Vědci z Oxfordu rozpoznali jedenáct nejrizikovějších faktorů pro vznik demence. Zároveň vyvinuli nástroj, který dokáže předpovědět, zda se u konkrétního člověka demence v příštích čtrnácti letech rozvine, nebo nikoli.
Mezi nejrizikovější patří vyšší věk, vysoký krevní tlak, cholesterol či mužské pohlaví. Dále pocit osamělosti nebo zda má člověk v rodinné anamnéze cukrovku, depresi, mrtvici či přímo demenci.

Odborníci se orientují také podle úrovně vzdělání či toho, zda dotyčný trpí deprivací, která se nejčastěji projevuje citovým strádáním. Výzkumníci se zaměřili také na rizikový specifický gen APOE.
Jeho včasné odhalení podle nich může odvrátit až čtyřicet procent budoucích onemocnění. Takovému člověku totiž doporučí, aby přestal kouřit, snížil si krevní tlak, zhubl a omezil pití alkoholu „Riziko pro člověka s cukrovkou, depresí a vysokým krevním tlakem je přibližně třikrát vyšší než u někoho, kdo tím netrpí,“ uvedla v The Guardian spoluautorka výzkumu z Oxfordu Sana Suri.
Nejrizikovější faktory demence:
• vyšší věk
• vysoký krevní tlak
• nízká úroveň vzdělání
• vysoká hladina cholesterolu
• mužské pohlaví
• pocit osamělosti
• deprivace projevující se nejčastěji citovým strádáním
• cukrovka v rodinné anamnéze
• deprese v rodinné anamnéze
• mrtvice v rodinné anamnéze
• demence v rodinné anamnéze
Nejrizikovější faktory výzkumníci využili k vývoji počátečního screeningového nástroje UK Biobank Demence Risk Score. „Lidé, u nichž odborníci zjistí vysokou rizikovost, budou moci podstoupit další testy, včetně skenování mozku a krevních odběrů,“ sdělil vedoucí autor studie Raihaan Patel z Oxfordské univerzity.
Zjištění zveřejnil časopis BMJ Mental Health. Do dvou velkých britských studií bylo zapojeno téměř 224 tisíc lidí ve věku padesát až třiasedmdesát let.
Český akční plán
Demence trápí desítky milionů lidí po celém světě. Do roku 2050 se má počet až ztrojnásobit na více než 150 milionů. V Česku touto poruchou intelektu, paměti a osobnosti trpí asi 140 tisíc lidí, v roce 2050 jich může být až 300 tisíc. To představuje pro systém zdravotní a sociální péče časovanou bombu.
Jaké mohou být příznaky demence a Alzheimerovy nemoci:

Česká vláda proto schválila Národní akční plán pro Alzheimerovu nemoc a obdobná onemocnění pro léta 2020 až 2030. „Začátkem roku 2024 budeme například prezentovat jednotný doporučený postup s mezioborovou platností pro diagnostiku, léčbu a péči o lidi s demencí, na němž pracuje odborný tým,“ vzkázal Deníku mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob.
Prevence proti demenci existuje
Tuzemští lékaři též na základě doporučení Světové zdravotnické organizace pracují s hlavními rizikovými faktory demence v České republice: fyzickou neaktivitou, kouřením, nezdravou výživou, alkoholem, nízkým podněcováním poznávacích funkcí, sociální izolací, vysokým krevním tlakem, cukrovkou, poruchami metabolismu tuků (lipidů), depresí a ztrátou sluchu.

Jak Deník už informoval, výsledky se pochlubit mohou i čeští vědci a lékaři. Ti totiž přišli na to, že metodou automatické videoanalýzy pohybů obličeje a akustické analýzy řeči lze včas odhalit Parkinsonovu chorobu napadající centrální nervovou soustavu. Výzkum potrvá ještě několik let.