V pořadníku na domov v Novém Strašecí, který kromě běžné poskytuje i takzvanou zvláštní péči, je teď více než stovka čekatelů. A další přibývají. „Zejména v covidové době, kdy se zvýšil výskyt demence,“ popisuje ředitelka Miluše Jůnová. Situaci podle ní umocňuje fakt, že v regionu i okolí je celkově nízký počet takovýchto zařízení. A nejinak je tomu i ve zbytku republiky.

A bude hůře. Jak vyplynulo z poslední studie poradenské společnosti EY, v České republice do roku 2050 přibude milion lidí starších 65 let, polovině z nich navíc bude nad 80 let. Aby byla zachována alespoň současná dostupnost pobytových služeb, je nutné do roku 2050 vybudovat téměř 28 tisíc nových lůžek. To znamená každý rok stávající síť rozšířit přibližně o tisícovku.

Otravným nabídkám po telefonu má učinit přítrž nový zákon
Konec otravných nabídek po telefonu se blíží. Zákon je zakáže

Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR je to nereálné. Jedním z důvodů je nízká finanční podpora ze strany státu soukromého sektoru. „Ze čtyř investičních programů může soukromý sektor žádat pouze z Národního fondu obnovy. Zde je každoročně vyčleněno až 800 milionů korun. Když to převedeme do řeči čísel, pak je to částka na rozšíření kapacit o 400 lůžek ročně. Investice na vybudování jednoho lůžka se pohybují od 1,6 milionu korun u soukromého sektoru až po 4,5 milionů korun u veřejného. Ovšem zmíněný program není určen jen pro výstavbu nových lůžek, ale především k obnově současné sítě: tedy na nákup nových vozů, výtahu či přístaveb,“ vysvětluje prezident asociace Jiří Horecký.

Česko stárne, nic se nemění

Jednu z dalších bariér vidí v absenci dlouhodobého plánování ze strany státu a nevěnování se dostatečně tomuto problému. „V roce 2019 skončil Strategický plán přípravy na stárnutí populace. I přesto, že byl připraven nový, tehdejší ministryně Jana Maláčová jej do vlády nepředložila. Na radě vlády jsem to několikrát připomínkoval. Stejně tak jsme se dvakrát pokoušeli o novelu zákona o sociálních službách. Nedostala se dále než do vlády. Dá se tak říci, že posledních osm let neproběhla v České republice žádná strategická či systémová změna v poskytování, plánování a financování sociálních služeb,“ vytýká vládním garniturám prezident asociace.

Počty lůžek v pobytových službách sociální péče.Počty lůžek v pobytových službách sociální péče.Zdroj: MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ale kritiku odmítá. Od roku 2007, kdy vstoupil v platnost zákon o sociálních službách, se celkový počet lůžek podle MPSV navýšil o zhruba osm tisíc. „Změnilo se však zastoupení jednotlivých druhů služeb na jejich celkovém počtu,“ říká mluvčí ministerstva Jan Denemark Nováček.

Například zatímco v roce 2011 disponovaly domovy pro osoby se zdravotním postižením kapacitou téměř 14,5 tisíce lůžek, o deset let později to je necelých 11,8 tisíc. Naopak u domovů se zvláštním režimem se počet lůžek zdvojnásobil: z prvotních 11 tisíc na 22,9 tisíc v roce 2021.

Více důchodců, ale i lepší péče

V loňském roce MPSV alokovalo na vznik dalších lůžek částku 1,16 miliardy korun. Několikanásobné navýšení financí pro výstavbu zmíněných 28 tisíc lůžek ministerstvo, ale neplánuje. Je totiž přesvědčeno, že i když nyní na jedno pobytové lůžko připadá 37 seniorů a situace by se měla podle výše zmíněné studie zhoršovat, ne všichni takovou pomoc potřebují. 

Ceny elektřiny budou stoupat, varují experti
PŘEHLEDNĚ: Jak se změní ceny elektřiny a plynu, a co čeká energošmejdy

„Z demografického hlediska je možné získat představu o počtu seniorů v dalších desetiletích, nicméně to samo ještě neznamená, že stejně příkře naroste potřeba lůžek. Postupně se zvyšuje kvalita lékařské péče a s tím i schopnost seniorů se o sebe postarat bez intenzivní péče v pobytových zařízeních,“ dodává mluvčí ministerstva.

Německo má míst dost, chybí ale personál  

V Česku o zařazení do sítě sociální péče si rozhodují krajské úřady. Pokud rozhodnou, že nové zařízení do systému nezačlení, pak majitel nemá nárok na státní dotaci. "Ta činí zhruba 30 procent všech nákladů na poskytování sociální péče," vysvětluje prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký. Podle něj tak velmi často "kraje" rozhodují nejen na základě potřeb kapacit, ale také množství peněz. "Nové zařízení totiž ukrojí část peněz z pomyslného krajského dotačního koláče," říká Horecký.

Inspirací pro Česko by mohlo být například Německo. Provozovatel sociálního zařízení tam má jistotu, že obdrží určitou dotaci za to, že se stará o člověka potřebujícího pomoc. Výše dotace je určená podle toho, jak náročnou pomoc dotyčný potřebuje. "A to bez rozdílu, zda je pomoc poskytována v soukromém sektoru či v domově seniorů postaveným státem. Kapacity zde vznikají podle potřeb, protože zde není žádný úředník pro posuzování potřeb nových kapacit. Investoři si pak vše snadno spočítají," porovnává Horecký, jedním dechem ale dodává: "V Německu není problém s kapacitou pobytových lůžek, ale s nedostatkem personálu."