Jan Hamáček: Pan premiér odmítá standardní metody krizového řízení

V politice se pohybujete mnoho let, a tak určitě máte svoji teorii, proč to Češi nezvládli, zatímco například mentalitou blízcí Rakušané ano. Je to kvůli ztrátě důvěry obyvatel ve vedení státu, nedisciplinovanosti lidí, nebo jsou na vině chaotická rozhodnutí vaší vlády?
Jde o kombinaci mnoha faktorů a já se pokusím je popsat. Pochopitelně jde o pohled člověka, který nestojí mimo, ale na klíčových rozhodnutích se podílí a nese za ně odpovědnost. Té se nijak nezříkám. Kdybych to bral chronologicky, tak první příčinu vidím v neochotě pana premiéra používat standardní metody krizového řízení. To jsou ty naše spory o ustavení Ústředního krizového štábu a jeho pravomocích. Místo ověřených postupů se tak vytvářely různé ad hoc instituce (vytvořené pro určitý, často jediný, účel pozn. red.), které nefungují vždy ideálně.

Počítáte k nim i to, co je zcela běžné v jiných státech? Mám na mysli existenci respektované vědecké organizace, jakou je v Německu Kochův institut. Ten vydává v době pandemie jednoznačná odborná stanoviska, která kancléřka Merkelová pouze přetavuje v politická rozhodnutí.
To je samozřejmě dobrá cesta, ale po pravdě řečeno, takový institut u nás není. Musel by se teprve vytvořit, což není záležitost několika týdnů. Zrovna to bych tedy vládě nevyčítal. Ale kdybych měl v té časové ose příčin současného stavu pokračovat, musím jmenovat obrovskou euforii ze zvládnutí první vlny. Chyběla tady zkušenost se smrtelností viru. Nebylo tady žádné Bergamo nebo Barcelona, kde skoro každý znal někoho, kdo umřel. U nás se zabydlel pocit, že jde o něco jako chřipku.

Malý ostrov zkázy uprostřed Evropy. Situace v Česku si všímají i ve světě

Dlužno dodat, že tento pocit vítězství nad virem loni v létě sdílely vláda, opozice i většina obyvatelstva.
Přesně tak. Následkem bylo bezstarostné léto, kdy si všichni oddechli, že je to za námi, a užívali si. Pak se logicky velmi neochotně smiřovali s tím, že se to vrací. Tehdy jsem vyzýval k nošení roušek, ale bylo mi řečeno, ať se starám o Českou poštu, a ne o koronavirus. Patří k tomu i spor pana premiéra s ministrem zdravotnictví Vojtěchem kolem roušek ve vnitřních prostorech. Neochota k dalším restrikcím byla obrovská, a tak se podcenil příchod druhé vlny.

Dalším faktorem, na který poukázal průzkum Světové zdravotnické organizace, byla skutečnost, že skoro polovina lidí chodila do práce s příznaky. Dělali to i proto, že v Česku panuje obrovská důvěra v tuzemské zdravotnictví. To je sice pozitivní, ale v kombinaci s přesvědčením, že se mi nemůže nic stát, a když už onemocním, lékaři mě z toho dostanou, jde o smrtící mix.

Jakou roli v tom sehrávalo politické soupeření?
Za zlomový moment považuji podzim, kdy vypukla bitva o nouzový stav. Opozice hrozila frontální válkou s vládou o právní rámec zvládání pandemie. Nouzový stav se stal sprostým slovem, každých čtrnáct dní se v parlamentu odehrávaly celodenní debaty o tom, jak to vláda dělá špatně. To mělo vliv na rostoucí nedůvěru občanů. Samozřejmě vše bylo zarámováno rozhodováním vlády, jejíž kroky nebyly vždy komunikačně zvládnuté a dobře vysvětlené.

Nutno podotknout, že žádné debaty o nouzovém stavu nemusely být, kdyby vláda nejpozději v září protlačila parlamentem pandemický zákon. Nestalo se tak proto, že až do února si byl Andrej Babiš jistý komunistickými hlasy?
Když nás kolega Petr Fiala někdy v červenci vyzýval k vypracování pandemického zákona, zapomněl, že ten návrh z pera ministra Adama Vojtěcha už je od června ve sněmovně. Vláda chtěla zrychlené projednávání, ale ODS to zamítla. V letní euforii se na ten zákon zapomnělo, pak se měnili ministři a ten nový si zřejmě neuvědomil, že mu to tam leží. Ale ani opozice to nijak netlačila.

ODS oprávněně připomíná, že už loni v lednu její poslanec Bohuslav Svoboda chtěl ve sněmovně projednat situaci kolem koronaviru a ochranných pomůcek. Vládní poslanci to zamítli. Stejně jako teď ve středu členové ANO, SPD a KSČM nepřipustili podnět šéfa klubu TOP 09 Vlastimila Válka na diskusi o možném kolapsu nemocnic. Jaký měli důvod?
To netuším. Po pravdě řečeno, taková debata patří spíš na zdravotní výbor než na plénum sněmovny. Nechci se nikoho dotknout, ale ta by znamenala, že kromě lidí, jako je pan profesor Válek a další odborníci, jichž si vážím, se do toho zapojí „experti“ typu pánů Volného a Bojka nebo Tomio Okamura se svými geniálními nápady.

Zdravotní výbor je naopak odborné fórum, kam taková debata patří. Uvítal bych, kdyby se sešel a pak sdělil svoje doporučení pro vládu, které nechť zazní ve sněmovně. To by mělo smysl, ale poslouchat výlevy poslanců, kteří hýří dezinformacemi a nemají ani slušnost vzít si roušku a plivou kolem sebe bacily, nedává moc smysl.

Nový člen Rady vlády pro zdravotní rizika, epidemiolog Petr Smejkal uvedl, že nám může pomoci jedině tvrdý lockdown spojený s masivním testováním. A dodal: „Pokud budeme dělat kompromisy, za měsíc se nedostaneme tam, kam doufáme. Pak bude důvěra lidí na nule a dojde k anarchii.“ Souhlasíte s takovým tvrzením?
Naprosto. V podstatě jsem totéž říkal na pondělní tiskovce v Lidovém domě, kde jsem upozorňoval, že tlak na průmysl, který sociální demokracie vyvíjela, byl dán obavami, že nová opatření nebudou bez masivního testování ve firmách fungovat. Jsem rád, že díky našemu tlaku se testování urychlilo. Původně se totiž počítalo s jeho spuštěním 8. března, ale po dohodě s námi to ministerstvo průmyslu odstartovalo už ve středu. To je zásadní obrat, protože kdyby se to odehrálo podle původního plánu, část průmyslu bychom museli buď zavřít, nebo bychom sledovali, jak není kam ukládat pacienty s covidem.

Po konci nynějších omezení rozvolňovat určitě nebudeme, řekl Babiš

Testování bude povinné a za jeho odmítání mohou padat citelné pokuty. Jde o půl milionu pro firmy a padesát tisíc korun pro zaměstnance?
Ano, to jsou sankce stanovené pandemickým zákonem. Dokonce z něj lze dovozovat, že pokud by firmy netestovaly, lze je i uzavřít. A když odmítne zaměstnanec, bude mít zákaz vstupu do práce bez náhrady mzdy.

Testů bude dost?
Mělo by jich být k dispozici několik milionů. Z mého pohledu je zásadní, že jsme po dlouhé bitvě přesvědčili ministerstvo zdravotnictví, aby povolilo neinvazivní testování z přední části nosohltanu nebo ze slin samoodběrem. To pokládám za obrovský úspěch. Je to ale jen začátek. Se Zdravotní pojišťovnou Ministerstva vnitra ČR jednáme o spuštění pilotního projektu, na jehož základě by zdravotní pojišťovny v rámci fondu prevence hradily testy všem svým pojištěncům, aby se každý mohl testovat doma. Jsme připraveni spustit to co nejdříve.

Bývalý koordinátor očkování Zdeněk Blahuta uvedl, že očkování vázne kvůli premiéru Babišovi, který „neudrží myšlenku, do všeho se montuje a o všem chce rozhodovat“. Podle něj by neměl zemi řídit. Ministerský předseda to odmítl jako výrok zhrzeného člověka. Funguje vláda pod Babišovým vedením na úrovni, jakou si krizový stav žádá?
Myslím, že jsem odpověděl hned na začátku našeho rozhovoru, když jsem jako první faktor současného stavu zmínil neochotu premiéra akceptovat standardní způsoby krizového řízení.

Všechno je jen Babišova vina? Zákaz závodního stravování a jeho zrušení po jednom dni, zmatek kolem hranice okresů pro volný pohyb, dohady o vyšší částce nemocenské po dobu karantény?
Kdyby fungovaly standardní metody krizového řízení, každé opatření by nejprve projednal Ústřední krizový štáb, kde by došlo k meziresortní diskusi. Včas by se tak odhalila řada chyb a byla by odstraněna ještě předtím, než by o tom jednala vláda.

Proč tomu tak není ani po roce od začátku pandemie?
Protože není vůle takové pravomoci Ústřednímu krizovému štábu dát. Možná si vzpomenete, že když byla na podzim jeho činnost obnovena, někteří ministři za ANO, především paní vicepremiérka Schillerová, sdělovali, že sice krizový štáb znovu funguje, ale bude mít osekané kompetence.

Které vám chybějí?
Především možnost připravovat veškerá krizová opatření, aby na vládu už odcházela vyprecizovaná. Chybí i koordinační role při očkování, které má na starost centrální řídící tým na ministerstvu zdravotnictví. Řada dalších věcí se probírá na Radě vlády pro zdravotní rizika, takže místo jednoho orgánu máme tři. Věci se tak logicky zdvojují nebo nejsou provázané. Původní status Ústředního krizového štábu také počítal s tím, že vznikne skupina, která by koordinovala mediální výstupy. To pan premiér razantně odmítl.

Komunikace je vskutku bolavým místem. Stačí se podívat na anabázi kolem kampaně ministerstva zdravotnictví na očkování, která vyvrcholila konkurzem na mluvčího, který v den svého nástupu jaksi nenastoupil.
Těžko mohu komentovat kolegy na jiných resortech.

Došlo na krizové scénáře, řekl Hamáček. Pomoc s pacienty nabízí Němci i Švýcaři

Myslím, že byste měl. Prezident Zeman v neděli nadhodil otázku výměny ministra zdravotnictví, neboť Jan Blatný podle něj působí odevzdaně a unaveně. Prý ho džungle, do níž vešel, „sežrala“. Nedozrál čas na jeho odchod, byť mi zajisté řeknete, že je to věc premiéra Babiše?
Máte pravdu. Je to věc pana premiéra.

Přivítal byste, kdyby přišel s nabídkou změny rozdělení resortů, takže ČSSD by připadlo zdravotnictví a zahraničí hnutí ANO?
Žádná nabídka v tomto smyslu nepřišla. Za zdravotnictví odpovídá pan premiér. Jan Blatný je už jeho třetí volba. Pokud hnutí ANO sociální demokracii neosloví, je to vše v rovině spekulací.

Přesto se ptám, zda by v případě této změny byl vaším kandidátem poslanec ČSSD a exhejtman Kraje Vysočina Jiří Běhounek?
Sociální demokracie by samozřejmě byla schopna nabídnout několik kvalitních kandidátů na ministra zdravotnictví, ať je to šéf Fakultní nemocnice Motol Slávek Ludvík, nebo Jirka Běhounek. Máme i další zkušené ředitele zdravotních zařízení, takže personální nouzí v tomto směru určitě netrpíme.

Hodně se také hovoří o finanční stránce pandemie, například o nákupu testů do škol od čínské firmy Lepu Medical prostřednictvím společnosti Tardigrad International Consulting. Nebojíte se zpochybnění dodávky za čtvrt miliardy korun?
Ministerstvo vnitra nemělo žádný vliv na seznam dodavatelských firem. Ten přišel z ministerstva zdravotnictví a my jsme zájemce jen oslovili. Mohli jsem to udělat bez výběrového řízení, ale na základě zkušeností z jara, kdy nám Nejvyšší kontrolní úřad nákupy ochranných pomůcek z Číny bez něj vyčítal, jsme ho udělali.

Ukázalo se, že jedna z těch firem byla problémová. Nemohl bych podepsat smlouvu se společností, která je spojená s trestně stíhanou osobou (premiérem preferovanou firmu Chironax podle Hospodářských novin ještě před měsícem ovládali lidé napojení na lobbistu Tomáše Horáčka pozn. red.). Vybrala se proto firma, která byla schopna požadovaná kritéria splnit, a také je splnila.

Ovšem i kolem ní je řada nejasností, nemá žádnou podnikatelskou historii a je tři roky ve ztrátě.
Možná, ale splnila všechny požadavky. Testy dopravila včas podle smlouvy a za velmi dobrou cenu, konkrétně jeden kus za 65 korun, tedy stejně jako v Rakousku. V maloobchodě byl nabízen za 139 korun. Nechápu, co mi je vyčítáno.

Školy se 1. března neotevřely. Znamená to, že nakoupené testy se rozdají hasičům a policistům?
Mohou se použít ve firmách, část na otestování členů bezpečnostních sborů.

Bývalý koordinátor očkování: Babiš by neměl řídit zemi, chce rozhodovat o všem

Vláda v pondělí rozhodla o pokračování projektu vývoje české vakcíny proti covidu-19. Dá na něj 250 milionů korun. Proč jste byl pro, ačkoli část vědecké komunity to ostře kritizuje?
Beru to jako podporu českého výzkumu. Neočekávám, že na konci tohoto příběhu bude tuzemská výroba české vakcíny, ale je to způsob, jak zajistit, že naši vědci budou v kontaktu se špičkovými procesy a poznatky v této oblasti. I za cenu státní podpory. Je to věc, do které se vyplatí investovat.

Vakcinace se skloňuje ve všech pádech, ať už jde o dostupnost vakcín, způsob registrace, nebo protekční očkování. Vrcholem je asi kauza miliardáře a šéfa ODA Pavla Sehnala, který se vydával za zdravotníka, aby dostal svoji dávku. Jde o muže, od něhož si stát za 60 milionů pronajal pozemek na polní nemocnici v Letňanech. Jakou sankci může očekávat?
Takové chování se nedá klasifikovat jinak než jako hyenismus. Vakcína, kterou dostal, mohla zachránit život někomu, kdo by ji skutečně potřeboval. S tím bude žít do konce života, a to je možná horší trest, než kdyby ho zavřeli. Nevím, jaká je právní kvalifikace toho činu, ale policie to šetří.

S vykuky se v Česku roztrhl pytel. Oslavy narozenin maskované pracovní schůzkou se zúčastnil například šéf Národní sportovní agentury Milan Hnilička. Kolem něj je ovšem rušno i jinak. Bleskově byli vyměněni dva místopředsedové, premiér tam poslal auditory, váš poslanec Jan Birke žádá vysvětlení. Souvisí to s tím, že letos má agentura rozdělit bezmála dvanáct miliard korun?
Moje stanovisko se nemění. Řekl jsem, že to vyžaduje razantní řešení včetně personálního. Asi je logické vyčkat na výsledky auditu a pak to v rámci vlády budeme řešit. V ČSSD to má na starost Honza Birke, který teď bojoval s covidem, ale po nemoci se k tomu určitě vrátí.

O mnoho řádů vyšší je financování dostavby Dukovan. Odborná skupina, v níž měly místo i bezpečnostní služby, nedoporučila, aby se tendru účastnily čínské a ruské firmy. Měla by vláda zakázat i přístup konsorcií s jejich podílem?

Vždy jsem říkal, že stanoviska služeb respektuji. Nedovedu si představit, že firmy, které nevyhovují bezpečnostním kritériím, by byly systémovým integrálním dodavatelem. Připouštím ale účast firem z Ruska nebo Číny v případném konsorciu, kde by integrátorem byla firma ze státu, který všechny podmínky splňuje. Konsorcium by navíc ještě před připuštěním do tendru muselo projít samostatným bezpečnostním hodnocením.

S tím zpravodajské služby souhlasí?
Pokud by tam byla možnost dodatečného bezpečnostního přezkumu konkrétního konsorcia, tak ano.

Má se v Česku očkovat ruskou vakcínou Sputnik V?
Stanovisko ČSSD je stále stejné. A potvrdilo se i na schůzce ústavních činitelů u pana prezidenta. Pokud má stát očkovat nějakou vakcínou, měla by být schválená evropskou lékovou agenturou. To je ideální řešení.

Najde-li se však cesta, jak lidem umožnit dobrovolně a mimo státní systém nechat si píchnout Sputnik nebo čínský Sinopharm, tak bych nebyl proti. Nemůže to být v rámci mechanismu, v němž jsou jen vakcíny, jejichž bezpečnost garantuje stát. Muselo by to být na dobrovolné bázi nějakého reverzu a akceptace případných nežádoucích účinků.

Takže cesta, kdy se Úřad vlády obrátil na Státní ústav pro kontrolu léčiv, aby Sputnik V certifikoval, pro vás schůdná není?
Legislativně to asi možné je, výjimku by muselo udělit ministerstvo zdravotnictví. Osobně bych nouzově schválenou vakcínu do státního systému očkování nezařazoval. Řada lidí by takovou látku odmítla, takže by to v registraci udělalo zmatek. Navíc stát by převzal veškerou odpovědnost.

Pod Blatným se třese křeslo. Běhounek by to za něj vzal

Kdyby to šlo mimo jeho systém, měl by stát pro dobrovolníky ruskou vakcínu nakoupit?
Pokud by byla poptávka, měl by to zařídit.

Komunisté už napotřetí odložili svůj volební sjezd. Sociální demokraté ho pořádat chtějí?
Máme termín na začátku dubna, který zatím platí.

O předsednickou funkci se budete ucházet jen vy a ministr zahraničí Tomáš Petříček?
Myslím, že kandidátů bude víc. Kromě nás dvou se už ohlásil předseda jihomoravské krajské organizace ČSSD a starosta Brna-Líšně Břetislav Štefan. A myslím, že se ještě někdo objeví.

Má sociální demokracie po tříletém koaličním vládnutí s ANO šanci oslovit víc než pár procent voličů?
Chleba se láme teď. Musíme ukázat, že jsme schopni přispět k vyřešení epidemie a také nabídnout vizi, co bude, až skončí. Momentálně všichni řeší, co se stane zítra, ale jakmile se situace uklidní a bude dost vakcín, začnou se lidé ptát, co bude dál. Sociální demokracie v tom může sehrát klíčovou roli, protože je dost věcí k nápravě a řešení. Pokud nabídneme smysluplný plán, jak žít po krizi, šance na úspěch tu je.