenná zejména v regionálních souvislostech. Nezachycuje jen sled historických událostí, ale text je Karlem Hussem navíc doplněn historickými pohledy na město, vycházejícími ze starých rytin.“

Mezi nejcennější poklady v zámeckých sbírkách patří soubor daguerrotypií. Ta je zjednodušeně řečeno předchůdcem fotografie. „Tuto metodu na zachycení obrazu vynalezl francouzský vědec Louis Jacques Mandé Daguerre. „Za nejcennější daguerrotypii na světě je považována Kynžvartská daguerrotypie, což je obrázek s motivem uměleckého zátiší, který vytvořil Daguerre v roce 1839 a ještě před zveřejněním svého objevu ji osobně věnoval kancléři Metternichovi. Dodnes je dochováno jeho vlastnoruční věnování,“ dodal Ondřej Cink.