Hrůzný nález čekal na Luboše A. z Chebu 8. července před 10 lety na dně kontejneru. Nejdříve si myslel, že zvuky, které se z nádoby na odpad ozývají, vydávají koťata, která do popelnice kdosi vyhodil. Kontejner byl v ten den krátce po vyvezení, a tak v něm příliš odpadků nebylo. Muž tak uviděl až na dno, kde spatřil igelitovou tašku, která se hýbala. Místo koťat v ní bylo živé dítě. Deset let starý případ je už šestým dílem seriálu Deníku, který společně s Rudolfem Flaškou, vedoucím Odboru obecné kriminality služby kriminální policie a vyšetřování Krajského ředitelství policie Karlovarského kraje, připomíná vraždy, jež po roce 1990 otřásly Karlovarským krajem.

„Nejdříve jsme nevěděli, jak máme trestný čin vyhodnotit, zda jako čin vraždy, v jehož případě hrozí odsouzenému odnětí svobody 15 až 20 let, výjimečně doživotí, a nebo jako čin vraždy novorozeného dítěte matkou, kde je sazba snížená – odnětí svobody se pohybuje od tří do osmi let. Pachatelka v takových případech musí být ale uznána znalci, že v době činu trpěla duševní poruchou, která se může u žen po porodu objevit,“ vysvětluje Flaška.

Spor na ubytovně na Chebsku řešil muž pobodáním své manželky, málem ji zabil
Spor na ubytovně na Chebsku řešil muž pobodáním své manželky, vážně ji zranil

Žena novorozence vhodila do kontejneru krátce po vyvezení odpadků. Popelnice tak byla téměř prázdná. Kriminalisté v něm nalezli 29 stop, genetické, biologické, pachové i věcné. Řada z nich pocházela od pachatelky. „Nalezli jsme v něm dámské spodní kalhotky, triko s krátkým rukávem s nápisem jedné firmy, roličku od toaletního papíru s červenou tekutinou, účtenku z františkolázeňského Lidlu, která byla velmi důležitá, a dětské pleny velikosti 3. Na základě nich jsme tipovali, že žena už musí mít starší dítě,“ říká šéf kriminalistického oddělení.

Miminko naštěstí přežilo. Holčička dostala jméno Anička Nalezenec. Lékaři při jejím ohledání zjistili, že pupeční šňůra byla od těla rodičky oddělena neodborně. Kromě toho, že konstatovali, že byla značně podchlazená, byla zcela v pořádku. „Zajímali jsme se, zda v těle novorozence nejsou stopy po drogách či lécích. Musím konstatovat, že jsme byli poněkud překvapeni, když jsme zjistili, že ve vzorku moče byla prokázána pouze přítomnost kofeinu a nikotinu,“ pokračuje vyšetřovatel.

Kriminalisté si stanovili čtyři vyšetřovací verze – buď šlo o matku, která pochází z blízkého okolí a která to udělala vědomě jako vraždu, nebo v důsledku duševního poporodního narušení, nebo šlo o ženu, která nepochází z místa, čtvrtou variantou pak byla podle Flašky možnost, že dítě se pokusil zabít někdo jiný než matka.

Z útulku Horní Hraničná.
Záhadný osud kangalů: Marie Lokingová jim dala druhou šanci na život

„Samozřejmě jsme i díky DNA zjišťovali, zda matka nebo otec nejsou v evidenci Národní databáze DNA, k žádné shodě ale nedošlo,“ poznamenává Flaška.

Na základě dalších zjištění došli vyšetřovatelé k závěru, že matkou je běloška, kuřačka, silnější postavy, která už několikrát rodila. „Pátrání jsme tehdy rozjeli po celém kraji, pátrali jsme i v rámci republiky. Postupně jsme se dostávali k jednotlivým indiciím. Obvolali jsme gynekology, známé a příbuzné těhotných, až se nám stále častěji objevovalo jedno jméno – Petra D. Ta svým příbuzným, kteří věděli, že je těhotná, jednou řekla, že prodělala potrat. Bydlela kousek od místa a její partner pracoval ve firmě, s jejímž nápisem se našlo v kontejneru tričko. Bydleli spolu a měli velké finanční problémy,“ říká vedoucí odboru kriminalistiky s tím, že pachatelka dopředu vraždu novorozence plánovala, protože ještě před porodem informovala své okolí, že miminko nebude.

Petra D., ročník 1984, se k činu vlastně nikdy nedoznala. Přizvaní znalci neshledali u pachatelky žádný stav, kvůli němuž by po porodu jednala bez omezeného uvědomování, proto byla souzena z klasické vraždy s horší sazbou odnětí svobody. Krajský soud v Plzni ji odsoudil na 16,5 roku, proti verdiktu se ale Petra D. odvolala a Vrchní soud v Praze ji trest následně snížil o rok a půl.

A jak komentovala událost sama pachatelka? Před policejním orgánem pronesla toto: „V současném stavu nejsem schopná své výpovědi, chce se mi plakat a k věci chci uvést pouze, že bych svým dětem nikdy neublížila. Mám je ráda a děti jsou na mě hodně fixované. To miminko jsem určitě zabít nechtěla, v mé přítomnosti nejevilo známky života. Byla jsem z toho špatná, v bytě jsem byla úplně sama, bez elektriky, telefonu. To miminko jsem odhodila do kontejneru, protože nejevilo známky života a já jsem se bála. To jsem nikdy před tím neudělala, i když mám tři děti a má dvojčata měla komplikovaný porod. Více k věci uvádět nebudu.“