Káva obsahuje zdraví prospěšné antioxidanty a kromě kofeinu dalších dvě stě příznivých látek.

Antioxidanty jsou látky, které brzdí stárnutí, a hlavně hrají zásadní roli v prevenci proti řadě závažných chorob. Právě kvůli nim konzumují zastánci zdravé výživy kila ovoce a zeleniny.

Málo se ale ví, že antioxidanty najdeme především v kávě. A je jedno, zda pijeme rozpustnou nebo „turka“.

Na druhu záleží

Odborníci sledovali hlavní skupiny látek, které káva obsahuje, a to jak zdraví prospěšné antioxidanty, tak také takzvané procesní kontaminanty akrylamid a furan. Tedy těkavou látku, která kávě dává typickou vůni. A pak samozřejmě kofein, kvůli jehož povzbuzujícím účinkům kávu pijeme. Z výsledků jednoznačně vyplývá, že je naprosto jedno, zda dáváte přednost kávě instantní či „lógru“. Kvalitu látek v kávě obsažených způsob přípravy neovlivňuje.

Z hlediska psychostimulačního účinku kávy je jedno, zda si dáte espresso, rozpustnou či zalévanou kávu. Jakákoliv z nich pomůže díky kofeinu zlepšit bdělost, pozornost, logické myšlení a celkovou tělesnou i duševní výkonnost.

Pomáhá s prevencí

Káva nemá jen povzbuzující účinky. V přiměřeném množství může být přínosem v prevenci celé řady civilizačních chorob, jakými je například cukrovka II. typu či Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba. A co je pravdy na tom, že nadměrné pití kávy může škodit srdci?

Kofein v kávě krátkodobě zvýší krevní tlak, proto se rozhodně nedoporučuje lidem s hypertenzí. Ale mýtus o tom, že káva způsobuje infarkt, vznikl na základě toho, že se při dřívějších studiích neoddělovalo samotné pití kávy od ostatních návyků.

Zejména mezi lékaři a ještě častěji mezi zdravotními sestrami byla neodmyslitelná káva bez cigarety, a to už je něco jiného.

Kojení neohrožuje

A jak je to třeba s kávou a kojením? Šálek kávy kojící mamince rozhodně neublíží. Pokud miminko v noci nespí, určitě to není způsobeno tím, že v mléce byl obsažen kofein. A když už kojící maminka bez kávy nemůže být, rozhodně bych jí raději doporučil klasickou kávu než tu bez kofeinu. Pravá káva totiž na rozdíl od té bezkofeinové neobsahuje další chemické příměsi, protože i instantní káva se vyrábí pouze mechanickou cestou.

Bohužel i v obyčejné meltě vypijete daleko víc škodlivých akrylamidů než v kávě. To je ta látka, která vzniká při pražení či smažení.

Přijatelná dávka?

A jak je to s množstvím kávy, které můžeme vypít, aniž by se nám „rozskočilo“ srdce? Za doporučenou denní dávku u zdravého člověka se pokládá 4 až 6 šálků denně, což je 300 mg kofeinu.

A jestli si myslíte, že jsme s našimi čtyřmi „turky“ denně nějak vášnivými „kafaři“, pak jste na omylu.

Zatímco průměrný Čech vypije ročně v průměru tři kilogramy kávy, kam se hrabeme třeba na Finy. Podle statistik Mezinárodní organizace kávy (ICO) mají právě tito Skandinávci spotřebu až 11 kilogramů ročně. A to patří v Evropě k nejzdravějším národům.