Oběšení, uškrcení nebo udušení jsou na západě Čech nejčastější způsoby pro dobrovolný odchod ze života. Vyplývá to z policejní statistiky. Z té lze také vyčíst, že počet sebevražd se v uplynulých letech mírně zvýšil.

V loňském roce se na západě Čech stalo 153 sebevražd. 17 z nich měly na svědomí ženy a 136 muži, což je propastný rozdíl zhruba jedna ku devíti.

Obrovský nepoměr vysvětluje plzeňský psycholog Karel Bröckl. „Životní podmínky dnešní doby jsou složitější, komplikovanější, a proto výrazně doléhají na klasické postavení muže coby živitele rodiny. Když otec nebo manžel přijde o práci, tak se s takovou situací vyrovnává obtížněji. Profesní úspěch je pro něj obvykle důležitější,“ vysvětluje Bröckl. Podle něj jsou nasnadě i partnerské neshody, které muži často řeší pohotověji a impulsivněji.

Dalším důvodem, proč muži v sebevraždách vedou, je jejich větší rozhodnost a volba způsobu odchodu ze světa. „Na straně žen je tendence řešit složitou životní situaci tzv. demonstrativní sebevraždou, to znamená upoutat na sebe pozornost okolí. Ženy často spolykají prášky, u kterých je menší pravděpodobnost, že to skončí smrtí. Dotyčnou často někdo najde, vypumpují jí žaludek. Zatímco muž, když bilancuje a konečně se rozhodne, směřuje své kroky k tomu, aby ze života skutečně odešel. Jeho sebevražda je zpravidla dokonaná,“ uvádí psycholog.

Podle západočeské policejní mluvčí Pavly Soukupové si loni na západě Čech vzali život čtyři mladiství a vždy se jednalo o muže. Nejčastější věkovou skupinou, která se však pro odchod ze života rozhoduje, jsou lidé od padesáti do šedesáti let. „V tomhle věku člověk často přemítá o životě a je náchylnější k tomu si problémy více brát a trápit se s nimi. Může to souviset s nenaplněnými životními představami, ideály, s osobní krizí,“ podotýká Bröckl. Mladý člověk má podle něj větší šanci překonat složité období života.

Nejvíce sebevražd se loni stalo v Plzni. „Zde se jednalo o 35 případů,“ sdělila Soukupová. Nejméně dobrovolných odchodů ze života evidovali policisté na Plzni–severu, a to konkrétně šest. „Pro ukončení života lidé loni v 86 případech zvolili oběšení, uškrcení či udušení. V osmnácti případech spáchali sebevraždu legálně drženou zbraní. V devíti užili léky či jiné omamné a psychotropní látky,“ vyjmenovala Soukupová.

Policisté, kteří řeší případ sebevraždy, se kromě klasického ohledání místa činu nebo výslechů osob pokaždé snaží najít dopis na rozloučenou. „Vždy také zjišťujeme, s kým osoba naposledy mluvila a jaké měla důvody ke spáchání sebevraždy. Je pro nás důležitá spolupráce s pracovníky z ústavu soudního lékařství a dalších institucí, kteří nám pomohou dotvořit celkový obraz osoby, která si život vzala,“ popisuje Soukupová.

Pokud policie nezjistí cizí zavinění, případ je odložen.

Počty sebevražd na západě Čech

Rok 2006 – 148 případů; rok 2007 – 151 případů; rok 2008 – 153 případů.