První potvrzený případ opičích neštovic v Evropě zaznamenali 7. května, počty nakažených se ale pohybují v relativně malých číslech. Dohromady je potvrzených kolem 100 případů ve 12 zemích, informovala stanice NPR. Nemoc se donedávna vyskytovala převážně v Západní Africe a lidé neštovice nejčastěji dostávali od zvířat. Nyní se virus začíná častěji šířit i z člověka na člověka. Podle odborníků ale nehrozí, že by celá situace přerostla v další pandemii.

Bratránek pravých neštovic

Opičí neštovice způsobuje virus, který patří do podskupiny čeledi Poxvirů (Poxviridae) nazývané Ortopoxvirusy. Tato podskupina zahrnuje pravé neštovice, vakcínii a kravské neštovice. Vědci si nejsou jistí, kdo je původním přenašečem opičích neštovic, ale myslí si, že v jeho rozšiřovaní pomáhají afričtí hlodavci.

Opičí neštovice se přenáší na člověka kousnutím či škrábnutím či přímým kontaktem s krví infikovaných živočichů (zejména hlodavců). Přenáší se ale i z člověka na člověka vzduchem či tělními tekutinami. Inkubační doba je obvykle jeden až dva týdny.
PŘEHLEDNĚ: Opičí neštovice. Jak jsou nebezpečné a proč nepomůže vakcína

Své jméno dostal virus po prvním zdokumentovaném případu této nemoci, která se v roce 1958 vyskytla mezi výzkumnými opicemi. Žádní lidé se tehdy nenakazili a i když tomu tak název napovídá, opice hlavní přenašeči této nemoci nejsou. 

Epidemiologie

Již od prvního potvrzeného případu přenosu na člověku v roce 1970 se vir vyskytoval v několik zemích Střední a Západní Afriky. Nejvíce se nemoc projevovala v Konžské demokratické republice. Případy mimo Afriku se vždy pojily s mezinárodním cestováním nebo se vázaly k exportovaným exotickým zvířatům.

Vakcína proti planým neštovicím je proti viru neúčinná. Funguje ovšem ta proti pravým neštovicím. Protože už jsou ale tyto neštovice vymýceny, od roku 1980 se proti nim neočkuje. Výskyt opičích neštovic je proto podstatně vyšší mezi neočkovanými lidmi. Evropská agentura pro kontrolu infekčních nemocí nyní zvažuje vakcinaci alespoň v rizikové skupině.

Zdroj: Youtube

Jak se můžete nakazit

Virus člověk může chytit při kontaktu s nakaženou osobou či zvířetem a/nebo z kontaminovaných povrchů (například i ložního prádla). Od zvířat nemoc lidé chytnou nejčastěji kousnutím, škrábnutím či přímým kontaktem s krví nakažených živočichů. Od lidí se do těla obvykle dostane při vdechnutí respiračních tekutin či skrze sliznice jako jsou oči, nos nebo ústa.

Covidové oddělení nemocnice v západočeských Domažlicích
Svět v následujících pěti letech? Vědci nastínili možné pandemické scénáře

Odborníci myslí, že k přenosu z člověka na člověka dochází převážně pomocí vzduchu. Je proto větší šance se nakazit z prskání nakaženého, než přímým kontaktem s tělními tekutinami. Rychlost takového přenosu je ovšem podle odborníků ze serveru Sciencealert velmi omezená. Oproti covidu, který se přenáší i když nakažený nevykazuje žádné symptomy, opičí neštovice jsou infekční až ve chvíli, když už je člověk nemocný. Je proto jednodušší šíření kontrolovat a další pandemie s největší pravděpodobností nehrozí.

I přes to se ale zdravotníci obávají, že se může v současnosti virus šířit nedetekovatelným způsobem a možná dokonce i novým mechanismem a jinou cestou. Kde a jak k infekcím dochází se stále vyšetřuje.

Příznaky opičích neštovic

Poté, co se virus dostane do těla, začne se replikovat a šířit dále pomocí krevního oběhu. Že se nakazil, člověk většinou zjistí až po sedmi až čtrnácti dnech. Opičí neštovice pacientovi způsobí boláky podobné těm při pravých neštovicích. Naštěstí oproti jejich smrtelnému příbuznému jsou opičí neštovice většinou jen jeho podstatně slabší verzí.

Opičí neštovice jsou příbuzné pravým neštovicím, které se podařilo v roce 1980 celosvětově vymýtit. Mají společnou čeleď, tzv. poxviry. Na snímku plané neštovice. Ilustrační foto.
Opičí neštovice straší Evropu. Stávající očkování nepomůže, popisuje oborník

Mezi počáteční příznaky se řadí symptomy podobné chřipce, jako jsou například horečky, bolest hlavy či dušnost. Po jednom až deseti dnech se na těle začne objevovat vyrážka, která je většinou na končetinách, hlavě nebo torsu a výjimečně na genitáliích. Prvně vypadá jen jako zarudlá místa, ale postupně se přemění na puchýře plné hnisu.

Symptomů se pacienti obvykle zbaví po dvou až čtyřech týdnech. Z hnisavých puchýřů by se měly po 14 až 21 dnech stát stroupky.

I přesto, že jsou opičí neštovice vzácné a většinou nejsou smrtelné, existuje verze viru, která zabíjí okolo 10 procent nakažených. Současný virus ale odborníci identifikovali jako jeden z těch mírnějších, s úmrtností menší než jedno procento.

Zdroj: Youtube

Jak na léčbu

Při léčení opičích neštovic se lékaři zaměřují převážně na zmírnění příznaků. Podle odborníků v současnosti neexistuje žádná speciální léčba. Na zmírnění bolesti a nepohodlí pacientů proto používají metody podobné těm u planých neštovic, jako je například tekutý pudr na zasypání puchýřků, běžně dostupné léky na horečky a přijímání hodně tekutin.

Detailní pohled na léze pravděpodobně opičích neštovic na paži a noze čtyřleté africké holčičky. Snímek byl pořízen v lednu 1971 v Libérii. Infekci způsobil vir neštovic typu vakcinie, variola nebo právě opičí neštovice
Opičí neštovice: Pocházejí od hlodavců. Šíření mezi lidmi vědce znepokojuje

Vědci potvrdili, že proti opičím neštovicím efektivně funguje očkování proti pravým neštovicím. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí uvedlo, že vakcinace již nakažených pacientů může pomoci předejít nejvážnějším příznakům. Vakcinaci doporučují jen lidem, kteří byli vystaveni viru a jsou v rizikové skupině, jako například lidé s poškozenou imunitou.

Londýnský epidemiolog Kevin Felton také sdělil, že v Británii uvažují o vakcinaci blízkých kontaktů nakažených, mezi které patří hlavně členové domácnosti a zdravotníci, kteří s pacienty přišli do kontaktu.