Výdaje na obranu nejsou dárek armádě, říká generál Karel Řehka

Armádu čekají akvizice za desítky, možná stovky miliard korun. Když ve středu přišli na generální štáb policisté, aby zadrželi deset osob spojených s údajnými podvody kolem armádní IT zakázky z roku 2018, spousta lidí asi nadzvedla obočí. Co jste si pomyslel vy?
Nic. Policie dělá svoji práci a já jí za to upřímně děkuji. My poskytujeme maximální součinnost, a pokud by policie odhalila v našich řadách něco nesprávného nebo trestného, budu za to jenom rád. (Obvinění z pletichy při zadání veřejné zakázky velkého rozsahu, korupce a úplatkářství nakonec čelí šest lidí a tři firmy. Nikdo není z armády ani ministerstva obrany – pozn. red.).

Ptám se proto, že lidé si kvůli inflaci, drahým energiím a vládnímu konsolidačnímu balíku budou muset sáhnout hlouběji do peněženek. Armáda ne. Můžete ovlivnit, aby při armádních nákupech byla každá koruna vydána efektivně a bez stínu podezření z korupce?
Stojím si za tím, že děláme maximum pro to, aby každá koruna byla utracena účelně. Je ovšem nutné zdůraznit, že výdaje na obranu nejdou jen na armádu. Obranný rozpočet není dárek armádě. Rozčiluje mě, když se to takto prezentuje. Jde o investice naší společnosti do vlastní bezpečnosti. Tečka.

Česko bude dodávat Ukrajině zbraně. Zaplatí je Dánsko a Nizozemsko

Česko

Chápou to takto občané České republiky, byť ruská agrese na Ukrajině asi mnohým otevřela oči?
Vždycky se ozvou různé námitky, existují prohlášení v rámci politických bojů, což je v demokratické společnosti normální. Ale když někdo hlasitě zakřičí, ještě to neznamená, že jde o převažující názor. Bavím se při různých příležitostech se spoustou lidí a podle mě chápou složitost současné situace. Je jasné, že vláda se nemůže starat jen o tento segment, je tu školství, zdravotnictví, průmysl, doprava. Každé z tohoto odvětví má alek obraně nějaký vztah, skutečně to není výlučná armádní záležitost. Všechna ministerstva hrají při obranyschopnosti země nějakou roli a musí plnit své úkoly. Dvě procenta na obranu, k nimž se naše republika přihlásila v rámci NATO už dávno a teď to potvrdila důraznějii zákonem, jsou adekvátní investice do obrany.

V obecné rovině s tím asi souhlasí všichni, čerstvý průzkum veřejného mínění ukazuje, že 67 procent občanů podporuje naše členství v Alianci, na Dny NATO v Ostravě přišlo 180 tisíc návštěvníků. Jenže dvě procenta HDP znamenají příští rok 150 miliard korun čili i to, že někde jinde se bude muset škrtat. Umíte lidem vysvětlit, že bez zajištěné obrany by mohly být nové nemocnice nebo školy zbytečné?
Musíme se o to snažit. Bezpečnost a obrana jsou základem pro jakoukoli prosperitu. Pokud chceme žítv rozvinuté zemi a přejeme si ji předat v dobrém stavu našim dětem, musíme řešit bezpečnost. V minulosti jsme bohužel obranu strašně podceňovali a na armádu jsme vydávali minimum prostředků, takže byla ohlodána až na kost. Doba klidu a míru je ale pryč.

Během posledního víkendu jsem byl na Vojenském výboru NATO, a tam se věci berou opravdu vážně, situace není růžová. Musíme dělat všechno pro to, abychom se vyhnuli dalšímu konfliktu v Evropě, válčení a násilí. To, že jsme tu měli delší mírovou periodu, je spíš výjimečná záležitost. Chceme-li, aby to vydrželo, musíme mít reálné schopnosti, aby protivník, konkrétně Rusko, viděl, že je máme, stejně jako vůli je použít. V tom musíme být transparentní. Pokud to neuděláme, říkáme si o vážný problém.

„V minulosti jsme bohužel obranu strašně podceňovali a na armádu jsme vydávali minimum prostředků, takže byla ohlodána až na kost.“

Vy jste přesvědčen o tom, že Putinovo Rusko má choutky jít na západ, tedy dál než na Ukrajinu?
Putin minimálně od Mnichovské bezpečnostní konference v roce 2007 jednoznačně říká, že mu současné mezinárodní uspořádání nevyhovuje a že má ambice ho změnit. Vždyť před Ukrajinou to byla Gruzie, kde neváhal použít sílu, aby prosadil svoje zájmy. To do té doby bylo mezi státy s demokratickým uspořádáním tabu. Totéž pak předvedl při anexi Krymu a teď to vygradovalo do bezprecedentního napadení suverénního státu, bombardování civilní infrastruktury a zabíjení žen a dětí.

Co chceme ještě víc vidět, jaké důkazy?

Proto musí nastoupit strategie odstrašení, aby Putin pochopil, že jsme vojensky natolik silní, že si na nás nemůže troufnout?
Obranné schopnosti budujeme primárně kvůli odstrašení. My nechceme válčit, naopak se chceme konfliktu vyhnout. Když válčíte, už jste napůl prohráli. Pokud by ale nebylo zbytí, musíme obstát. Abyste někoho odstrašili, musíte mít schopnosti a kapacity bránit se, ukázat, že máte vůli je použít a dovednost sdělit to protivníkovi. Rusko opakovaně prokázalo, že jediné, čemu rozumí, je síla. Velmi dobře ví, jaký je u nás stav věcí, co funguje a co ne. S proklamacemi a předstíráním si nevystačíme. Reálně musíme být tak silní, aby Rusko chápalo, že mu nedovolíme nic zkoušet. To je jediný způsob, jak se vyhnout tragickému střetu v Evropě. Když to neuděláme, jednou na to doplatíme.

Uvedl jste, že armáda byla tragicky podfinancovaná, čemuž odpovídal rozpočet kolem 1,3 procenta HDP, dokonce jednoho procenta. Teď peníze máte, avšak občas to vypadá, že ministerstvo obrany neví, co nakupit hned, kde počkat, čemu se vyhnout. Armáda to ví?
My to samozřejmě víme, je to náš denní chléb. Máme jasné priority. Dlouhodobé podfinancování armády bylo dáno politickým zadáním a povědomím ve společnosti. Politici nám říkali, že se nemáme chystat na žádnou velkou válku, neboť ta v Evropě nehrozí, je to nesmysl, protože tady nikdo válčit nechce.

Je to tak nepravděpodobné, že na nějakou hypotetickou možnost nebudeme dávat peníze.

Čeští vojáci mají jasno, chtějí stíhačky F-35. Uvedli jasné argumenty

Česko

Přiznejme však, že na počátku milénia se to tak skutečně jevilo, byl restart vztahů USA a Ruska, Bushův pohled do Putinových očí a souzvuk… Měli být tuzemští politici prozíravější?
Oficiálně skutečně existovala doktrína odložené potřeby, která říkala, že důležitější jsou jiné věci, a kdyby se snad k něčemu schylovalo, tak se teprve začneme chystat a dávat do obrany zdroje. Po konci studené války měli všichni pocit, že bude věčný mír, západní státníci věřili, že Rusko pozná výhody demokracie a bude se měnit, což se nestalo. Obranu ale nevybudujete za pět, ani za deset let. Začnete-li s tím v době krize, je pozdě.

Princip odložené potřeby byl vadný v premise, že žádný velký konflikt už nehrozí, a pokud by se bezpečnostní situace měnila k horšímu, budeme mít dostatečnou varovací dobu na přípravu. A když se něco skutečně stalo, nebyla vůle s tím něco dělat, jako v případě Gruzie nebo Krymu. Zazněly nějaké politické deklarace o dvou procentech HDP a za pár měsíců už jsme zase byli v pohodě. Netroufám si arogantně hodnotit, jestli měl někdo něco víc předvídat, nebo neměl, ale trvám na tom, že se tyto argumenty zneužívaly, aby se do obrany nemuselo investovat.

close info Zdroj: Deník/Martin Divíšek zoom_in Náčelník generálního štábu Karel Řehka

Pochopila politická reprezentace jako celek, že musíme respektovat a naplňovat princip odstrašení? Nebude se na armádní výdaje sahat, ani kdyby se dostala k moci dnešní opozice, protože i zákon o dvou procentech HDP lze změnit?
Současná vláda si vážnost situace plně uvědomuje, má k tomu dostatek informací, a to i z jednání NATO, kam jezdí hlavy států a ministři. Nesmírně si ceníme toho, že přes všechny obtíže, které řeší, schválila zákon o financování obrany a dělá v tomto směru politicky odvážné kroky. Z mého pohledu ale není důležité, aby vyhrála volby reprezentace, která je o tom přesvědčená.

Zásadní je, aby to chápala společnost bez ohledu na to, jaká vláda bude ve Strakově akademii. Obrana musí být celospolečenské téma. Lidé mají chtít od politiků odpovědi na otázky, zda je republika po této stránce zabezpečená, proč podporujeme Ukrajinu, jak se musí armáda vyzbrojit a naplňovat závazky v NATO.

Důležité tedy nejsou sliby politických stran, ale zadání od voličů, jejich tlak na parlament a vládu, aby udělaly vše potřebné pro zajištění české státní suverenity a obranyschopnosti?
Určitě. V demokratické soutěži je logické, že politici budou slibovat lidem různé věci a přesvědčovat je, proč mají dát hlas právě jim.

„My nechceme válčit, naopak se chceme konfliktu vyhnout. Když válčíte, už jste napůl prohráli. Pokud by ale nebylo zbytí, musíme obstát.“

Právě. Jistě vás nepřekvapí, když populisté půjdou do toho souboje s hesly, že než „vyhazovat“ peníze na zbraně za stovky miliard, je lepší postavit novou školu nebo domov pro seniory. Myslíte si, že to lidé odmítnou a řeknou, že na prvním místě je bezpečnost?
To si netroufám hodnotit. Určitě každý občan neuléhá a nevstává s myšlenkou na obranu. Spousta lidí si hrozby a jejich reálnost neuvědomuje. Logicky má každý svoje problémy, složenky, hypotéky, zájmy. Proto je tak důležité klima ve společnosti, to, jak si vážíme svých hodnost, zda se umíme poučit z historie a některé věci už nechceme zažít znovu. Z toho plyne, jak velkou roli hraje vzdělávání ve školách, výuka moderních dějin a skutečně seriózní debata o těchto záležitostech. Kdy jste takovou zažila?

Boj o škrty: Stanjura chce, aby obrana ušetřila dvě miliardy. Ta přišla s plánem

Ekonomika

Chcete říct jinou než o umístění hasicích přístrojů v tanku a podobně? Nechci se nikoho dotknout.
Ale vy si na to stěžujete, protože na různých odborných nebo parlamentních fórech se prý řeč většinou stočí právě na tyto detaily, zatímco na to podstatné se politici neptají. Je pravda, že různí lidé ze záhrobí jsou třeba schopni vystupovat jako odborníci na proudové letouny. Jenže to jsou marginálie. My potřebujeme vážnou debatu o tom, jaké jsou hrozby a co by pro nás jejich naplnění znamenalo, jaká je pozice České republiky, proč je pro nás důležité členství v NATO. A fakt nejde o nějaké masírování lidí s cílem dát armádě co nejvíc peněz. Lidé by měli po politicích vyžadovat, aby se tomu věnovali a zajistili jim bezpečí.

Vnímáte to tak, že i kdyby se do vlády po volbách dostal kdokoli, v obraně už nelze otočit kormidlo o 180 stupňů?
Jsme součástí Severoatlantické aliance, což musejí respektovat všichni. I kdyby o obraně rozhodovala jiná politická reprezentace, věřím, že situace už neumožňuje obrat o 180 stupňů. Na alianční úrovni hlav států se nehledal kompromis jednoduše, ale teď existuje a Česká republika s tím souhlasí, jsou to i naše prohlášení. Nemůžete najednou přijít, říct, že jste Pepa z nějakého českého města a vidíte všechno jinak.

Jak si vysvětlujete, že ani za výše popsané situace není daleko větší zájem o službu v armádě, která se snaží ze všech sil lákat nové profesionály, třeba pomocí internetového náborového střediska?
Generace mých dětí vyrostla ve svobodě, v demokracii, v hojnosti. Mají všeho dostatek, mohou cestovat, rozvíjet své talenty. To ale není samozřejmost, není to zadarmo a ani to netrvá věčně. Uplyne však nějaká doba, než si to mladí lidé uvědomí, musejí se k tomu mentálně dopracovat. Právě i cestou vzdělání nebo oné celospolečenské seriózní diskuse.

Budoucnost české armády je jako ze sci-fi filmu: Umělá inteligence i supervojáci

Věda a technika

A v ní byste jim řekl, že je nezbytně nutné nakoupit bojová vozidla pěchoty za 55 miliard a hlavně americké stíhačky F-35 za 120 miliard?
To je nezbytně nutné. Změnila se spousta věcí a už neplatí teze, že není třeba se na válku chystat. Je tu aktuální strategická koncepce, máme nový koncept obrany a odstrašení, na summitech NATO byly schváleny obranné plány. Všichni vnímají aktuální hrozby a dělají vše pro to, aby je odvrátili. Česká republika na to reaguje, přijala bezpečnostní strategii, v brzké době se bude schvalovat obranná strategie. Na tomto základě připravujeme koncepci výstavby armády.

V čem je její podstata?
V tezi, že se musíme připravit na ozbrojený konflikt vysoké intenzity, velkého rozsahu a s technologicky vyspělým protivníkem, který vlastní jaderné zbraně. V dnešní situaci to znamená chystat se na válku s Ruskem. To představuje úplně jiný komplex problémů a výzev, než jaké jsme řešili posledních dvacet let. Přináší to jiné potřeby, mentalitu, požadavky na výcvik, techniku. Díky bohu jsme obklopeni jenom spojeneckými státy, přáteli, jsme součástí nejsilnější obranné vojenské aliance na světě. To všechno jsou pozitiva. Členství v NATO pro nás ovšem neznamená, že když se něco stane, my budeme pasivně čekat, až nám Aliance pomůže.

Což zdaleka ne všichni takto vnímají a říkají si, proč potřebujeme čtyřiadvacet špičkových letounů americké výroby, když by nás v případě napadení mohly ochránit bitevníky větších členských států?
Jenže my jsme ta Aliance. NATO není charita, které nám přijde pomoct. Funguje na principu obranného plánování, které reaguje na změny prostředí a bezpečnosti. Vojenské plány se musejí plnit reálnými silami, vojáky, tanky, děly, letadly. To probíhá na úrovni celé Aliance, tedy v jakémsi balíku, který říká, co potřebujeme doplnit, jaké máme mezery. Úkoly se pak přidělují jednotlivým zemím. Takže nejde o to, že by se generálové v Česku nudili, koukali se z okna a najednou je přepadl rozmar, že chtějí nějaké krásné letadlo, které vyrobili v USA.

„Reálně musíme být tak silní, aby Rusko chápalo, že mu nedovolíme nic zkoušet. To je jediný způsob, jak se vyhnout tragickému střetu v Evropě.“

Bude mít česká armáda odborníky a další schopnosti, aby tak sofistikované stroje dokázala využít do posledního šroubku a čipu?
Česká republika je plná chytrých lidí, jinak bychom to nedělali. Když děláme obrané plány, pořizujeme schopnost, ne konkrétní zbraň. Pakliže koupíme auto, musíme se dívat na to, kolik lidí uveze, jaký vliv to bude mít na organizační strukturu jednotky, zda budeme potřebovat novou techniku a odbornosti, upravený vzdělávací program, jestli to změní naši doktrínu, jakou infrastrukturu k tomu potřebujeme, máme-li to kde zaparkovat, opravovat atd.

To všechno zvažujeme. Pokud teď říkáme, že chceme letoun páté generace, víme, proč ho chceme. Dva roky jsme promýšleli všechny souvislosti, úpravy infrastruktury a především jeho využití, změny v datových centrech, IT technologii, vzdělávacím obsahu.

Očekáváte, že vláda nákup F-35 schválí?
Ano. Vláda naštěstí nežije z marketingových výkřiků a dezinformací, ale má ucelený přehled. Vidí realitu a já si stojím za tím, že z hlediska budoucnosti a potřeb armády musí Česká republika vlastnit letoun páté generace. Pokud bychom mluvili o horizontu roku 2040, vystačili bychom si s něčím jiným, ale my se na to díváme prizmatem nové koncepce válčení. A proto potřebujeme systém, který vydrží do roku 2070. Nemůžeme přijít za deset let s tím, že bychom měli mít něco jiného.

Zároveň jsem přesvědčen, že z hlediska ekonomiky a efektivity je to správné řešení. Máme to podložené čísly. Žádný projekt se tak hluboce, bez jakýchkoli politických tlaků a vměšování, neanalyzoval. Máme k dispozici nezávislou studii kompetenčního aliančního centra, vyžadovaly se oficiální údaje od jiných vlád, srovnávaly se schopnosti jiných letounů.

Nové bitevní vrtulníky pro českou armádu? Mají jednu nevýhodu, tvrdí Američané

Věda a technika

Porovnání cena/výkon tedy vyznívá ve prospěch F-35?
Naprosto jednoznačně.

Válka na Ukrajině mnohé zaskočila v tom smyslu, že nejde o souboj elektroniky, ale reálných vojáků, kteří krvavě bojují o každý metr půdy. Znamená to, že i s nejvyspělejší technikou bude nakonec klíčová lidská síla?
Válka má různé definice, ale vždycky je to souboj vůlí. Dvě strany stojí proti sobě a snaží se dosáhnout svých cílů za použití různých prostředků včetně násilí. Primární roli v tom pokaždé hrají lidé. Představa, že to je nějaká videohra, je nesmyslná. Nikdy nebyla, není a nebude. Válka je hrozná, vždycky v ní trpí lidé, má to dopady na ekonomiku, vzdělání, psychiku celých generací. Je to ošklivé, bolestivé a strašné. Tak vypadá válka.