Záleží však i na okolnostech vzniku nahrávky. NSS rozhodoval o případu řidiče z Plzně, který dostal v přestupkovém řízení pokutu 2000 korun za špatné couvání, při němž narazil do auta za sebou. Kolizi zaznamenal kamerový systém sportovní haly. Muž měl za to, že použití záznamu jako důkazu je v rozporu s jeho právem na ochranu osobnosti. NSS mu nedal za pravdu, zveřejnila v tiskové zprávě mluvčí Sylva Dostálová.

Právo na ochranu soukromí garantuje Listina základních práv a svobod. Podle soudců je však třeba zvážit konflikt tohoto práva se zájmem společnosti na ochranu před deliktním jednáním, jeho odhalením a potrestáním. Důležitá je i konfrontace práva člověka, kterého kamera natočila, s právy toho, kdo záznam pořídil. „Například pro potřeby případně uplatňovaného nároku na náhradu škody způsobené protiprávním jednáním,” uvedl soudce Radovan Havelec. V takovém případě podle něj lze záznam použít.

Podle NSS by správní úřady a soudy měly používat jistý test proporcionality. Měly by zhodnotit, jak vážný byl důvod, proč záznam vznikl, zda není možné jako důkaz použít jiný méně obtěžující prostředek a za jakých okolností nahrávka vznikla. Rozlišit je podle nich třeba například ulici, kde se na existenci kamerového systému upozorňuje, od místa, kde někdo natáčí skrytě a kde přitom lze čekat určitou intimitu. Rozdílem také je, jestli některé místo snímá kamera nepřetržitě, nebo jestli si ho natáčí například turista.

Soudci podle Dostálové upozornili, že jejich rozhodnutí není vyčerpávajícím návodem k řešení všech podobných situací. Záleží prý na konkrétním dění.