Světlé stránky dovolené na čtyřech kolech asi dlouze probírat nemusíme - pokud jste rozhodnuti vyrazit, nejspíš už je znáte. Máte naprostou svobodu pohybu, můžete zastavit, kde a kdy se vám zachce. Když se změní počasí, snadno přizpůsobíte své plány, a když se vám jedno místo pro nocleh nelíbí, najdete si jiné. Nejste omezeni kufrem, který se vejde do letadla, všechno potřebné máte s sebou. A cestovat s vámi mohou i domácí mazlíčci, které jinak necháváte doma nebo v hotelu.

Byla by však chyba si nomádskou dovolenou představovat jako idylku, kterou nic nenaruší. Jako každá jiná činnost, má i tento způsob trávení volného času svá specifika - a své nevýhody. Ne že by se nedaly zvládnout ve zdraví a pohodě, je však dobré o nich vědět. Neboť kdo je připraven, nebývá překvapen.


Nahrává se anketa ...

1. Nečekejte, že s obytňákem ušetříte

Logika tohoto mýtu je očividná. Není třeba platit drahé hotely a jídlo si uvaříte sami, nevykrvácíte tedy ani v restauračních zařízeních. Jenže po důkladných propočtech je jasné, že domněnka o levné dovolené je veskrze mylná. Pokud nemáte vlastní obytný vůz (který ovšem také nebyl zadarmo) nebo dobrého kamaráda, který vám z čisté lásky půjčí svůj, připravte se na nemalou platbu za půjčovné. I mimo sezónu se stěží dostanete pod 2000 za den, v exponovaných prázdninových měsících počítejte spíš s dvojnásobkem.

Čím dál máte namířeno, tím větší zásek do rozpočtu udělá položka palivo. Obří auto s aerodynamikou cihly spotřebuje nejmíň 10 litrů nafty - když pojedete velmi rekreačním tempem. Týkat se vás budou také poplatky za použití dálnic a mýtné na zpoplatněných úsecích. A v neposlední řadě jsou tu kempy, jejichž ceníky si v letní sezóně nezadají s levnějším penzionem.

Zbývá stravování, na němž skutečně ušetřit lze, jestliže se důsledně rozhodnete vařit z vlastních zdrojů. Ale ruku na srdce, kdo by nechtěl aspoň občas ochutnat místní speciality a na chvíli se zbavit práce s přípravou? Sečteno a podtrženo, dovolená v obytňáku nevyjde levněji než jiné způsoby cestování a vydávat se na ni s touto vidinou vám přinese jen zklamání.

2. Řízení obytného vozu vyžaduje jisté dovednosti

Sednout si do velké dodávky s nástavbou jako řidič čerstvý nebo sváteční rozhodně není dobrý nápad. Přestože jsou moderní obytná auta vybavena spoustou asistentů usnadňujících například couvání nebo parkování, trochu zkušeností se přece jen hodí. Především je třeba myslet na rozměry - délku pohybující se mezi 6 a 7 metry i výšku, která u vozů s alkovnou přesahuje třímetrovou hranici.

Při zatáčení je nutno si dobře najet, abyste netrefili zadním kolem obrubník, a počítejte i se značným vybočením zádi. Na dálnici dokáže obytňák nepříjemně překvapit citlivostí na boční vítr a v nouzových situacích zase výrazně delší brzdnou drahou, než jakou znáte z osobního auta.

Samostatnou kapitolou je potom parkování na místě noclehu. V kempech a na stellplatzech není třeba mít obavy, ale při kempování na divoko si dávejte dobrý pozor, kde zastavíte. Romantická louka u lesa dokáže po padnutí rosy pěkně potrápit, a když zaprší, možná poběžíte hledat pomoc s vyprošťováním.

Podívejte se na Top 5 nejluxusnějších obytných vozů na světě:

| Video: Youtube

3. Svoboda pohybu není nekonečná

V posledních letech se s nomády a karavanisty roztrhl pytel a úřady i provozovatelé soukromých zařízení na to bohužel leckde reagují zpřísněním pravidel. V mnoha zemích Evropy je kempování mimo vyhrazená místa zakázáno a například v Chorvatsku, Slovinsku, Itálii a Portugalsku nesmíte v autě ani přespat. Pokud budete mít smůlu a natrefí na vás kontrola, pokuty jsou nepříjemně vysoké. Na parkovištích ve městech je vjezd obytných vozů často omezen či zcela zakázán, pozor si dávejte i na nízkoemisné zóny.

V neposlední řadě vás značně limituje také výška auta. Dobře si ji zapamatujte a pak bedlivě sledujte značení na viaduktech, tunelech a podjezdech. Ideálním pomocníkem je speciální navigace pro obytná auta, která dokáže zohlednit výšku i hmotnost a povede vás po silnicích, kde bez potíží projedete.

Dovolená v obytňáku? V klidu a pohodě:

4. Celou domácnost s sebou nevezmete

Většina obytných vozů, které se nabízejí v půjčovnách, je dostupná pro majitele řidičského oprávnění skupiny B, mohou mít tedy celkovou hmotnost do 3500 kilogramů. Vždy je ale dobré si zjistit, jaká je hmotnost samotného auta a jaká je takzvaná „doložnost“, tedy celková váha pasažérů a nákladu.

Pokud obytný vůz váží 2,7 tuny, snadno si spočítáte, že do povoleného limitu zbývá 800 kilo. Od těch odečtěte váhu pasažérů, a vyjde vám hmotnost zbývající pro všechny vaše potřebnosti. Kromě svých osobních věcí berte v potaz i nádrže s čistou a odpadní vodou nebo bombu s plynem pro vytápění. Chystáte-li se naložit například kola pro celou rodinu, na limitu se ocitnete jako nic.

Měření hmotnosti na silnicích už není žádnou výjimkou a její překročení vás může například v Německu a Rakousku vyjít pořádně draho. Ještě větší problém nastane v případě dopravní nehody, pokud se prokáže, že v ní příliš vysoká hmotnost vašeho auta sehrála roli.

5. Počítejte s ponorkovou nemocí

Výhodu mají jednoznačně rodiny, které jsou přivyknuté životu na malém prostoru. Obyvatelé rozlehlých domů, kteří se celý den nemusí potkat, naopak mohou zažít menší šok. Moderní obytná auta jsou sice chytře postavena a na malém půdorysu doslova kouzlí s prostorem, o velkém soukromí si však iluze nedělejte. Jste-li zvyklí spát v naprostém tichu, bude vás rušit převalování či chrápání ostatních účastníků zájezdu, o koupelnu se budou svádět líté boje, a jakákoli činnost na toaletě nezůstane utajena zbytku osazenstva.

Určitě je vhodné vyčlenit každému pasažérovi alespoň malý skladovací prostor, kam si bude ukládat své osobní věci. Potřeby společné pak důsledně ukládejte na předem určené místo, nebo za pár dní zjistíte, že většinu volného času trávíte hledáním.

Dá se říci, že dobré rodinné vztahy dovolená „v ponorce“ posílí, v těch skřípajících však problémy vyplavou na povrch a mohou nabýt obludných rozměrů. Dobře proto zvažte, jestli je pro vás obytňák to pravé, pokud například řešíte neustále třenice s potomky v pubertě.