Narodil jsem se v Chebu a až na období studií tady žiji pořád. Vystudoval jsem střední školu dopravní v Českých Velenicích. Až na období studií žiji v Chebu doposud. Vystudoval jsem střední školu dopravní v Českých Velenicích. V roce 2000 jsem se poznal se svoji ženou Ivankou, kterou jsem si v roce 2008 vzal. Společně jsme vychovaly dohromady tři syny. Libora, Patrika a Tomáše.

V životě jsme miloval hudbu, ale hrát a na kytaru se člověk učí celý život. První hudební krůčky jsem začal dělat ve dvanácti letech. Svoji kytaru jsem ale neměl. Byl jsem tak nucen si ji půjčovat od kamaráda. Problém byl akorát v tom, že on byl pravák a já levák. To znamenalo to, že všechny akordy jsem se musel naučit obráceně, tak abych nemusel předělávat všechny struny. Tak jsem měl chvilku u kamarádů přezdívku český Jimi Hendrix.

V patnácti letech jsem nastoupil na školu do Brna, kde jsem poznal nové přátele a zároveň přišly nové hudební zkušenosti. Někdy v této době jsem složil svoji první písničku. Jmenuje se “Ty jsi má jediná”, která se mezi přáteli stala velice oblíbenou. Alespoň si to myslím. Školu jsem nedokončil, protože jsem ji dělal na popud otce. Chtěl mít ze mě někoho, kým jsem být nechtěl.

Po návratu do Chebu jsem dělal několik zaměstnání a ve volném čase jsem se snažil rozvíjet mé hudební možnosti. Jako samouk jsem se naučil hrát na basovou kytaru, bicí, klavír a trochu na flétnu. Po tom všem mi zůstala kytara, které jsem se věnoval nejvíc. V roce 2006 jsem byl vybrán do Česko-Německého muzikálu “Láska - Liebe”, který byl vytvořen ve spolupráci českých a německých protagonistů, pro vzájemnou spolupráci Krajinné výstavy Cheb a Marktredwitz. Byla to pro mě další velká pěvecká zkušenost, zpíval jsem i v němčině. Mezi tím jsem napsal dalších několik písniček a naskytla se mi možnost si je nahrát v nahrávacím studiu. V tomto směru jsem neváhal, ale nahrávání bylo velmi nákladné. Natočil jsem tak jen tři písně. Podotýkám, že všechny nástroje jsem hrál a zpíval sám a pak se to mixovalo dohromady. Časově to bylo náročné, ale byl jsem v tom svém pomyslném světě, tak mi o čas vůbec nešlo.

V roce 1994 jsem začal pracovat u českých drah na pozici průvodčí a po sléze jako vlakvedoucí osobních vlaků. Od roku 2010 do 2016, jsem zastával funkci Supervizora pro osobní přepravu a na hudbu mu již nezbývalo tolik času. Po roce 2016 jsme se vrátil k původní profesy vlakvedoucícho. Ve své podstatě od té doby už hraji a zpívám jen u nějaké příležitosti, jako jsou narozeniny před svými blízkými a přáteli.

Jako malý kluk jsem chodil do kroužku dobrovolných hasičů, kde jsem se učil jak si poradit s nepředvídaným problémem, čelit ohni, pomoct člověku a podobným dovednostem. S nastoupením do školy v Brně jsem toho všeho musel zanechat, ale nikdy jsem na hasiče nezanevřel. V roce 2017, jsem se vrátil zpátky do řad dobrovolných hasičů. Sloužím ve sboru SDH Cheb-Háje a jsem zařazen do výjezdové jednotky.

Celý život pracuji s lidmi a když spojím kytaru, písničky a dobrovolnou pomoc u hasičů, tak jsem moc rád, že aspoň tím málem mohu pomáhat lidem a zlepšovat náš život. V letošním roce, přesněji v červenci, mi přibyde ještě jeden další koníček. Poprvé budu dědečkem.

Na závěr chci moc poděkovat mojí manželce Ivance Macháčkové, mimochodem také členkou sboru dobrovolných hasičů, že za mnou stojí, i když to se mnou není někdy jednoduché. Má můj veliký obdiv. A ještě chci poděkovat našemu veliteli Pavlovi Pagáčovi, který do sboru a jednotky dobrovolných hasičů dává vše a bez něj by jednotka nefungovala tak jako teď. (leč)