Malířce Evě Mikschikové pomáhá při tvorbě víra v Boha

Nikdy jsem malování zcela neopustila, ale naplno jsem se mu začala věnovat opět až po čtyřicátém roku svého života. Stav mého mozku se začal prudce zhoršovat a já tehdy vážně uvažovala i o jeho ukončení. Ale v tom přišel můj mladší syn s tím, že půjde studovat evangelickou fakultu a přeje si být pastorem, služebníkem Božím a služebníkem lidiček, s vší láskou a opravdovostí v srdci. Přijala jsem to jako Boží pokyn, jako projev nezměrné Boží lásky, že Bůh na mě v mém trápení nezapomněl, a já získala i naději, že má můj život ještě nějaký smysl. Prostě, že tu mám ještě být.

A já tehdy začala opět malovat. Nejprve akvarely, složité a jemné, a pak i na sklo. Celým svým srdcem jsem si přála, aby mé obrázky přinášely radost. Barvy na sklo jsou jasné a veselé a já věděla, že chci ve svých obrázcích zachytit pouze krásu, lásku, radost a jak já tomu říkám „tušení ráje“. Přestože se stav mého mozku stále zhoršuje, v těch nejtemnějších chvílích, Bůh vkládá do mých prstů jemnost a krásu titěrných detailů. Když začnu malovat sluníčko, vždy ještě před večerem vím, že první, co musí být domalované, jsou něžné oči a radostná, usměvavá ústa. Každé sluníčko je jiné, stejně jako každé zvířátko či ptáček či jiný motiv. Nikdy nepředkresluji, maluji rovnou, jak mě vede má duše, neboť nechci ztrácet čas. Vím, že ho budu mít a mám málo a přeji si přenést krásu okamžiku, okamžitého nápadu.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in Velmi důležitou a nedílnou roli v mém životě hraje víra, víra v Boha a Pána Ježíše Krista. Bez této víry by byl můj život ničím, i já bych byla ničím a i mé malování.

Nejsem duší obchodník, a tak přijímám s velikou vděčností, že mě Bůh seznámil s paní, kterou mé obrázky nadchly a velmi mi pomohla s jejich vystavováním a přiblížení lidem. V této oblasti jsem si nikdy nedělala žádné veliké plány. Měla jsem nabídku na vystavování i z Prahy, ale to by na mě a můj nemocný mozek byla příliš náročná akce. Zcela mi postačily malé, krásné a komorní výstavy na Staré radnici v Ostrově nad Ohří, či na velikonočních a vánočních jarmarcích v Domě kultury v Ostrově či v Jáchymovských lázních. I tak se dostaly mé obrázky ke stovkám možná i tisícům lidem a já jsem jen ráda a Bohu vděčna, že dávají lidem radost. Více bych si ani nemohla přát.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in Nejsem duší obchodník, a tak přijímám s velikou vděčností, že mě Bůh seznámil s paní, kterou mé obrázky nadchly a velmi mi pomohla s jejich vystavováním a přiblížení lidem.

Vím, že mi známí „vyčítají“, že nemám e-shop nebo, že se více nereprezentuji. Ale můj zdravotní stav by to nezvládnul, a přijímám to tak, že to prostě tak má být. A při přímých setkání s lidmi, kteří si mé obrázky kupují, je sice málo, ale možná o to více jsou krásnější a niternější.

Nyní v době „covidové“ se můj zdravotní stav opět zhoršil. Všechny akce byly zrušeny a maluji nyní opravdu velmi, velmi pomaličku. Mé obrázky jsou k vidění a případné koupi jen v našem abertamském infocentru. Malování je pro mě Božím vdechutím a radostí, kterou si přeji přinést lidem, i v tuto hodně nepříjemnou dobu, i když je to nyní vše mnohem těžší. Ale vše má v našich životech svůj čas. Krása, láska i tušení ráje.

close info Zdroj: Deník / Redakce zoom_in Vím, že mi známí „vyčítají“, že nemám e-shop nebo, že se více nereprezentuji. Ale můj zdravotní stav by to nezvládnul, a přijímám to tak, že to prostě tak má být.