Jde o problém související s posilováním, lépe řečeno s tím, když se posilování plíživě změní nejprve v „přeměnu“ a následně v „budování“ postavy. To se totiž v průběhu měsíců a let může budovateli vymknout z rukou.

Titulní strana magazínu VíkendS technologickým pokrokem výrazně ubylo fyzické práce, ale člověk ji má v podvědomí a bez poctivé únavy, která po ní následuje, by se cítil neúplný, možná by pociťoval i stud. Práci musel nahradit fyzickou aktivitou, kterou se zničí víc než prací. Sport už dnes není jen rekreační nebo vrcholový, ale vypůjčil si smysl práce. Je to iluze, která však funguje už několik destiletí. Právě posilovna je jakýmsi symbolem dřiny, práce na sobě.

Čteme o vypracovaných či vysportovaných tělech herců, ačkoli tato adjektiva působí spíš anachronicky a připomínají americké filmové idoly 40. a 50. let. Současní herci, na nichž stojí zejména akční a dobrodružné filmy, si často nezadají s kulturisty nebo s profesionálními fitness matadory. Všichni víme, že jde o nereálné pohádky. Ale přesto z pláten kin, obrazovek a časopisů vyzařuje trvalý signál, který říká, že dnešní hrdina musí být nejen inteligentní a vtipný, ale měl by být také silný a velký jako Herkules.

Když mladý muž začne posilovat a nenechá toho po měsíci, a naopak si zvykne na cvičení a námahu s činkami, brzy přidá na intenzitě i zátěži. Poměrně záhy také uvidí první výsledky, svaly naberou na objemu a dostanou tvar. Možná nastiňujeme onen kritický scénář, ale to je právě moment, kdy se člověk může ve svém těle zhlédnout a rozhodnout se, že se stane jeho „sochařem“.

Díky moderním posilovnám, doplňkům stravy, ale také díky internetu, sociálním sítím a moři informací už tato volba spěje k cíli příměji a o dost rychleji, než před padesáti lety, kdy si u nás nadšenci kulturistiky svařovali činky z kovového odpadu a cvičili po sklepích. Mnozí z těch, kteří propadli cvičení s činkami, se orientují na sílu a té přizpůsobují trénink. Populární jsou dnes různé „strong man“ disciplíny, ale i klasický silový trojboj — bench press, dřep s činkou a mrtvý tah. V posledních letech si získala oblibu také kalistenika, což je posilování vlastním tělem.

Ale právě ti, kteří začnou svůj obraz v zrcadle stále častěji porovnávat s muskulaturou šampionů, pózujících na motivačních plakátech, si pozvolna zadělávají na švába na mozku - bigorexii. Na začátku se sebou chtěli něco udělat, rozšířit se v ramenou a přes hrudník, a najednou chtějí být největšími a nejhrozivějšími, protože přece jen takové muže bere svět vážně – ne?

Celý článek a ještě mnohem více si přečtěte v sobotním magazínu Víkend, který je součástí regionálních Deníků.

Předplaťte si Deník s přílohou Víkend již od 76 Kč měsíčně. (objednávejte ZDE) nebo si jej můžete objednat i telefonicky na 272 015 015.