Stanoviště má jen několik domů, malou náves, drobné kamenné památky a dřevěný rozcestník ukazující směr světových letovisek. Náš cíl je ale zdejší obora a ranč s více než dvacetiletou tradicí a průvodkyní nám bude Ivana Crhová, která se o chod hospodářství stará se svým mužem Pavlem Petrem.

Zdroj: Youtube

A je opravdu oč se starat. Na osmdesátihektarové oboře žije sto jedinců dančí zvěře, dvě stovky ovcí, devět koní, a do hospodářství je nutné započítat i čtyři psy, kočky a hejno slepic. A také Zuzanku, ochočenou sedmnáctiletou laň. „Našli ji lidé v lese, jako malého kolouška. Mysleli si, že ji opustila matka. Jenže u laní to chodí tak, že matka si odskočí se napást, pak se vrátí mládě nakojit, a pak si zase odběhne na pastvu,“ říká chovatelka Ivana Crhová. Zanedlouho ale zjistili, že mládě mohou odchovat na kozím mléku. „Tak jsme jí dávali každou hodinu kozí mléko a ona nám takto krásně vyrostla,“ ukazuje a dodává, že se jí nejdříve ujal i jejich vlčák. Toho ale Zuzanka brzy přerostla. „Zdálo se jí to divné, a tak se zhlédla u koní. Jenže koně mezi sebe jen tak někoho nepřijmou. Tak to měla Zuza ze začátku hodně těžký, stalo se to, že jí okousali slechy. Jenže Zuzka byla tak silná a urputná, že jí koně mezi sebe přijali a ona si teď určitě myslí, že je kůň. Je členem koňského stáda,“ usmívá se chovatelka a dodává, že s nimi spolu s koňmi jezdívá na vyjížďky a na vandry.

Dalším z oblíbených zvířat je Lotka, devatenáctiletá kobylka. „Je to naše pohodová bezproblémová kobyla. Jezdí na ní malé děti, však je to náš nejzodpovědnější kůň,“ poukazuje Crhová s tím, že hned vedle ve stáji je ustájený bývalý plemenný hřebec Flemík. „Máme po něm tři dcery. Nyní na něm jezdí děti a zapřaháme ho do kočáru.“

Obora a chov zvěře vyžaduje každodenní péči. „Jsem tu denně od rána sedmi hodin na plný úvazek,“ dodává chovatelka a zároveň říká, že by neměnila kvůli té kráse a pohodě, kterou obora hned u domu v malé vsi u lázeňského města nabízí.