Hlavní hvězdou byla bezesporu osoba Petra Kušnierze, bývalého ředitele Úřadu Regionální rady regionu Soudržnosti Severozápad.

Kušnierz byl letos od 28. března zbaven této funkce kvůli tomu, že stane jako obviněný před soudem. Muž z Mostu je obviněn z přijetí úplatku a ze zneužití pravomoci úřední osoby.

K soudu přišel spolu se třemi spoluobviněnými za doprovodu vězeňské stráže. Tři spoluobvinění přijeli k soudu sami.
Ačkoliv byl očekáván velký zájem veřejnosti, nebyly v úterý 14. prosince nakonec vydány všechny vstupenky připravené pro zájemce o toto veřejné jednání. Jednání bude složité. Podle předsedkyně trestního senátu Kamily Elsnicové proces se protáhne určitě do jara.
Státní zástupce Vladimír Jan četl přes půl hodiny obžalobu. Uvedl, že Petr Kušnierz, Václav Poláček, Roman Švec a Vladyslav Ivanovyč Hleb se dopustili podvodného jednání ve vztahu ke třem projektům: Rodinného hotelu pod Třebouňským kopcem, kde Kušnierzovi lidé slibovali asi 12 milionů korun, u projektu Penzion Villa Mannesman s nakonec nepřidělenou dotací 15 milionů a uvažované rekonstrukce fotbalového hřiště v Jirkově-Ervěnicích.
Martina Mikeše, Milenu Pucholtovou a Lukáše Šístka viní obžaloba, že chtěli mít prospěch z podvodného jednání.

Dotační příběh

V kostce lze říci, že Kušnierz se měl ještě se třemi dalšími osobami angažovat v rámci projektu hotelu na ranči u Třebouňského kopce tak, že Kušnierz měl žádat po Mikešovi úplatek přesahující milion korun prostřednictvím tří osob, které jsou také obžalovány. První jednání a žádost o úplatek mělo proběhnout údajně ještě v době, kdy byl Kušnierz na ministerstvu zemědělství. Kromě Kušnierze jednání byli přítomni ještě dva obžalovaní.
Protože podnikatel Mikeš, který měl platit, neměl dostatek peněz, bylo mu vyhrožováno, že pokud nezaplatí, bude mít problémy s proplacením peněz, a může dojít ke zmrazení projektu.
Naopak Pucholtová prostřednictvím některých obviněných měla Kušnierzovi a jeho spolupachatelům poskytnout několik set tisíc korun, aby měla jistotu, že bude čerpat peníze z fondů Regionální rady regionu Soudržnosti Severozápad v rámci projektu Villa Mannesmann. Její projekt totiž neprošel a Kušnierz měl zařídit, aby byl projekt schválen. Ale projekt stejně neprošel.
Další peníze měli lidé kolem Kušnierze získat za příslib podpory projektu fotbalového hřiště Jirkov – Ervěnice od Šístka.


Četba obžaloby


Státní zástupce Vladimír Jan ve vztahu k projektu „Rodinný hotel na ranči pod Třebouňským kopcem“ s rozsahu dotace až do výše 12.087.600 Kč, četl z obžaloby mnoho zajímavých detailů. Přinášíme přepis přednesené části obžaloby týkající se ranče.
Podle obžaloby Kušnierz nejméně od května 2009 do 22.3.2011 nejprve jako ekonomický náměstek ministra zemědělství a člen hodnotící komise jmenovaný předsedou Regionální rady regionu Soudržnosti Severozápad a později, od 11.12.2009 jako ředitel úřadu Regionální rady regionu Soudržnosti Severozápad v Ústí nad Labem, opakovaně žádal po obžalovaném Mikešovi úplatek až do výše 1.200.000 Kč.
Jednak osobně a prostřednictvím obviněných Václava Poláčka, Romana Švece a Vladislava Ivanovyče Hleby, v souvislosti s obstaráním výběru projektu Martina Mikeše v rámci schvalovacího řízení a následném čerpání dotací z rozpočtových prostředků Regionální rady regionu.
V květnu 2009 Mikeše kontaktoval Poláček. Pozval jej na jednání do Prahy na ministerstvo zemědělství s tehdejším ekonomickým náměstkem ministra zemědělství, Kušnierzem, jenž byl současně členem hodnotící komise projektu obviněného Mikeše, kde na něj Poláček, Hleba a Švec čekali. V budově ministerstva došlo ke schůzce mezi Mikešem, Hlebou a Kušnierzem.

Kušnierz řekl, že se projektem zabývá pouze z důvodu přátelství s Hlebou. Po ukončení jednání odešli obvinění Mikeš, Hleba, Poláček a Švec do restaurace poblíž ministerstva zemědělství. Tam po Mikešovi žádali Poláček, Švec a Hleby úplatek 250.000 korun na bankovní konto Evy Poláčkové, bývalé manželky obviněného Poláčka, se kterou žije ve společné domácnosti.
Hleba řekl Mikešovi, že jistě ví, jak to při dotacích chodí, a že 10% z poskytnuté částky je normální taxa za zprostředkování dotací z fondů EU a bez jejího zaplacení by se mohlo stát, že dotace nezíská, že projekt bude shozen ze stolu, protože Kušnierz je člen komise Regionální rady Ústeckého kraje a je tedy nadřazen Karlovarskému kraji.
Potom do dvou dnů 29.5.2009 Mikeš složil úplatek 250.000 korun na účet. Měli zabránit vyřazení podaného projektu. V srpnu 2009 přijeli Poláček a Švec za Mikešem do jeho bydliště a sdělili mu, že byl projekt schválen, ale že do toho vložili vlastní peníze, ty dali Kušnierzovi.
Poláček opakoval, že Kušnierz obdržel částku 250 tisíc od Mikeše a 350 tisíc od nich, ale kromě těchto peněz, které již zaplatili, chtějí dalších 100 tisíc „na kávu“.
V době od srpna do září 2009 byl kontaktován Mikeš Poláčkem, aby přijel na jednání do Mostu, kde došlo ke schůzce v restauraci. Tam byli Mikeš, Poláček, Hleba, Švec a Kušnierz, který požadoval peníze, ale neřekl přesnou částku. Mikeš namítal, že peníze nemá.
Kušnierz na to řekl, že i když byl sesazen z funkce náměstka na Ministerstvu zemědělství ČR, má další funkci v Ústeckém kraji, a je v jeho pravomoci i možnost zařídit nevyplacení peněz na jeho projekt. Pokud Mikeš peníze nezaplatí, bude hledat sebemenší důvod, aby mohl jeho projekt shodit.
Ještě v červnu 2010 přijeli do bydliště Mikeše obvinění Hleba s Poláčkem, Švecem a dalšími dvěma neznámými lidmi, zřejmě Ukrajinci. Hleba přitom žádal po Mikešovi dohodnutých 350 tisíc.
Upozorňoval, že v dubnu 2010 došlo k dokončení první části rekonstrukce a bude následovat fyzická kontrola projektu, jejíž výsledek podmiňuje proplacení peněz. Kontrole bude přítomen Kušnierz a pokud obviněný Mikeš peníze nezaplatí, dojde k pozastavení projektu.
Mikeš řekl, že první peníze bude mít až v případě proplacení dotací, a může jim dát nejvýše 150 tisíc. Hleba mu podle obžaloby řekl, že to je poslední dohoda mezi nimi, a pokud ji nesplní, mohlo by se přinejmenším stát, že rekonstruovaný objekt začne hořet. Ale k naplnění výhrůžky nedošlo.
Potom 27.7.2010 při kontrole projektu za účasti Kušnierz řekl Mikešovi: „že si na peníze dlouho počká, projekt projde důkladně, položku po položce a nenechá na něm kámen na kameni.“
Počátkem října 2010 pozastavil plnění v práci projektu s úmyslem zastrašit Mikeše a zajistit si tak požadované plnění (úplatek).
To je jenom krátká ukázka z dlouhé obžaloby.

Kušnierz vypovídal

Kušnierz před soudem k obžalobě uvedl, že je nezaměstnaný. Je majitelem nemovitosti v obci Chýše asi za 350 tisíc korun, a neví kolik peněz má teď na dvou účtech v ČR a na jednom účtu v SRN.
Když vypovídal Kušnierz, musely na žádost jednoho z advokátů odejít z jednací síně dva kriminalisté, kteří vyšetřovali případ, protože by mohli být případně předvoláni jako svědci.
Podle Kušnierze výpověď Mikeše je velmi zmatečná. Nikdy nechtěl úplatek, zajímavé je, že si Mikeš nepamatuje obsah konfrontace s Kušnierzem. Před dvěma svědky tehdy řekl Mikešovi, že uvedl nepravdu, že dostal od něho Kušnierz úplatek. Prý nebyl seznámen s obsahem projektu. Jenom Poláček tvrdí, že on obdržel 1.200.000 korun. A dále bod po bodu vysvětloval proč se nedopustil žádného trestního jednání.
Například uvedl, že Poláček a Švec vylákali peníze od Mileny Pucholtové, o čemž nevěděl, jednali tak pro sebe.
Kušnierz zdůraznil, že „v pozici ředitele nemohl ovlivnit, natož shodit, nějaký projekt“, protože jako ředitel měl na starosti organizační záležitosti úřadu, ne konkrétní projekty.

Šístek měl nejméně od října 2010 do března 2011 měl Kušnierzovi prostřednictvím obviněných Poláčka, Švece a Hleby dát úplatek v souvislosti s poskytnutím dotace na projekt rekonstrukce fotbalového hřiště Jirkov 5 Ervěnice.
Kušnierz k tomu uvedl, že neměl zapotřebí přijímat část k úplatku ve výši 10 000 korun. „Z pozice ředitele je ovlivňování nějakých žádostí kolem projektů nereálné,“ zdůraznil. Pouze nabídl Šístkovi, že se jenom podívá na žádost.
Deset tisíc si podle obžaloby rozdělili Kušnierz, Poláček, Švec a Hleb. Kušnierz namítal, že pár tisíc neměl zapotřebí jako úplatek, když ve funkci ředitele Úřadu Regionální rady regionu Soudržnosti Severozápad tehdy bral měsíčně zhruba 100 000 korun.

Pouhé náhody


Kušnierz tvrdí, že dotační mechanismy jsou takové, že ze své pozice nemohl projekty ovlivňovat.
Například uvedl, že podklady od Pucholtové dovezl na úřad jenom proto, aby nemusela jezdit až do Ústí, potom se jí ještě snažil poradit. Také z hlediska uvažované rekonstrukce fotbalového hřiště v Jirkově - Ervěnicích mohl jenom poradit, že jsou možné i nějaké dotace z ministerstva školství.

Odposlechy a maily

Když předsedkyně senátu Kamila Elsnicová četla protokoly z policejních výslechů, Kušnierz většinou odpovídal, že nezná souvislosti.
K odposlechům telefonních hovorů a zaznamenaným SMS zprávám uvedl na téma Pucholtové, že v Chomutově s ní hovořil o jejím projektu, „kdy si povzdechla, že jí to už stálo šest set tisíc. Já ji na to uvedl, že to byste to musela mít ve zlatých deskách,“ uvedl Kušnierz.
Někteří advokáti protestovali, že soud se ptal na maily, jednalo se o účelové důkazy, protože o nich advokáti nevěděli. Šlo o maily Kušnierze zajištěné z jeho oficiálního úředního počítače. Podle státního zástupce Jana jsou maily součástí vyšetřovacích spisů, mohli se s nimi advokáti seznámit.
Předsedkyně senátu se zajímala o to, co mají znamenat některé hlášky z odposlechů, případně ze SMS:


„Podojíme chomutovskou kravičku, která mléko dává.“ (Psal to obžalovaný Poláček)
Na otázku kdo byl tou kravičkou, Kušnierz uvedl: „Nevím“.
Co znamená v rozhovorech slovo „bůra“?
„Nevím, to se musíte zeptat toho, kdo to psal,“ uvedl Kušnierz.
Co znamenalo: „Uděláme lukoše a ptákoše“?
„Nevím,“ uvedl Kušnierz.
Poláček řekl, že bude na dárky na Vánoce 2010, ale na jaře bude už na auta. Co to mělo znamenat?
„Nevím,“ uvedl Kušnierz.

Mlčeti zlato

Na dotaz soudu, zda byl již trestán, uvedl Kušnierz, že je netrestaný. Proč neuvedl jedno odsouzení, dotázala se předsedkyně senátu. „To byla ukradená kalkulačka – to je promlčené,“ uvedl a více se k tomu nevracel.
Kušnierz potvrdil na dotaz soudu, že zná všechny obžalované, uvedl, že předtím neznal jenom Mikeše. Otázka byla položena v souvislosti s tím, že podle obžaloby předávání úplatků zprostředkovávali především Kušnierzovi známí - Václav Poláček a Roman Švec z Mostu a také Ukrajinec Vladyslav Hleba, podle médií vyhazovač z litvínovské diskotéky Calypso.
S kým se Kušnierz bavil o projektech, které jeho úřad hodnotil a vypořádával se s nimi? Na tuto otázku uvedl, že mluvil s kýmkoliv, kdo o to požádal, když nechtěl někdo hovořit jenom s úředníkem. Ale o projektech s ním hovořili i lidé, když se s nimi potkal, třeba na ulici nebo v restauraci, prostě kdekoliv.
Na dotaz jednoho z advokátů, jak by dnes, se současnými zkušenostmi, postupoval jako ředitel úřadu, Kušnierz odpověděl: „S nikým z nich bych se nestýkal, nikoho byl nepřijímal v souvislosti s projednávanými projekty. S nikým bych o tom nemluvil. Všechny bych odkazoval na úředníky, případně mluvčí úřadu. Informace by získali, ale ne ode mne.“

Jednání pokračuje postupně výslechem všech obžalovaných a řady svědků. Bude asi trvat ještě řadu měsíců.