Vedení kladenské společnosti Beznoska začínalo dostávat signály, že by ji mohli opustit klíčoví zaměstnanci. I to byl jeden z důvodů, proč od září plošně zvyšovala mzdy. „Přidali jsme na mzdách čtrnáct procent. Vedla nás k tomu celková situace, ale zaznamenali jsme také narážky, že by nám odešli klíčoví zaměstnanci. Více jsme přidávali nízkopříjmovým zaměstnancům,“ přiblížil majitel firmy, která se zabývá výrobou implantátů, nástrojů a operačních pomůcek, Petr Milota.

 Nárok na home office by nově měli mít lidé pečující o dítě mladší 15 let, těhotné ženy a také pracovníci, bez jejichž pomoci se dlouhodobě neobejdou jejich blízcí
Vláda chystá „povinný“ home-office pro rodiče či těhotné. Firmy se zlobí

Na vysokou inflaci už zareagovala asi třetina českých firem, když svým zaměstnancům zvýšila mzdy. Některé další se k tomu chystají ještě do konce letošního roku. „Pokud skutečně firmy dostojí své proklamaci, pak tu budeme mít velmi výraznou většinu společností, které v průběhu roku na platech lidem přilepší,“ uvedla Aneta Martišková, šéfka firemních vztahu společnosti Endered, která si mezi firmami udělala vlastní průzkum.

Potíž je v tom, že toto navýšení mezd zaostává za růstem inflace. Ta se v září meziročně vyšplhala k osmnácti procentům, zatímco firmy, které se ke zvyšování platů rozhodly, svým zaměstnancům většinou přidaly do pěti procent. Některé z nich pak do deseti procent a jen zcela výjimečně i více. Reálná mzda tak postupně klesá a v září byla meziročně nižší o téměř deset procent.

„Naprostá většina zaměstnavatelů není schopná poskytnout navýšení mezd na úroveň inflace. Hlavními důvody je to, že jsme proexportní ekonomika, vývoj kurzu vůči euru a je tu energetická krize,“ vysvětlil ředitel společnosti Grafton Recruitment Martin Malo.

Senioři a finance. Ilustrační snímek
Pokud půjdete do důchodu dřív, dostanete víc peněz, radí ministerstvo

Samozřejmě záleží také na tom, v jakém oboru zaměstnanci pracují. Už dříve Malo řekl, že mezi firmami je například velký hlad po svářečích, takže některé firmy jim byly ochotny přidat i více, než je inflace. Naprostý nedostatek je také IT pracovníků, kterých podle kvalifikovaných odhadů chybí v České republice dvacet až třicet tisíc.

V tomto oboru si tak lidé mohou vydělat až čtvrt milionu měsíčně a třeba v Praze na nabídku práce za méně než padesát tisíc korun téměř nikdo nekývne. „Firmy se vzájemně předhání a snaží se kandidáty zaujmout zajímavými benefity, lákavou finanční odměnou i možností pracovat odkudkoliv. Právě o pozice, které lze vykonávat na dálku, mají totiž uchazeči největší zájem,“ doplnil Malo.

Češi si o zvýšení platů říci nechtějí

Nejnovější čísla zatím sice ještě nejsou k dispozici, ale z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že průměrná mzda ve druhé čtvrtletí letošního roku vzrostla o 4,4 procenta. „Celkové číslo je hodně ovlivněno výrazným poklesem vyplácených mezd ve zdravotnictví, kde došlo k prudkému poklesu kvůli mimořádně vyplaceným odměnám v uplynulém roce. Vedle toho velmi pomalu rostly také platy ve všech mimotržních odvětvích - ve státní správě a v oblasti vzdělávání. To se pravděpodobně změní ve druhé polovině roku, protože stát od 1. září přidal zhruba polovině státních zaměstnanců deset procent,“ uvedl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Dalším státním zaměstnancům se vláda chystá zvýšit platy od ledna. Desetiprocentní nárůst by se měl týkat policistů, hasičů a vojáků. Ostatní profese dostanou přidáno čtyři procenta.

Na důstojný plat v Česku nedosáhne ani polovina lidí. Podle výzkumníků těžko přežívají především lidé v insolvenci a exekucích.
Pracují do úmoru, přesto tak tak vyjdou. Důstojný plat nemá ani polovina Čechů

Průzkum společnosti PwC ale ukázal, že většina Čechů si o zvýšení mzdy ani nehodlá říct. Učinit tak chce jen pětina z nich, což je suverénně nejméně v celé Evropě a výrazně méně za světovým průměrem, který je 35 procent. 

„Hlavním důvodem mohou být obavy z budoucnosti. Česká ekonomika, a tím trh práce, se mění, vznikají celé nové obory, jiné se automatizují a potřebují tak méně lidí. A právě v konzervativním prostředí velkých průmyslových firem může převládat obava ze ztráty zaměstnání. Zároveň mají v České republice velmi silnou pozici odbory, které pomáhají vyšší mzdy vyjednat za zaměstnance,“ vysvětlila možné důvody expertka na řízení lidských zdrojů PwC Andrea Linhartová Palánová.

Mzdy vybraných profesí

Profese Mzdové rozpětí (v Kč)
Ředitel IT firmy 90 - 250 tisíc
Technický ředitel výrobní firmy 75 - 160 tisíc
Mistr ve výrobě 36 - 65 tisíc
Zámečník 26 - 45 tisíc
Svářeč 30 - 50 tisíc
Elektrikář 33 - 50 tisíc
Skladník 25 - 37 tisíc
Řidič nákladního auta 30 - 65 tisíc
Stavbyvedoucí 45 - 90 tisíc
Stavební mistr 35 - 70 tisíc
Účetní 38 - 60 tisíc
Daňový poradce 40 - 70 tisíc
Prodavač 22 - 33 tisíc
PR manažer 40 - 80 tisíc
Manažer lidských zdrojů 80 - 160 tisíc
Recepční 25 - 40 tisíc
Advokát 60 - 130 tisíc
Lékárník 38 - 65 tisíc
Praktický lékař 50 - 110 tisíc
Zdravotní sestra 30 - 55 tisíc

Zdroj: Grafton Recruitment